Ahoj maminky.Tak se zase hlásíme s novinkami. Ale nejdřív se musím omluvit za zpoždění. Děti jsou nemocné, se starším synem jsme neustále běhali po doktorech, neustále utírali unudlané děti a – no však to určitě znáte. Po třech týdnech, kdy se nikdo u nás doma pořádně nevyspal, jsem si konečně vynutila rtg plic a dutin – a hle – zánět vedlejších nosních dutin a atb. Tak snad už bude lépe a konečně se našla i chvilka, abych zase napsala.
Vstoupili jsme do 16. tt a já začínám všechna 3 těhu srovnávat.
Určitě to zná každá maminka. První těhotenství prožíváte, čtete všechno dostupné o těhu, jste šťastná, nic si nepřipouštíte… Jelikož jsme se o těhu dozvěděli 14 dní před Vánoci, o dárku pod stromečkem pro rodinu bylo hned rozhodnuto. Našli tam lahvinku svého oblíbeného pití s etiketou, na které byl první snímek z ultrazvuku. Já našla pod stromečkem od manžela Velkou knihu o mateřství . V 8. tt jsemv noci začala špinit a skončila – v doprovodu celé rodiny (moji rodiče bydlí pod námi) na pohotovosti. V nemocnici si mě nechali, aniž by mi cokoli řekli, dávali mi kapačky. Jen manželovi pak dr.řekla, že šlo o hrozící potrat. Propustili mě domů bez jakýchkoli instrukcí a léků. Až po propuštění u své lékařky jsem se dozvěděla, že příčinou byl hematom, naordinovala mi utrogestan a ascorutin. Do 13. tt jsem se bála, po screeningu už jsem zase byla celkem klidná. Těhu nevolnosti mě přešly v 16. tt . Pak už mi bylo jen dobře, jen mi začalo tvrdnout bříško a tak jsem brala magnezium. Syn se narodil 11 dnů po termínu až díky vyvolávání. Šel ven napřed ručičkou, já byla šitá jak výšivka. Měl 3 790g a 52 cm.
Druhé těhotenství následovalo po jednom nevydařeném pokusu (biochemické těhu), a tak jsem se od začátku dost bála a těhu jsme tajili do 13. tt. Jen už jsem nestudovala, co mi přišlo pod ruku. Hned na prvním utz jsme krom miminka viděli také cystu, která byla celkem velká, takže jsem hned od začátku měla utrogestan a klidový režim. Nevolnosti mě trápily snad od prvního dne – až do toho úplně posledního. Přešly mě až s porodem. Cysta se vstřebala a já si oddychla. Ale jen na pár dní, než mi byly zjištěny pozitivní nepravidelné protilátky, které mi každé 4 týdny – postupně každý týden kontrolovali odběry a mohla jsem porodit dříve. Do toho jsem v 16.tt byla na nákupu, kde prodavačka chybně obsluhovala paleťák, kterým narazila do drátěných košů na zboží a těmi mi vrazila přímo do bříška. V nemocnici naštěstí bylo vše ok, jen jsem musela zůstat na pozorování. Nejhorší bylo vysvětlit malému synovi, že jsem sice šla jen na chvilku do obchodu, ale vrátím se až za pár dní. Opět mi pak tvrdlo bříško. Nejdřív jsem si říkala, že musím vydržet co nejdýl, pak zase, že už by se mohl narodit. Navzdory všem předpokladům se narodil- díky Hamiltonovi – přesně na termín. V těhu měl vyšší váhové odhady, v porodnici 2 lékaři chtěli vyvolávat, pan primář chtěl ještě čekat. Naštěstí dr. nesouhlasila a zkusila aspoň hamiltona, který kupodivu zabral a syn se druhý den rozhodl, že by rád na ten svět. Podrobnosti napíšu až někdy jindy (nic moc příjemného), dnes jen, že měl 4 590g a 53 cm a rodila jsem přirozenou cestou.
Teď jsem tedy opět v 16.tt, nevolnosti u mě pořád přetrvávají. Jsem zvědavá, zda se jim u mě zase bude líbit až do porodu, nebo si těhu budu naplno užívat. Vědí o našem pokladu zatím jen moji rodiče, neb se denně vídáme. Za 10 dní pojedeme na hory a cestou se zastavíme také u druhých prarodičů a konečně budeme moci říct vše i dětem. Mimi zatím krásně roste a za 4 týdny nás čeká velký ultrazvuk.
Jelikož jsou děti nemocné, Velikonoce – hlavně koledování – si moc neužily. Tak měly obrovskou radost aspoň z velikonoční výzdoby, kterou jsme společně malovali a lepili na okno a dveře, a z pečení beránků, barvení vajíček a zdobení perníčků.
Až se vrátíme z hor, zase napíšeme, co nového u nás. Zatím se mějte pěkně a doufám, že už přijde to pravé jarní počasí a nějaké to sluníčko nám všem zpříjemní běžné dny. 🙂
