Bohužel si už nepamatuji jméno…
Předčasný porod, vrozená anémie, a pak závislost na transfůzích krve. Začal se hledat dárce pro tuto malou princeznu. V celém registru dárců kostní dřeně se shodoval v tkáňových transplantačních znacích – HLA antigenech jediný člověk. Daroval kostní dřeň a po náročných dnech, měsících nastal den D. Už už se zdálo, že bude zase dobře…bohužel naneštěstí po nějaké době se nemoc v plném rozsahu vrátila. Jediný možný dárce byl tedy po nějaké době požádán znovu o dárcovství, ale již odmítl.
Nezbývá, než tedy čekat, zda se neobjeví v registru někdo podobně shodný, nějaký zázračně se shodující dvojník, který pomůže.
Když mi to maminka vyprávěla, obě jsme měly slzy na krajíčku, přesně jsem věděla, co cítí. Obrovskou bezmoc a nejistotu a velkou lásku k malé princezně…
V tu chvíli mi bylo moc úzko, měla jsem chuť – kéž by to bylo tak jednoduché – říct, že chci zkusit darovat dřeň já. Chtěla jsem pomoci, za každou cenu, i když jsme se vůbec neznaly.
Hned druhý den jsem se začala zajímat, jak se dá pomoci, není to zase tak složité, a do měsíce jsem byla zařazena do databáze potencionálních dárců kostní dřeně. I když třeba nebudu moci pomoci naší Liliance, chtěla bych nabídnout pomoc někomu jinému.
Honzík už nesplňuje podmínku věku pro vstup do registru, ale podpořil mě a rozhodně je pro:-)
Moc mě bolelo, když jsem zaslechla názor, že jsem blázen, že to přeci bolí. Tahle věta mi zůstala někde hluboko uvnitř, nikdy se nesmířím s tím, že ji dokázala vyslovit Lilianky velmi blízká osoba. To bolí opravdově a napořád…
Děkuji mojí sestřičce Slávce, která se přihlásila do registru automaticky, i když ta šance, že někdy budeme osloveny k dárcovství, je malá, ale dáváme tím naději, naději na nový život a to rozhodně za trochu nepohodlí a možná i malé bolesti stojí. Nemyslíte?
Zde jsou přímo oficiální stránky ČNRDD: www.kostnidren.cz/registr/
Existuje snad větší dar člověka člověku, než je naděje?
