Krásný večer nebo jinou část dne, zdraví vás Jana – jedna z nových těhulí s VD. 🙂
Sice poprvé s vámi, ale těhotná už podruhé. Poprvé nás to potkalo přesně před dvěma lety. Po narození naší Ančí jsme si s mužem nijak nelámali hlavu s antikoncepcí. Jako spousta jiných novopečených matek jsem se sice i já na porodním sále zapřísáhla, že Ančí bude jedináček, ale přesto jsem tušila, že tahle póza velmi brzy přejde. Druhé mimčo jsem si přála co nejdříve po tom prvním, i když muž o takových mých tužbách neměl moc tušení. No a mimčo pořád nepřicházelo, já už začala lehce propadat panice a rozhodla jsem se začít vést menstruační kalendář a všechno tam zapisovat, že když na to půjdu trochu vědecky, tak se snad zadaří. No a opravdu. Po měsíci vypisování kalendáře jsem na testu našla ony vysněné čárky, i když otěhotnění pochopitelně zapříčinilo něco jiného než onen „vědecký“ přístup.
Nicméně povedlo se dle mého přání na poslední chvíli a já už mám za sebou dvě těhoporadny. Na první mi bylo oznámeno, že jsem v 7+1 a na té druhé po 14 dnech jsem byla 8+0. Nejsem doktor, takže těmhle počtům nerozumím (:-D). Ale všechno je v pořádku, tak to neřeším. Stejně jako u prvního těhu, ani teď mě netrápí nevolnosti ani jiné nešvary. Za to opravdu díky bohu.
Těhotenství bereme zdravě sportovně, žádné vyšilování se nekoná. Stejně jako u toho prvního. Vitamíny jsem si nekoupila, výbavičku máme po Andulce, takže když to bude kluk, dokoupí se jen pár věcí. Plínek už jsem s Andulkou nasbírala opravdu hodně, takže ani tady nebudeme mít nouzi a nedostatek. Dokonce muž i dokončil kolébku, která byla původně určená pro Ančí. Prostě to vypadá, že jsme připraveni, tak pojďme sledovat, jak nám to život, který není nikdy nudný, bude zpestřovat. Doufám, že jen v tom nejlepším!
