Čert nás vůbec nechtěl pustit dál do království, protože prý že děti jsou hloupé a ještě by se tam ztratily. Hodný anděl ho ale přesvědčoval, že to tak není a že tohle jsou ty nejchytřejší děti, co poznal. Nakonec – po vyčerpávajícím dohadování – spolu vymysleli, že děti budou hádat písničky, které anděl zahraje na píšťalku. Vsadili se, že když to děti dokáží, tak je pustí dál do království, a když ne, tak si je odnese do pekla. Děti samozřejmě vše uhádly a čert měl smůlu a musel nás pustit dál.
Pokračovali jsme tedy k 2. zastávce, která byla u bludiček. Bludičky nás rády viděly a hned daly dětem první úkol. Prolézt překážkovou dráhu. Samozřejmě pro Tedíčka a Natálku to nebyl žádný problém a tak zdolaly štafle, tunel i přejití položeného žebříku. Za odměnu dostalo každé z dětí malý červený kamínek, za který si potom na královském jarmarce mohly koupit něco za odměnu.
A šlo se dál… A koho jsme to nepotkali. Smutnou Červenou Karkulku, rozsypal se jí totiž košíček a ona zapomněla, co v něm všechno bylo, a děti jí musely pomoct vybrat věci, které do košíčku patří. To byl samozřejmě úkol velice jednoduchý a tak jsme potom všichni společně došli za Karkulčinou babičkou. Ta všechny pochválila a každý od ní dostal další červený kamínek.
A pak se šlo přes hory a doly, potoky a jezera…
až se došlo… – k princi, který hledal Šípkovou Růženku. Děti ji samozřejmě pomohly najít a tak opět dostaly za odměnu červený kamínek. Natálka i Tedík si je schovali k maminkám do kapes, aby je náhodou neztratili.
Po krátké chvíli jsme došli na palouček, kde byly – no tomu byste neuvěřili – byly tam víly. Opravdové víly, které ale nemohly tancovat, protože poztrácely šátky, které k tanci nutně potřebují. Poprosily proto děti, aby jim pomohly je sesbírat a za odměnu jim věnovaly další kamínek.
Natálce se víly moc líbily a hned by prý u nich zůstala. Nakonec ale vzala zavděk maminkou a tatínkem a šla s nimi dál.
No a dál… tam bylo hrozivé překvapení… Přepadli nás totiž loupežníci. Naštěstí ale byli hodní a oni sami od nás potřebovali pomoct. Museli jsme jim najít jejich pistole. Děti se opět tohoto úkolu zhostily s vervou a elánem a všechny je po chvilce našly. Dokonce i Natálka našla jednu a vlastnoručně ji loupežníkovi předala.
Po odměně – v podobě dalšího kamínku jsme pokračovali dál a že nevíte, koho jsme potkali v lese. No představte si to – Rumcajse s Mankou. A víte co se jim stalo? Boty, které Rumcajs opravoval se jim rozutekly po celém dvorečku. Naštěstí tam ale byly děti, které botky našly, předaly Rumcajsovi a opět obdržely kamínek.
No a nebyl by to pohádkový les, kdybychom nepotkali i Vodníkovic rodinu. Těm se zase rozutekly všechny dušičky a děti je musely najít a pochytat. Aby se trošku posilnily před další cestou, tak dostaly bonbón a samozřejmě – červený kamínek.
Tak a teď to přijde – to nejstrašnější, co jsme v lese zažily – ještě teď se z toho celá třesu a potím. Byly jsme se totiž podívat v samotném pekle. Musím říct, že obdivuji všechny děti, které tam šly, protože to bylo opravdu strašidelné. Musely projít dlouhým tunelem, kde byla tma a svítily tam jen svíčky a na konci – hrůzo hrůzoucí – byly dva strašně oškliví čerti, kteří dělali rámus. Brrrrr – to bylo strašné!!!!!
Ale Natálka i Tedík to zvládly perfektně ještě i zalovily v truhle a vytáhly si penízek. Jedno z větších dětí vzalo i knihu, která byla to nejdůležitější a kterou jsme pak museli odevzdat panu králi a paní královně, abychom tak zachránili celé království.
Pak už byl zbytek cesty hračka. Dostali jsme se do Podhradí…
… kde jsme potkali ještě smutnou Popelku, kterou šikanovaly dvě její sestry. Chudák Popelka, musela přebírat hrách a fazole. Ještě že jsme šli okolo a děti jí mohly pomoci. A protože to byla poslední zastávka před královstvím, tak dostaly i poslední kamínek – celkem osmý.
No a teď už nás čekal pan Král s Královnou, kteří předali dětem medaile za statečnost. Bylo to veselé zakončení celé výpravy, protože jsme zjistili, že jde o království „Popletené“, když Král s Královnou nemohli najít ty správné medaile. Naštěstí vše dobře dopadlo a všechny děti dostaly, co jim patřilo.
A na jarmarce si nakonec Natálka za kamínky koupila své oblíbené nafukovací balónky a maminka jí ještě vybrala nažehlovací obrázky :o)