Hlídání

Tak nějak automaticky jsem předpokládala, že prarodiče budou ochotně a často hlídat vnoučata. Dokonce jsem si myslela, že se tohoto privilegia budou sami dožadovat. Ovšem realita je poněkud jiná. Jednou týdně mám příležitost vyběhnout do angličtiny a tím končím…
Mám pro to několik vysvětlení:
a) Dlouho a poctivě jsem kojila a tak neměli příležitost a nezvykli si
b) Nemají čas, ačkoli jsou někteří již v důchodu
c) Naše dítě je poněkud živější
d) Vidí, že ve srovnání s nimi nemám s dítětem žádnou práci: plenky jsou papírové a domácí stroje automatické
e) Více než rok a půl staré dítě jim připadá na hlídání malé
f) Špatně jsme se domluvili

Manžel je, jak už tak manželé bývají, dlouho v práci a často služebně pryč. Přesto, a nebo možná právě proto, bych si i já potřebovala občas vydechnout.
A co vy? Máte čas si odpočinout? Nebo oddych od vlastních dětí nepotřebujete?
Zajímal by mě váš názor a zkušenosti. S babičkama, s hlídáním i s relaxací.