Asi před půl rokem jsem se probudila do sobotního rána a to ráno bylo rozmazané, štiplavé, bolavé a slzavé. Zřejmě nějaký zánět spojivek. Ještěže v sobotu, kdy lékárny jsou otevřené.. Šla jsem do jedné z nich, sundala brýle a lékárnice se usmála a hned začala tasit jedny kapky za druhýma a masti, aby se mi co nejdříve ulevilo. Dorazila jsem domů, kde mi mezitím vymysleli krásnou přezdívku „angoráček“ a jala se kapat a mastit ty moje červené angorské oči. Skutečně v neděli už bylo líp a v pondělí natolik dobře, že jsem byla schopná si pročítat příbalové informace mých kapiček a mastiček.
Měla jsem dvě masti a dvoje kapky. Když jsem to pročítala, myslela jsem si, že ještě špatně vidím a opravdu ty písmenka tam ani nepatří. Na každém léku byla větička: Přípravek je pouze na předpis lékaře.“ Dodnes nevím, jak to ty lékárny dělají, jestli se léky na recept někde evidují a vlastně ani nevím, jestli to chci vědět. Tehdy mi to pomohlo dokonale, ale na druhou stranu, lékárnice se mě ani nezeptala, jestli jsem na něco alergická, jestli momentálně nebo dlouhodobě užívám nějaké léky…
Ale říkám si, jestli nakonec není zbytečné k těm doktorům chodit, když vlastně lék dostanete i bez nich:-)
Raději nestonejte, buďte zdraví a i kdyby vás něco skolilo, tak nezoufejte, i v lékárnách přece jen umí váš problém vyřešit!