O prožívání těhotenství a porodu se na těchto stránkách podělila nejedna maminka. Člověk prožívá mnoho změn a na mnohé se připravuje. Jak se ale připravit na kojení? Přiznám se, že mi v gynekologické ambulanci nebyla nikdy kontrolována prsa, ani v těhotenství ani kdykoli jindy. Je to špatně? Nevím. Má vůbec dnes lékař v ambulanci pro těhotné čas mluvit s nastávající maminkou o kojení? Ve většině případů je kojení necháno osudu samotnému nebo laktačním poradkyním přímo na oddělení šestinedělek. Pokud začnete sama hledat informace, pak se na mnohých místech dočtete o tom, jak Vám dítě bude přiloženo k prsu krátce po samotném porodu, dokonce Vám to mohou slíbit i lékaři, ale skutek může být jiný.
Já jsem před časem porodila své první dítko plánovaným císařským řezem, který byl proveden v lokální anestezii. Přímo od lékařů mi bylo slíbeno, že mi na pokoj dítko přivezou přiložit. Za celých 24 hodin se tomu tak nestalo. Jak se bránit? Nevím. Své dítko jsem navštívila poprvé cca 28 hodin po porodu – a to díky manželovi, který mne na oddělení, kde byl Davídek umístěn, zavedl. Tam mi bylo oznámeno, že mohu chodit o Davídka pečovat. Čím byl v mé nepřítomnosti Davídek krmen jsem se dozvěděla až mnohem později. V rámci tréninku péče o miminko mi byla dána elektrická odsávačka na obě prsa nemocničního typu s tím, že mám prsa stimulovat a nosit odsáté mlíčko jednou za osm hodin sestřičkám. A tak jsem se poctivě snažila… Mlíčka ale bylo pár kapek a při nácviku kojení jsem měla čím dál tím větší hrůzu. Sestřička používala metody tréninku, které Davídka absolutně nestimulovaly a mě spíše psychicky potápěly než povzbuzovaly. Nicméně jsme nic nevzdávali.
Když byl čtvrtý den po porodu Davídek přesunut na fyziologické novorozence, myslela jsem si, že ve stimulaci a tréninku kojení budeme pokračovat. Šok přišel ve chvíli, kdy sestřička z dětské JIP za mnou přišla na pokoj a odnesla mi odsávačku. Co teď? Snažila jsem se tedy se domluvit se sestřičkami, které nás měly na starost nyní. Dostala jsem k dispozici odsávačku stejné značky, rovněž elektrickou, ale již jen na jeden prs. Postup stimulace prsů byl stále stejný. Po „kojení“ (kdy Davídek ve většině případů nic sám nevypil) jsem dokrmila z lahvičky a šla odsávat – 15 minut z jednoho a 15 minut z druhého prsu. Bez rozdílu – ve dne, v noci – vždy a ve většině případů na úkor mého spánku a regenerace. Co by člověk pro dítko neudělal. Nicméně i na oddělení fyziologických novorozenců mne čekal šok. Ve chvíli, kdy se mi elektrickou odsávačkou dařilo Davídkovi odsát potřebné mlíčko, přišla sestřička s tím, že se budu muset o odsávačku dělit s jinou maminkou. Po pravdě – neuměla jsem si to představit. Mezitím jsem již na internetu hledala informace, kolik stojí odsávačka, která mi byla zapůjčena. Peníze to byly nemalé, i v případě, že někdo prodával již použitou odsávačku v bazaru. Jelikož jsem chtěla kojit, neváhala jsem sestřičku oslovit, zda nemají ještě jinou odsávačku než elektrickou. A tak jsem ozkoušela i mechanické odsávačky.
První z nich byla absolutně neúčinná – bohužel se mi s ní nepodařilo vůbec nic odsát. A tak jsem dále pokračovala s elektrickou odsávačkou, o kterou jsem se dělila s jinou maminkou. Čím více se blížil termín našeho odchodu z nemocnice, tím více jsem se snažila komunikovat se sestřičkami. S jednou z nich jsem tedy opět dala řeč o odsávačce a o snáze pořídit si ji domů, protože Davídek stále nepil z prsa dost (vlastně téměř z něj nepil – alespoň dle kontroly váhového přírůstku před a po kojení). A tak mi sestřička ukázala ještě jednu odsávačku. Mechanickou, která byla téměř šestkrát levnější než mnou používaná elektrická. Požádala jsem ji, zda ji mohu ozkoušet. Bylo mi vyhověno a jaké bylo mé překvapení, když odsátého mlíčka bylo více, nerušil mne hluk bzučící odsávačky a zároveň jsem nebyla závislá na zásuvce. Pak už bylo jen pár krůčků k pořízení této odsávačky.
Týden po porodu, když jsme odcházeli z nemocnice domů, mi ji manžel koupil a sloužila nám do věku Davídkových 8 týdnů, než se naučil sát dostatečně sám. Nyní je schovaná pod postelí pro případ, že by nastal nějaký problém. Ze strany mé maminky, kterou lékaři nikdy nedokázali rozkojit, jsem dostala hodně díků a obdivu. Čas strávený odsáváním nebyl zanedbatelný, ale chápu ho jako výbornou investici do mého chlapečka. V nemalé míře zmíním to, že odsávačka se nám několikráte splatila. Davídek v nemocnici dostával mlíčko Neocate (který za balení srovnatelné velikosti jako jiná mlíčka stál 1500,- Kč) a naše odsávačka nestála ani polovinu ceny jednoho balení! Ekonomická návratnost by byla i v případě, že by musel být krmen jakoukoli jinou běžnou variantou kojeneckých mlíček.
Že vše takto dobře dopadlo tedy vděčím sestřičkám, možná i delšímu pobytu v nemocnici a síle nevzdat to (a snad i čajíkům pro kojící maminky, o kterých jsem psala zde). Pro maminky, které se na svůj první porod teprve chystají bych měla několik rad:
Pro doplnění jen uvedu, kdy se odsávačka mateřského mléka využívá:
Za pomyslný „happyend“ mého příběhu jsem moc ráda. A přeji každé mamince šťastné mateřství (ať s odsávačkou či bez ní). Ono to opravdu není jen fráze, že každý den života s dítkem je úžasný (včetně těch, kdy nastane nějaké trápení, která se dříve nebo později podaří překonat). A někdy i ta trocha počátečních komplikací vede k ještě větší radosti, jak tomu je třeba i u nás!
Cenu do soutěže věnovalo nakladatelství IFP publishing.