Ve čtvrtek jsem šla na kontrolu na gynekologii, kde jsme s doktorkou mluvily o porodu u nás a tak tedy souhlasí, pokud diabetolog neřekne jinak, což jistě neřekne, protože to bych si musela začít píchat inzulín, aby mě vláčeli do Brna a cukr mám stále v normálních hodnotách, i když si dám občas něco sladkého, tak si to zkontroluju a vše je v pořádku.
Miminko stále moc neroste, má 2350 gramů a doktorka říkala, že se mi začíná oddělovat čípek, a tak mi nakázala klid a žádný stres a už žádné výletování a dlouhé procházky, no sama už cítím, že to není ono a raději jsem v poloze pololeže s nohami nahoře. Doktorka by ráda, abych to miminko v sobě měla ještě týden, tak snad ano, i když už cítím občas poslíčky.
Už asi půl roku jsem říkala, že určitě budu rodit 17. května, což je finále v hokeji, abysme to s Pivátkem překazili taťuldovi a věděli, komu dá přednost, no nestalo se, takže prý to holka asi nebude, protože ta by určitě na to přistoupila, na to spiknutí :D, ale kluk ne, tak já stále nevím a čekám i partner, co ze mě vyleze 😀
Ve čtvrtek jsme ještě absolvovali prohlídku porodního sálu, nemám sepsaný žádný porodní plán, nevím co čekat, jak budu reagovat, nechávám to volně plynout, zatím nemám ani nějaký strach z porodu, jako mé kamarádky, co už mají miminka, ale to jistě přijde, v podvědomí to je, protože v noci moc nespím, bojím se, že miminko porodím ve spánku a nebudu o tom ani vědět. To je hloupost, že? Ale takto prostě pracuje podvědomí.
V neděli jsme jeli do cirkusu Humberto na asi poslední akcičku coby jen dva, bylo to krásné… sloni, zebry, velbloudi, lvi, artisti i akrobatky, klauni… jen se mi zdála ta zábava až moc dlouhá, možná je to tím, že už nevydržím v jedné poloze a to sedící na tvrdé lavečce víc jak dvě hodiny a navíc v té aréně bylo takové teplo, že mně natekly prsty u noh i u ruk, asi prvně za těhotenství.
Pak jsme nabrali kamošku, je jí 18 a znám ji ještě z bříška, od mala jsem ji hlídávala i v noci, celé dny a ted už jsme kamarádky, už ji hlídat nemusím, je dospělá, no a šli jsme se fotit kousíček za naší vesnici, jen škoda, že odkvetla třešeň, pod kterou jsem se chtěla fotit, a sluníčka taky moc nebylo, tak nemáme fotky se stíny, co jsem plánovala, ale myslím, že fotky se povedly a já jsem spokojená.
Tak v pondělí jsem jela na diabetologii, v úterý na ozvy a ve čtvrtek znovu na gynekologii, pokud budu stále 2V1 😀
Tak se s Vámi na chvíli loučím, pokud nepřijde porod dřív, tak mi ho mezi 1. a 6. červnem vyvolají a tak uvidím, jestli ještě stihnu něco sesmolit či ne.
Teď spíše už jen čekejte zprávičku, cože je Pivátko – jestli holčička a nebo chlapeček, začínám být i já nervózní z toho, že nevím, co mě čeká, ač mě partner ujištuje, že holka vadit nebude, tak ve společnosti občas utrousí takovou pitomost, jako že udělá smuteční hostinu za holku a kluka zapije, tak to občas zamrzí, ale vím, že se na miminko moc těší a i tu holku bude zbožňovat.
Tak papa a pěkný zbytek jara a následující léto.
Vaše Pivatko
