Třeba někomu pomůžu – sice nevím jak :o) příkladem :o))
Takže doma mám už 2 holčiny Kačenku té bude letos 6 a Elišku té zas 4 roky…S manžílkem jsme se pustili do 3 dítka s tím, že by se mohl konečně povést ten nás vytoužený Kubík :o)
Po 2 měsíčním trénování se zadařilo a termín byl 11.12.2007.
Vše zas probíhalo v pohodě – bez ranní nevolonosti, bez chutí :o)) Ubíhalo to šílenou rychlostí, jen ke konci se to táhlo strašně pomaloučku a navíc se mi začali dělat křečáky přímo na xxx, hemeroid na zadku – takže jsem se snažila spíše ležet s nožkama nahoře – ale s 2 malýma dětma to moc nejde :o)) ale snažila jsem se :o)
Ještě musím říct, že jsme se snažili od začátku zjistit, co že se to ve mě ukrývá za raubíře :o) Jestli ten náš Kubík nebo Adélka (ke konci 2. varianta Šárinka)…
Bohužel se mimi stále schovávalo, otáčelo a taky mělo šíleně dlouhou pupeční šňůru – to mi bylo řečeno i při porodu :o))
Takže jsme až do konce opravdu nevěděli, kdo že se to ve mě schovává.
Nadešel den D – den termínu a začaly mi křížové bolesti… ale nic jiného a to kolem 1 hodiny v noci… pro jistotu – přeci jen 3. porod :o)) jsem byla už v 1:30 na příjmu :o))
stále jen s křížovými bolestmi. Porodní asistentku jsem prosila očkama, ať si mě tam už nechají a trošku mi pomůžou, že domů už nechci.. tak mě dala monitor a čekali jsme – nakonec po dohodě s paní doktorkou jsem byla přijata s tím, že porod bude a šla jsem opět s manžou do sprchy…
Bolesti nic moc… spíše stále jen ty křížové, tak jsem po nějaké době poprosila sestřičku (por. as.) o pomoc – že to nijak zvlášť nepostupuje – s tím, že už vím o čem mluvím jako zkušená rodička :o))
Po další dohodě s paní doktorkou jsem si přešla na porodní sál a tam mi byla protržena blána a voda odtekla kolem 2:50, že by mi to mělo už více pomoci…
No kontrakce sice už nastoupily i s křížovýma… ale opravdu nic moc… a prďolovi se na svět sice začalo chtít, ale jeho velikost ho brzdila :o))
Ale přeci jen ve 3:24 se mimi poprvé kouklo do světa a poprvé se nadechlo. A hádejte, co že se nám to narodilo?
No přeci další holčička – Šárinka a její míry a váha…
Byl to malý obřík – posuďte sami:
hmotnost 4360 g,
délka 55 cm,
apgar skóre vždy 10.
Když mi ji přiložily k prsu, sála jak blázínek a saje a vysává mě do dneška :o)) Je to „malej“ savec, vždyť už při propuštění z porodnice 4. den po porodu vážila 4420 g….
Při poslední mojí kontrole mi bylo řečeno, že příště to už bude 5kg slůně – tak jsem je ujistila, že jsme sice chtěli toho kluka do třetice, ale když se to nepovedlo, tak do dalšího už opravdu nepůjdem :o))
Nejsme milionáři, i když máme rod. dům, není zas tak velký :o) a co víc – před narozením Šárinky jsme investovali do koupi většího rodinného vozítka – ale i to je omezené počtem zadních sedaček na 3 a větší by se mi sice líbilo, ale opravdu už na něj nemáme :o))
Takže opravdu 3 děti stačí – a jak jeden náš kamarád manžílkovi řekl – musíme šetřit na věna a ještě na hyg. pomůcky – až holky vyrostou :o))))
Takže kdo se prokousal až sem, musím mu sdělit, že už dál psát nemůžu – hlásí se Šárinka o svoje papáníčko :o)))