Takový obyčejný den

aneb Jak se žije s manželem a třemi kluky (Lukáš 17 let, Eda 10 let, Toník 20 měsíců)

0:00 kontrola dětí v posteli – Lukáš usnul na rohové lavici v kuchyni – naschvál, aby se mu špatně spalo a podíval se v 1:00 na hokej; Eda spí nepřikrytý – přikrývám ho; větrám v pokojíčku; Toník spinká jak dudek…
0:05 sprcha
0:25 Lukáš procitá, ale ještě nevstává, s jeho svolením mu nařizuji minutku na 34 minut, která ho má vzbudit, přikrývám ho dekou, aby nenastydl
0:40 sbírám suché prádlo ze sušáku
1:00 relaxační intimní třičtvrtěhodinka s manželem
1:44 Toník zakňoural, ale naštěstí spí dál
1:45 usínám hlubokým spánkem
5:15 „mama, béééé“ – ozývá se z intercomu, sejdu patro k Toníkovi, stojí v postýlce, jdeme dolů do kuchyně udělat sunar – Lukáš už tam není
5:20 Toník vypil jen polovinu sunaru, už nechce, a spát už taky nechce, přebalím ho, obleču tepláčky, obuju papučky a vlezu si ještě do postele, Toník je na rozdíl ode mě čilý jak rybička, jezdí na odrážedle, vytahuje hračky a nosí mi je do postele
5:30 vzbudila mě rána leporelem do nosu a Toník se souká za mnou, budeme číst: “Kdo mě nezná, ať se dívá, jsem veselá mašinka“ – blábolím v polospánku
5:32 Toníka zaujal dřevěný vláček, chvilku ho zabavil, podřimuju
5:33 podezřele známý zvuk mě vrací z říše snů do reality, ano – je otevřený koš na použité pleny – správně, Toník už drží v ruce plenu, kříčím, ať ji tam dá zpět
5:40 přibíhá Eda, vedle v obýváku zapíná televizi, prý má pohádku, Toník mu tam běhá a vykřikuje, Eda po něm řve, ať je potichu, že neslyší televizi. Vzbudilo mě to. Vstávám a nevýchovně posazuji Toníka vedle Edy, ať se taky dívá. Představa klidné půlhodinky spánku se rozplynula, když Toník nakukuje přes opěradlo a hrozí, že přepadne dolů, vybíhám z postele a znovu mu vysvětluji, ať se dívá
5:50 Toník naznačuje smluveným gestem, že má žízeň. Sunar, který nechtěl, pořád nechce, má chuť na čistou vodu. Jdeme dolů pro vodu.
6:15 ještě chvilku ležím, ale kravál vedle v obýváku, kde kluci běhají, mi už nedovolí usnout
6:45 zvoní mi budík, ještě ležím a z postele odrážím balony a stavím komíny z kostek
7:00 „mami, už vstávej “ – Eda se už těší do školy, Lukáš dnes nejde, mají ředitelské volno
7:01 ztěžka vstávám, beru Toníka, sejdeme schody, posadím ho do židličky, dám mu chleba, postavím vodu na čaj, udělám manželovi svačinu, Edovi pití, připomínám Edovi, že si má vzít klíč, plavání a peníze na rohlíky
7:10 Eda nemá bundu, je vypraná, běžím nahoru na sušák pro ni
7:20 vytáhnu Toníka z židličky, otřepu ho od drobků a jdeme umýt ruce a obličej,
7:22 zametám drobky chleba pod židličkou
7:25 máváme tatínkovi, který odjíždí do práce
7:30 Lukáš se probouzí a nadává, že zaspal hokej, vzbudil se až po 3. hodině, znovu tedy uléhá, aby to dospal. Můžu za to prý já, protože jsem ho přikryla a jemu se pak dobře spalo
7:40 přebaluju a sprchuju po… Toníka
7:45 snídám
7:50 zadělávám kynuté těsto
8:00 házím prádlo do pračky
8:10 chvilka u PC – plánování výletů a zjištování informací o akcích, současně nohou kopu do balonu, který mi nahrává Toník a jistím šuplíky s CD-čkama, aby nešly otevřít
8:20 Toník roztrhl Edovi deníček do hudebky (nebyl uklizený)
8:30 dělám buchtičky s krémem a borůvkový koláč
9:15 uklízím v kuchyni – nádobí roztahané Toníkem po zemi a špinavé po vaření do myčky
9:30 během malé chvilky Toník utíká s míčkem o průměru 2 cm do koupelny a háže ho do vany, vítězně se směje, jak na mě vyzrál, vytahuju míček z místa, kam se dává špunt, a umývám ho, mezitím Toník vylezl na skříňku v koupelně s radostným úsměvem, že to dokázal, neumí slézt, sundávám ho ze skříňky
10:00 vyprané prádlo Toník vytahuje z pračky
10:05 jdeme vzbudit Lukina
10:10 jdeme do ložnice pro moje oblečení, Toník má v ruce hopík, v ložnici ho někam hodil a už jsme ho nenašli
10:15 oblékání a odjezd do města
10:55 sraz s manželem ve městě kvůli ověření podpisu
11:40 odjezd domů
12:00 uspávání Toníka – půl hodiny zpívám halí belí – bezvýsledně – očí dokořán a jakmile se zvednu k odchodu, vstává za takového řevu, že si musí sousedi myslet, že mu ubližuju
12:30 vzdávám to, jdeme obědvat a psát seznam, co nakoupit v Globusu
12:50 volám mamince, jestli jede na zahradu
13:00 věším prádlo – Eda hlídá Toníka
14:00 odjezd do knihovny – vrátit knížky
14:30 nákup Globus (manžel chtěl koupit barvu, vzpomněla jsem si až venku, vracíme se)
15:00 drobky od rohlíku v autě už neřeším
16:00 doma vybalení nákupu, Lukáš s manželem natírají zábradlí na balkoně, Toníka Lukin v poslední chvíli chytil, jinak by vylil barvu z plechovky
16:30 převlečení, nabalení a odjíždíme na zahradu, připomínám Lukinovi, aby mi nahrál pořad „Bydlení je hra“
16:40 příjezd na zahradu, je tam maminka se švagrovou a dětmi
16:41 Toník ihned po příjezdu strčil ruce do kýble s vodou, celého ho převlékám do náhradního oblečení
16:50 piju kávu (první a poslední za dnešní den)
16:55 volá učitelka z hudebky, že v pondělí nebude mít Lukin hodinu
17:00 Eda chce rozdělat oheň, už vypálil všechny sirky a oheň stále nehoří, situaci zachraňuje švagrová, vytáhla z auta zapalovač
17:15 čistím vidličky na opékání
17:30 krmím Toníka jogurtem
17:45 Eda hodil balonem a minerálka je vylitá
18:00 přijel Lukin s manželem na motorce
18:01 vyřizuji Lukinovi vzkaz od učitelky
18:05 první skupina opéká špekáčky, ostatní hlídají děti, Toník s bratrancem sekají plastovými sekačkami ostošest a pak jeden druhého odstrkuje z oblíbeného šlapacího auta
18:15 dojel tatínek s bráchou
18:20 ptám se Lukina, zda nahrál pořad – jé, zapomněl
18:30 tatínek zalévá a Toník přešel po zalitých záhonech, boty jedno bahno
18:35 druhá skupina opéká, sedíme kolem ohně a najednou Toník sundal čepici a šup ji přímo na žhavé uhlíky, sebekriticky musím říct, že moje rychlá akce způsobila, že tam není jediná díra
19:00 chystáme se k odjezdu, Eda chce jet domů na koloběžce – po přemlouvání mu to dovolujeme, i když na té polňačce mu to stejně nepojede
19:10 máváme švagrové, bráchovi a klukům
19:15 uklízíme
19:20 vidíme Edu, jak se vrací s koloběžkou zpátky na zahradu – prý si to rozmyslel a pojede raději autem s námi
19:30 odjezd ze zahrady
19:40 z Toníka sundávám horní špinavou vrstvu a umývám mu ruce a obličej
19:42 vařím krupici Toníkovi
19:45 domlouvám se s Edou, že uklidí Toníkovi hračky a vynese koš v kuchyni
19:50 Lukin se chce jít okoupat ještě před Tondou, má na to 5 minut, než sní krupici
19:55 Toník usíná u krupice, budím ho a jdeme do koupelny
19:57 čvachtám se na zemi ve vodě, kterou tam nastříkal Lukáš a rychle Toníka umývám, Eda je ve vaně taky
20:00 „bembem“ – dobrou noc, a jdeme na kutě. Toník usíná během 2 minut
20:02 uklízím oblečení po Toníkovi, umývám zablácené botičky, zalívám kytky, uklízím čisté nádobí z myčky, dávám špinavé nádobí do myčky, vybaluji zbytky ze zahrady, roztřepávám Edův ručník z plavání, peru jeho plavky, vyhazuju tetrapack od mléka do k tomu určenému kyblíku, peru Toníkovu čepici, která byla v ohništi, nesu Edovi k televizi uvařenou čokoládu, krájím chleba, dávám do mrazáku nesnězené špekáčky, buchtičky bez krému, vytahuju z mrazáku kuře na zítra, utírám linku a stůl, zavazuju tkaničky na peřinkách od židlí, co Toník rozvázal, do konvice dávám vodu, aby se převařila na noční sunar, sbírám suché prádlo, nesu ho dolů, zapínám žehličku, žehlím
22:00 třídím vyžehlené prádlo do skříní
22:05 zapisuji finanční výdaje dne do pokladní knihy domácího hospodaření
22:08 zalepuji Edův deníček do hudebky, který Toník ráno roztrhl
22:10 manžel chce, abych vymyslela, kam pojedeme zítra na výlet na kole. On nemá čas nic vymýšlet. Jasně – není problém – chvilka zamyšlení a navrhuji Horizont v Bystrovanech, nestačím mu to říct, spěchá dělat držák antény na RC auto
22:11 sprcha
22:29 uléhám do postele a něco mě tlačí, je to hledaný hopík
22:30 vidím černobíle a slyším mono…usínám