Něco na tom určitě bude, hlavně pro rodiče. Vychovávají malé dítě a začnou i štěně, které se musí také všemu naučit. Nehledě na to, že se s ním musí ven i večer, kdy dítě už spí a pokud je jeden z rodičů v zaměstnání, tak je to taky docela problém. Venčení psa je otázka minimálně 10 minut a nechat dítě bez dozoru samotné doma, i když spí, mi přijde nezodpovědné a co potom, kdyby bylo nemocné.
Další otázkou je, jestli dítě nebude alergické. Když jsme se informovali u lékaře, kdy se dělají testy na alergie, jelikož v rodině alergie jsou, bylo nám sděleno, že u tak malých dětí se nedělají. Až v prvním roce věku dítěte.
Podle odborníků by se zvířátko do rodiny mělo vybírat hlavně podle věku a zodpovědnosti dítěte. Ale nikde se už člověk nedozví, jak je to vlastně s pořizováním zvířátka k tak malému dítěti. I když i od chovatele jsem slyšela, že to není moc dobrý nápad. Některá plemena jsou temperamentní a mohou dítěti ublížit zcela neúmyslně. Jiná si mohou s dítětem hrát a když ho dítě zatahá, tak přestože pes je hodný, najednou na dítě zaútočí. Bohužel jsme se setkali i s tímto a pes potom skončil v útulku.
Něco jiného by bylo, kdyby zvíře bylo v domácnosti ještě před narozením dítěte. Podle mého názoru záleží především na tom, jak člověk toho psa bude vychovávat. Je to podobné jako u lidí a pes se většinou chová tak, jak se k němu chovají lidé.
Myslím si, že by to žádný problém nebyl, sice by to bylo časově náročné, ale vidět potom tu radost dítěte a psa, když si spolu za nějakou dobu hrají, určitě stojí za to.