Tak čtrnáct dní uteklo jako voda a já jsem tu opět se zprávičkami od nás, dneska je pátek 8. listopadu a představte si, že dneska odpoledne jsme u nás měli 18 stupňů, to bylo teploučko… Nemoci se u nás ale bohužel stále točí dokola, takže tento týden holky dostaly antibiotika, protože ten kašel se nedal nijak zastavit, v lékárně jsem dala za různé sirupy a masti, které nám běžně pomáhají, akorát spoustu peněz a nic nepomohlo, takže nakonec paní doktorka napsala oběma antibiotika. Ještě s připomínkou, že teďka řádí černý kašel, tak ať je to podchycené… Dneska jsme byly na kontrole a už je to lepší, opravdu jsem je celý týden držela doma pod zámkem a pod peřinou, tak snad to bylo k něčemu dobré a také doufám, že se nám už nemoci vyhnou obloukem.
Abych nezklamala, tak jsem v týdnu prodělala nějakou lehčí formu střevní virozy, no při mém momentálním nechutenství, ještě bolesti břicha a průjem, no co vám budu povídat, tohle těhulkování si teda užívám jenom co je pravda, když jsem se dneska ráno vzbudila s bolestí v krku, tak jsem si první říkala, že snad ani nevstanu, jak už toho mám všeho dost. Táta se nám z práce dneska vrátil nějaký polámaný a večer už hlásil také bolest v krku, ten to má jednoduché, hned si namýchal slivovičku s medem a to preventivně několikrát. 🙂
Paní učitelka nám poslala domácí úkoly, to teda máme o víkendu co dopisovat, to není ani možné, kolik toho ty děti za ten týden ve škole udělají, naštěstí malé škola opravdu chybí, takže bez remcání dneska napsala všechno z matematiky a zítra uděláme písanku.
Podzimní prázdniny a víkend, který jsme naplánovali, dopadl skvěle, kdyby teda míň kašlaly, tak bychom si to ještě víc užili, ale i tak to bylo super…Přímo v hotelu měli animace pro děti, takže ty naše sportovkyně soutěžily, pak jsme tvořily v dílně, jedna navlékla koráky, druhá lepila mozaiku. Holky jezdily na koních, hráli jsme bowling, koupali se v bazéně (teda jen jednou, protože jsme měli strach, aby kašel nebyl ještě horší), pak je tatínek vzal do sauny, to se mi zdá, že jim trošku pomohlo, tu noc snad ani jedna nezakašlala (nebo já jsem spala jak zabitá:-)). Už dlouho si říkám, že zkusíme solnou jeskyni, tak uvidíme, musím se poohlédnout po okolí, kde tady vůbec nějaká je.
Tak se zase rozloučím a jdu do hajan, zítra nás čeká rodinné focení, tak jsem na to moc zvědavá, odpoledne pak ne moc příjemná záležitost, protože jdu na pohřeb, kamarádce se zabil bratr, nejsem si sice jistá, že tohle zvládnu, ale budu se snažit.
Všem co čtete moje vyprávění, moc děkuji za podporu a mějte se. 🙂
