Folikuly rostly nádherně, doktoři mi je chválili. Před odběrem vajíček jich bylo 16. Z odběru vajíček jsem měla hrozný strach, nevěděla jsem, co mě čeká. V den odběru jsem se třepala strachy. Operační sál mi na klidu moc nepřidal. Ale ujalala se mě moc hodná sestřička, všechno mi v klidu řekla – moc mi to pomohlo. Do převlékárny si pro mě přišla anestezioložka, představila se mi a odvedla si mě na sál. Tak a pak už nevím nic. Asi za hodinu jsem se probudila na pokoji, bolelo mě břicho. Pak jsem ještě necelé 2 hodinky ležela a pustili mě s doprovodem domů.
Z 16 folikul bylo 9 vajíček. Za 2 dny jsem šla na transfér. Měli mi zavádět 2 embrya, ostatní se měly zmrazit. Ale ouha! Připadala jsem si, jak kdybych dostala facku, když mi laborantka řekla: „Máte pouze jedno embryo, ostatní vajíčka nedozrála.“ V tu chvíli jsem si myslela, že je všechno v háji a já půjdu v lednu na další pokus. Po transféru jsem si u nich zase hodinu poležela. Za 14 dnů jsem měla jít na krev.
Těch 14 dnů bylo nejdelších v mém životě. První 4 dny jsem měla pořád ležet, už mě všechno bolelo. Vůbec jsem nevěřila tomu, že se to embryo uchytí. 3 dny před odběrem krve mi začalo být trochu špatně, bolelo mě břicho, ale těhotenstký test byl negativní. O to větší bylo překvapení, když jsem si šla pro výsledky a sestřička mi řekla – je o pozitivní, jste těhotná! Neudržela jsem slzičky štěstí.
Co říct závěrem – Gyncentrum můžu všem doporučit, je tam příjemný personál a určitě vědí, co dělají. Doktor říkal, že úspěšnost je 35%, což není moc. Znám pár lidí, kteří taky do Ostravy chodili a nevyšlo jim to ani na poněkolikáté. To už je ale riziko, jako všude jinde.
Jinak všem ostatním, co čtou tyhle řádky a rozhodují se, kam se obrátit, aby se jim splnil ten nejkrásnější sen v životě, přeju moc štěstíčka a hodně síly – je to moc důležité. Nyní už se 4 měsíce radujeme z naší dcerky Sabinky.