Je tomu asi 14 dní, co jsme si Vašíka přivezli z nemocnice domů. 11.7. jsme si ale museli vyslechnou diagnózu, při které berou každého rodiče mrákoty. „Maminko a tatínku, máme podezření na zánět mozku a mozkových blan…“
Začalo to nechutenstvím, které jsme spojovali s vedrem a přiznám se, že ani mně se v těch parných dnech nechtělo ládovat do sebe jídlo. Jenže pak už Vašíček přestal i pít a stěžoval si na pusinku, bohužel dítě neumí vyjádřit, kde přesně jej bolí (u tohoto onemocnění bývají silné bolesti hlavy). Proto nám paní doktorka napsala antibiotika na angínu, je pravda, že hrdlo měl prosáklé. Chlapečkův stav se i nadále zhoršoval, začala mu stoupat teplota (horečky, které nešly srazit dolů), zvracel, byl malátný, plačtivý, otupělý, občas dezorientovaný a zmatený, pořád spal, začal být světloplachý (vadil mu pohled do ostrého světla), po čtyřech dnech trápení, kdy jsme bojovali o každou spolknutou lžičku vody, se to nelepšilo, antibiotika nezabíraly a Vašík začínal slábnout, neudržel se na ručičkách a chůze nepřipadala v úvahu, když už nebyl schopen se otočit v lůžku, věděla jsem, že je zle. Nevšimla jsem si strnulosti šíje (neschopnost sklonění hlavy, kdy se brada má dotknout hrudníku). Na to mě upozornila až lékařka na dětské pohotovosti, která nás okamžitě poslala na infekční kliniku k hospitalizaci.
Na klinice nás okamžitě přijali, já jsem mohla být s ním. Naplánovali vyšetření a nám nezbývalo než čekat, zda se podezření potvrdí. Jako první nám udělali lumbální punkci. Vašíčkovi podali lék, který ho přispal, aby se netrápil a vyšetření ho nebolelo. Lumbální punkce je vyšetření, při němž lékař odebírá z páteřního kanálu mozkomíšní mok. Páteřní kanál je prostor mezi obratly, ve kterém je uložena mícha. Odběr se provádí v místě, kde už mícha není. Pokud je výkon proveden dobře, nehrozí žádné poškození míchy. Po odběru posílá lékař mozkomíšní mok k dalšímu vyšetření. Na základě výsledků a klinického nálezu se rozhoduje o dalším léčebném postupu. Po výkonu musel 3 hod. ležet na bříšku a pak 24 hod na zádech, nesměl vstávat.
Po punkci nás čekaly odběry krve a napíchnutí kanylky, aby byl zajištěn přísun tekutin do žíly. Vašíkovi pak nepřetržitě kapala infúze s tekutinami a dalšími látkami, které ztratil při zvraceni, bylo nutné zamezit dehydrataci. Po dvou hodinách po odběru přišla lékařka s výsledky. Byl potvrzen virový zánět, pravděpodobně mozkových blan. K infúzím nám přibyla antibiotika (také do žíly). Meningitida je infekční onemocnění, při kterém dochází k zánětu mozkových blan. Mozek a mícha postižené meningitidou otékají a snižuje se přívod kyslíku a živin do nervové tkáně. Jestliže není včas započata léčba dochází k poškození mozku. Meningitida může mít mírnou i velmi závažnou formu v závislosti na původci choroby.
Záněty mozkových blan a mozku mohou být způsobeny viry /chřipky, planých neštovic, rotaviry, infekční mononukleózy, herpetické viry (opar), AIDS/, ale také nemusí být původce odhalen – což byl náš případ. Virová meningitida je mírnější a ustupuje do dvou týdnů. Obvykle bývá zánět mozkových blan způsoben také bakteriemi /např. pneumokoky, meningokoky..(mívají horší průběh)/. Meningitida způsobená meningokokem je velice závažné onemocnění, často smrtelné nebo s trvalým postižením mozku či míchy. Ve vzácných případech může být způsobena houbami, parazity, tuberkulózou nebo původci syfilidy či Lymské boreliozy. Infekce se může také vyvinout jako komplikace jiného onemocnění nebo po poranění hlavy. Ve velmi vzácných případech je způsobena léky či po vakcinaci proti spalničkám a zarděnkám.
Vašíkův stav se ale opět zhoršil, k jeho nemoci se přidaly ještě křeče. Celou noc jsme nespali, ráno u vizity se lékařka rozhodla, že ho pro jistu přesunou na JIP, aby ho mohli pozorovat. K zánětu mozkových blan se ještě přidal zánět mozku. Na Jip ho napojili na přístroje, pozorovali srdíčko, stav kyslíku v krvi a zařídili další vyšetření a začali s intenzívní léčbou. Léčba spočívá v klidu na lůžku, snižování horečky a bolesti hlavy pomocí léků, je nutné předcházet otoku mozku. Zánět je léčen silnými antibiotiky. Byly mu nasazeny léky proti křečím a byl utlumen léky, aby zůstal v naprostém klidu.
Po dobu hospitalizace byl vyšetřen neurologem, kvůli vzniku křečí, ten doporučil další léčbu a vyšetření. Vašík byl vyšetřen na magnetické rezonanci, kde mu pro jistotu a jeho klid dali „narkózu“, hned den poté byl vyšetřen na EEG – vyšetření elektrické aktivity centrálního nervového systému. Pomocí tohoto vyšetření se dá zjistit, zda pacient trpí epilepsií, poruchou spánku, zda je v komatu, anebo má mozkovou smrt, ale také se zkoumá vyzrálost centrální nervové soustavy u dětí.
Všechna vyšetření byla negativní a nikde se nic nepotvrdilo. A tak Vašík dostával antibiotika, protikřečovou léčbu, infúze a byl hlídán sestřičkami a lékaři z Jip a nám nezbývalo nic jiného než čekat. Prognóza bývá nejistá, bylo ještě brzo na závěry, zda dojde nebo nedojde ke komplikacím nebo trvalému poškození. Po zánětu mozku či mozkových blan přetrvávají velmi často a velmi dlouho příznaky jako je změna chování, celková malátnost, apatie a dráždivost, zhoršení poznávacích funkcí jako je paměť, pozornost a myšlení (potíže s učením). Přítomna je porucha spánku, změny (poruchy) v příjmu jídla, změny v sexualitě (u dospělých) a v sociálním úsudku. Mohou se vyskytnout též různé neurologické příznaky, jako jsou obrny, hluchota, ztráta či narušení řeči, výpadek schopnosti počítat… Léčbou jsou vždy preparáty podporující činnost mozku.
Po týdnu, co byl Vašík sám na JIP, jsem byla přijata za ním a ještě týden jsme tam byli. Jaká byla jeho radost, když jsme po tak dlouhé době vyšli ven a mohl jít, kam chtěl. A omezení nemáme skoro žádná. Nesmí se slunit a vystavovat přímému slunečnímu záření, musí se šetřit, chodíme na kontroly k neurologovi, čeká nás kontrolní EEG vyšetření a bereme léky na podporu činnosti mozku a protikřečové léky.
Tak nám držte palečky, abychom byli zdraví. I Vám samozřejmě přeji hodně zdraví a dávejte na sebe pozor. Omlouvám se, kratší verzi jsem nezvládla. Děkuji za Váš čas. S pozdravem Míša Knoppová