A máme tu šestý měsíc a je to k neuvěření, stále tomu nevěřím, taťulda má neustále ruku na bříšku a neteřinka ucho a poslouchá srdíčko a nic neslyší a taťuldu ten prcek nekopne a nekopne, kdežto mě? No občas to jsou už pěkné rány, to jsem zvědavá, jaké to bude v 8. a 9. měsíci.
Leden a únor je ve znamení plesů a masopustu. Na plesy chodíme ob týden a i když už nezvládám být na nich do konce a tancovat na všechny série, tak si je užívám. Tancujeme s partnerem na pomalé písničky a já přemýšlím, jak se k němu natočit a přitulit, protože už mi začíná zavazet moje rostoucí bříško, tak tancujeme tak trošku šejdrem. Jsem ráda, že jsem zvládla jít na poslední ples sezóny a to ples boskovických hasičů Mazuráků, je to taková naše tradice, na tomto plese jsme si s partnerem uvědomili, že si se sobě líbíme a asi chceme býti spolu, taky se na něm každý rok fotíme ve stejné pozici a na stejném místě, já ve velitelské hasičské čepici, již takhle máme 4 fotky a jsem zvědavá, jestli příští rok někdo pohlídá malé Pivátko a taky jestli já budu ochotná se od mimouška vzdálit a jít na tento vyhlášený ples.
Mimo plesy se na naší vesničce taky dodržuje masopust a i když jsem letos nezvládla jít po celé dědině, tak jsem šla alespon kousek, již druhý rok jsme šli i s neteřinkou a ta říká, že jsme nejlepší, protože každý jde za jedince a maximálně dvojice a my jsme trojice, loni jsme byli Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a Beruška a letos jsme byli za Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého. Největší sranda byla, že já nebyla za toho Širokého, ale to byla neteřinka, v půli vesnice: Teto, já už nemůžu, já už nemůžu tahat ten pupek! Tak jsem se nasmála, protože já takovej pupek nosím celý život. 🙂
Konečně jsem taky vlezla na půdu a vytáhla dva pytle oblečení na miminko, co jsem si kupovala snad od puberty, vždy jsem prostě věděla, že chci děti a že je jednou budu mít, no i když to vypadá, že budu mít jedináčka, ale to vůbec nevadí. No jaké já tam našla skvosty… bodýčko s velbloudem koupené na předsvatební cestě s bývalým manželem, tričičko s želvičkou z Maroka a plno krásných oblečků z Thajska, tam se nakupovalo, no trička po pár korunách, maximálně za 30 Kč a to už byl super kousek. Bývalý manžel totiž miloval cestování, a tak jsme toho procestovali opravdu hodně a já si tam nakupovala oblečky v domnění, že budeme mít spolu miminko, ale cestování pro něj bylo a je přednější než vlastní rodina a to jsem už určitě psala, že toto byl pro mě nepředstavitelný problém v soužití a já se rozhodla jít za svým snem mít rodinu.
Ale můžu říct, že už se pomalinku začínám cítit těhotně, je to asi tím, že se mi vrátil tlak do mého normálu, to znamená do nízkých sfér.
Ono se mi v těhotenství jaksi vše upravilo, štítná žláza je v pořádku, netloustnu, tlak jsem měla normální, cukr v krvi pražádný, kdežto před těhotenstvím jsem se vším bojovala, tak už jsem nejednou slyšela, že bych měla být těhotná pořád.
Mám za sebou taky testy na těhotenskou cukrovku a té jsem se teda hodně, hódně bála a jak jsem ji přežila? Naštěstí se mnou byl přítel, nebýt jeho, tak tam ležím někde u sester. Po prvním píchnutí do prstu jsem totiž opět skoro omdlela a musela jsem mít nohy nahoře, jakmile jsem je dala dolů, tak motanice a motanice, ač se lidi divně koukali, mě to bylo jedno, hlavně že jsem neomdlela, po druhém a třetím píchnutí už to bylo dobré. Výsledky mám na papíře, ale nevím, jestli jsou výsledky v normě či ne, na kontrolu k mudr jdu za týden a ta mi teprve řekne verdikt, takže nevíte někdo, v jakých hodnotách má být cukr po hodině a dvou po vypití toho sladkýho hnusu?
Vaše Pivatko
