TVD: Jak mi pomohly lázně?
V roce 2013 jsem první půlrok strávila skoro celý v nemocnici a doma na neschopence, vlastně to začalo již v listopadu roku 2012, kdy jsem se šílenými bolestmi břicha jela do nemocnice u nás a po 3 dnech mě pustili domů, že mám v těle někde zánět a oni neví kde. Nicméně po kapačkách se mi moc ulevilo… Do půli ledna, kdy si v práci mysleli, že jsem předešlého dne snad pila a opila se do němoty, jak špatně jsem vypadala, před polední pauzou už mi bylo tak zle, že jsem zavolala šéfovi a ten mě ihned poslal v Brně do nemocnice, situace se skoro podobala tomu, co jsem zažívala v listopadu u nás v malém městě a jak mi každý říkal, že příště ať rovnou jedu do Brna.
Doktoři opět našli zánět někde v těle, ale nevěděli kde, ani po ct a všech ultrazvucích a vyšetření krve i moče, ale řekli, že mě pro případ otevřou, aby něco nezanedbali. Jsem jim řekla, že když už budou v břichu, ať vezmou i slepák, že už ho tam nechci. Ještě si pamatuju oči anesteziologa, v těch očích by se dalo koupat, jak je měl nádherně modré…později i kolegyně na návštěvě se v těch očích mohla utopit 😀
Po probuzení mi doktor oznámil, že mi tedy vzali slepé střevo, ale bylo úplně v pořádku a nic špatného nenašli a po pár dnech mě poslali domů, dobrala jsem antibiotika a moje dr mi nevzala ani krev a já po 3 dnech měla opět šílené bolesti a zjistilo se, že mám silný zánět ledvin a močového měchýře a zůstala jsem doma 2 měsíce.
Poté jsem šla do práce, ale ne na dlouho, opět mě chytly bolesti a jela jsem do té naší malé nemocnice a konečně mi tam pomohli. No abych byla přesná, doktor Chromý, na kterého jen pěju chválu, i po dalších zkušenostech s přítelem…
Měl sice děsně ledové ruce, ale zlaté a zjistil mi, že mám úplně v háji žlučník,
tak mi ho vyoperovali a byla jsem skoro fit, nějaká dieta a pohodička, ale ouvej, zjistilo se, že těmi operacemi a narkózami mi předstaly fungovat ženské orgány, tak jak mají a to tak, že vajíčka rostly, ale nedorostly.
A tak se mě moje gynekoložka zeptala, jestli jsem neuvažovala o lázních? No neuvažovala, ale ona mi je vřele doporučila, vypsala papír a šup s ním k obvodní, ta jako obvykle byla skeptická…
„Já ti ten papír vypíšu, ale je to zbytečná práce, lázně stejně nedostaneš…“
A dostala! V práci jsem byla asi dva měsíce a zase šup pryč? Ještěže mám skvělého šéfa a kolegyně, se kterými jsem se domluvila na záskocích a hodně hodin jsem si naddělala, tak jsem si nemusela brát neschopenku, ale jen pár dní dovolené a jela jsem.
Jedu za Františkem!
Jak já jsem se bála a netěšila, s přítelem jsme se viděli každý den a ted 3 týdny bez něj? To prostě nemůžeme dát, nebo on to dá, ale já? Já se tam zblázním, co tam sama budu dělat? Knížky, notas, učení na další dobrovolnou maturitu sebou a jede se.
Ráno mě přítel odvezl na vlak a už z vlaku jsem mu psala sms, že jsem projela kolem hotelu, kde budeme v říjnu na dovolené ubytovaní a už mi chyběl.
Po dlouhé cestě jsem byla celkem vykolejená v Chebu, kde přestupovalo snad milion lidí do lázní a nejen mladé holky s problémy jako mám já, ale i staří lidé a nikde, opravdu nikde nebyl ani výtah ani jezdící schody a kdo se má tahat s těmi těžkými kufry, že? Tak jsem pomáhala nejedné stařence a byla jsem úplně grogy…
Ale dojela jsem na místo, troška bloudění na ubytování, vše proběhlo hladce a já se chystala na večeři, kde jsem zjistila, že u stolu se mnou bude sedět mladinká holčina, a tak jsme se daly do řeči a po večeři se šly projít, padly jsme si do noty, další dny jsme si utvořily partičku 5 holek od 31let do 39let a podnikaly různé výlety a sedánky na vínečko a kafíčka po všech procedůrách…
No a ty procedůry…
některé byly super, jako masáže a cvičení v bazéně, nebo cvičení v tělocvičně a perličkové koupele či sírové koupele byly super, ovšem byly tu i takové, o které málokdo stál, například se dávala teplá rašelina do… no tam dolů a kolem celých boků, nebo se pouštěl tam dolů plyn… ale co bysme my ženský pro sebe a snad nastávající miminka neudělaly, že? Jo a hlavně nesmím zapomenout na sochu Františka, denně a to i víckrát jsme ho s holkama chodily ochmatávat a přát si to co nejvíce chceme, byly jsme to pojistit i v muzeu, kde je původní socha Františka.
Bydlela jsem na pokoji s takovou nanynkou pražskou, jako byla nádherná, chlapi jí zobali z ruk, ale byla tak hloupoučká, ale nebyla špatná, jako kamošku bych si ji nevybrala, ale bydlet s ní se dalo, měla tam i „kamaráda“ a ten ji bral na plno výletů a mě taky, tak díky tomu jsem se dostala do Karlových varů, Aše, Německa, na hrad Loket a zámek Bečov a měla jsem plno známek zadarmo, tak jsem furt posílala příteli i našim odevšud pohledy s básničkama.
Občas mě přepadaly chmury, brečela jsem příteli do telefonu, že už chci být u něj a že mu jistě nechybím, ale jak jsem se později dozvěděla, tak prý to nebyl on beze mě a i když chodil na zábavy a akce u nás, tak stále o mě mluvil, to mě pak potěšilo.
Po 3 týdnech si pro mě přijel, pronajala jsem mu od maséra byt na přespání, no bouřlivé to bylo uvítání, to si jistě dovedete představit, poslední noc jsem nespala u sebe na pokoji, ale s ním, už jsem ho nechtěla a nechci nikdy opustit na tak dlouhou dobu.
Druhý den po kontrole u doktora a kryokomoře, kterou jsem příteli zaplatila, ať si taky užije nějakou tu procedůru (říkal, že sotva přijel, tak už se ho chci zbavit, protože jsem ho poslala k ledu 😀 ), jsme si to štrádovali domů a cestou jsme se zastavili do Mariánských lázní a přenocovali v Plzni a pak ještě v Pelhřimově jsme si udělali zastávku, nechtěli jsme jet domů do zastaralých kolejí, tak jsme si co nejvíce užívali cestu a všude se kochali krásami naší vlasti.
A pomohly mně ty lázně? Nebo někomu jinému? Z naší partičky se podařilo dvoum holkám otěhotnět a tou jednou jsem i já a to přímo do roka a do dne, jak se říká, že lázně mají účinek, takže kdo váhá, jestli jet či nejet do lázní, včele doporučuji, ač se bojíte samoty…tak jako já
Tento článek byl zařazen do soutěže o
Příspěvek února 2015, nezapomeňte proto prosím po přečtení na hvězdičkové hodnocení ;-).
