V době příbalových letáků ovšem jeden zcela zásadní návod k použití občas dost silně postrádám. Jaký? Ten, který by měli přibalit každé mamince před odchodem z porodnice, když si domů odnáší ten nejúžasnější balíček pod sluncem.
Když naši známí čekali příchod svého prvního dítěte, koupili jsme jim jako dárek útlou brožurku s názvem Miminko – návod k použití. Tenkrát mi to přišlo jako skvělý a neotřelý nápad, knížkou jsem byla doslova uchvácena.
O rok později jsem totéž dostala já od své kamarádky k Vánocům. V tu chvíli jsem ještě netušila, že už druhý den to bude pro mě aktuální. Při listování jsem si tehdy říkala, že tohle musel napsat jedině chlap, který vůbec ale vůbec nepochopil, jak je takové miminko úžasné, ale knížka mi stále připadala skvělá.
Během prvních krušných týdnů se však naše úžasné miminko odmítlo chovat podle oficiálních realistických tabulek a místo nějakých 16 – 20 hodin denně spalo sotva 10 a zbytek dne vytrvale plakalo nebo se blahosklonně nechávalo kojit, čímž se mnohem víc blížilo modelu popisovanému v brožurce. Ve chvílích nejtěžších podpořených rozbouřenou hormonální hladinou a nevyspáním jsem se do ní znovu začetla, tentokráte v zoufalé snaze najít tam kýžené rady, které jsem nenacházela nikde jinde. Nebyly tam. Ale přesto se jakýs takýs efekt dostavil a když už nic jiného, trochu mě uklidnilo, že ještě někdo někdy byl zřejmě v podobné situaci jako já, protože jinak by nesepsal tak hluboce pravdivá slova.
Nakonec jsem šestinedělí přežila bez vážné újmy na zdraví já a kupodivu i naše holčička. Teď už to bude rok a půl, co jsem příbalový leták měla dostat do ruky a já ho pořád nemám. A stále se objevují okamžiky, chvilky i celá období, kdy mám pocit, že bych něco podobného zoufale potřebovala.
Možná namítnete, že publikací o výchově dětí a článků na internetu je spousta. Ano, máte pravdu. Ale pokud je čtete pozorně, jistě vám nemohlo uniknout, že nikde, opravdu nikde, nenajdete klasický návod k použití, jaký patří ke každému vysavači nebo mikrovlnce.
Žádný z renomovaných psychologů a dětských lékařů nenapíše přesné konkrétní rady typu:
1. Pro rozmrazení 100 g kuřecího masa zvolte program číslo 5 na 3 minuty.
Místo toho jsou to samá zamyšlení, úvahy „cobykdyby“, protože, možná, zkuste apod. A aby to nebylo málo, většinou nezapomenou zdůraznit, že každé dítě je jiné, tudíž zrovna na to Vaše se výše uvedené vůbec nemusí vztahovat (proč mám stále ten pocit, že moje dítě je úplně jiné a „výše uvedené“ se na něj nevztahuje skoro nikdy?!).
A tak si někdy přeju, aby bylo dítě jako mikrovlnka, která má kromě návodu k použití i tu nespornou výhodu, že se dá KDYKOLI vypnout! Možná jsem špatná máma, ale občas bych takový vypínač na své holčičce uvítala.
Abych nekončila pesimisticky musím uznat, že oproti mikrovlnce má dítě nespornou výhodu. Je sice pravda, že mikrovlnka vám samovolně nezapatlá koberec jogurtem, nepočmárá fixami novou sedací soupravu ani bezdůvodně neječí, nekouše a nevyhazuje čerstvě vyžehlené prádlo ze skříní. Jenže – povím vám tajemství – mikrovlnka vám NIKDY neřekne „mamííííí“, neudělá malá, nepofouká „bebíí“ (které vám sama udělala) a vůbec, ale opravdu vůbec nikdy se za váma nepřijde pomazlit.
Tak si tu naši holčičku asi nechám pořád zapnutou (i bez příbalové informace). A co vy?