Ženám vstup zakázán…!?

Ač to tak možná nevypadá, náš tatínek má poměrně namáhavé povolání… A to jak po fyzické stránce, tak i po té psychické…Jako zubní lékař se totiž celý den sklání nad svými pacienty v podstatě ve stále stejné pozici a i když si pořídil speciální zubařskou židličku (vypadá to jako barová stolička), stejně se domů často vrací s bolavými zády.
Teď, když kvůli jinému problému chodil na rehabilitaci, fyzioterapeutka mu řekla, že pravou polovinu těla má jako kulturista, ale ta druhá – nic moc…
A navíc, jak celý den musí komunikovat s pacienty, uklidňovat je před zákrokem, vysvětlovat, co je čeká…. Je za celý den namluvený až až (k mé, a holčiček, velké lítosti…)

A tak náš tatínek relaxuje. Aktivně i pasivně.
Chodí po horách, lozí po skalách, jezdí hodně na kole, sjíždí divokou vodu a dělá eskymáky, v zimě běžkuje (když je „dobrý rok“, vybíhá doslova přímo z domu…). Když se zrovna nikde nic nekoná, nebo to počasí prostě nedovoluje, pak doma hodně čte, poslouchá hudbu…
Ještě když jsme neměli holčičky, často jsme různé akce podnikali spolu. Tedy občas jsem byla jen přihlížející doprovod, ale byli jsme spolu.

Ale před časem se tatínek přidal do místního Klubu přátel dobrého vína. Klub má stále více členů a schází se zpravidla jednou měsíčně.
Schůzka obnáší degustaci několika vzorků vína (každé setkání je zaměřeno na vína obdobná, aby se dala mezi sebou vzájemně porovnávat), večeři a společenskou zábavu.
Poslední setkání se neslo v duchu sv. Martina – ochutnávalo se mladé víno a jedla pečená husička…

Tento klub je čistě pánskou záležitostí… Jakoby ženy neměly rády víno… Nebo si ho neuměly vychutnat…
Tak jsem se ozvala, proč by pánové nemohli mezi sebe přibrat i manželky, partnerky a přítelkyně. Můj muž byl pro (myslím, že nebyl v tomto názoru zcela osamocen), leč valná většina členů Klubu byla zásadně proti. Prý proto, jak mi později choť reprodukoval, že by se pánové, zejména někteří, v doprovodu svých drahých poloviček nemohli řádně uvolnit a ochutnávku si užít…
Ze strany zakladatelů Klubu padl návrh založit dámskou variantu pod vedením manželky hlavního organizátora, ale tento nápad se neujal…

Nicméně to asi pánům začalo vrtat hlavou a možná se dokonce vzhledem ke svým protějškům cítili poněkud provinile…, a tak vymysleli zahradní párty pro členy Klubu a jejich rodinné příslušníky a jiné spřízněné duše.
První, a zatím jediná, takováto párty se uskutečnila koncem srpna. My jsme zatím vyslaly jako zástupce rodiny našeho tatínka, protože zatím to s holčičkama vypadalo tak, že než bychom se vypravily a dokodrcaly na místo určení, už bychom mohly vyrazit zpátky k domovu… Tak jsme šly na obyčejnou vycházku…
Ale příští rok to s holčičkama roztočíme!!!

…a jaké spolky mají vaši miláčci…!?