Naše dítě a láska k domácím spotřebičům

Domácí spotřebiče provází naše dítě odmalička a ono je miluje. Nejlépe tedy takové, které vydávají zvuky. Nevím, jestli to souvisí s tím, že hučení prý děti uklidňuje a nejlepším pomocníkem pro uspání novorozeněte má být zapnutý vysavač nebo šum rádia, jak jsem se dočetla v nějaké chytré knížce (bohužel, když už měl Kubík asi půl roku)…Prvním přístrojem, se kterým se Kuba setkal, byl fén, protože mu tím odmalička vysoušíme zadeček. Jako novorozeně ho mohl pouze z dálky obdivovat, teď už s ním fénuje maminku, dokáže mu vyměnit nástavce a bohužel ho i zapnout.

Další přístroj, který ho uhranul, byl vysavač. Ještě neuměl pořádně chodit, ale vysávat chtěl i v kleče. Vysávat jsme museli dostatečně dlouho a stejně vždy po skončení spustil strašný řev, že chce ještě. Vrchol vysavačového období se projevil po prvních narozeninách na čtyřdenní dovolené s rodiči a jejich dětmi, kde byla k dispozici obrovská herna plná hraček. Naše dítě ale všechny ignorovalo, zmocnilo se dětského vysavače na celé čtyři dny a svedlo i několik úspěšných bojů o něj (naštěstí byl vysavač naší kamarádky). Po návratu jsme rezignovali a koupili mu vlastní dětský vysavač. Byl z něj tak nadšený, že jsme do něj ani nemuseli pořizovat baterky a zvuk se Kubík naučil vyluzovat za něj. Po nějakém čase si ale uvědomil rozdíl a opět se začal sápat na skutečný. Takže momentálně vysáváme společně, chvíli já, chvíli on.

Lásku k CD přehrávači jsme Kubovi museli zatrhnout, protože to u nás vypadalo tak, že Kuba ručně zesiloval a my ovladačem zeslabovali. Když ovladač přestal fungovat, přehrávač jsme umístili dostatečně vysoko.

V kuchyni, kde trávíme také dost času, si oblíbil mixér. A vůbec mu nevadí, že ho má k dispozici bez sekáčků a přípojky do elektřiny. Byla jsem překvapená, jak dlouho dokáže jednotlivé misky a nástavce skládat dohromady a uvažovala, proč výrobci hraček vymýšlí skládací medvídky, kteří mé dítě absolutně nezajímají.

Posledním hitem je domácí pekárna. Máme ji teprve chvíli a asi by ho nezajímala, kdyby tak hlučně nehnětla těsto. Takže ho občas nechám koukat, jak se těsto dělá a zdůrazňuji mu, že koukat může jen s maminkou. (A doufám, že to nebude mít stejný nulový efekt, jako vysvětlování, že sporák může pálit a s plynovými knoflíky kroutit nemůže.)

Favorita číslo jedna jsem si nechala nakonec. Je to pračka. Už jako půlroční dítě je na fotce zachycen, jak sedí u tatínka na klíně a fascinovaně zírá na pračku v akci. Když pračka pere, pravidelně ji kontroluje a vydrží u ní klečet několik desítek minut, takže jsme už před ni pořídili kobereček. Pračka podle Kuby nejen cinká, dělá pery-pery a máchy-máchy, ale také hany-hany, bagy-bagy a tččč. Rád dává do pračky věci, takže ji před praním kontroluji, protože už jsem prala i kostky, puzzle a podobně. Teď dáváme prádlo do pračky spolu a Kuba ho po vyprání vytahuje. Ani mu nevadí, že nemá kyblík. Aby to nevypadalo tak ideálně, už u nás byl jednou opravář a měnil nám ovládací panel (prý někdo něco silou promáčkl), naštěstí byla pračka v záruce. A jednou jsem vytírala vodu v koupelně, když Kuba objevil hadice a tu odtokovou vytáhl ze sifonu umyvadla. Pak měl asi dva dny zákaz chodit do koupelny a od té doby to nezopakoval.

Z jeho zájmu o domácí spotřebiče se odvíjí také další oblíbené činnosti. Knihy s říkankami nebo zvířátky už ho neberou, zato si dlouze listuje katalogy elektra. No a nejoblíbenější obchod? Samozřejmě s elektrospotřebiči. Stačí několik sekund nepozornosti a Kubík už se vrhá na nejbližší pračku, vytahuje z ní hadice s návodem a strká do ní hlavu. Ještěže tu nemáme veřejné prádelny, asi bychom tam trávili víc času než v mateřském centru.

A o co se zajímají vaše děti?