Asi mnoho z Vás je rozumnější a nemá tolik zvířátek, co my…Máme dva pejsky, kočku, rybičky. Zvířátka mně i mého manžela vždy fascinovala. Přestěhovali jsme se na naši bývalou chalupu s jedním pejskem a po čase k němu přibyl druhý.
To bylo tak, že jsem začala mít mateřské pudy a toužila po miminku, ale jak už to tak bývá, nebylo to hned, jak si člověk usmyslí. Na trhu jsem spatřila nádherná štěňátka (psí rasa: Tosa inu) a zblbla jsem manžela natolik, že jsme si nakonec jedno odnesli domů.
Štěňátko Růženka bylo něco jako děťátko, po čase z něho vyrostla k našemu překvapení dost ohromná – 41 kg vážící nádherná psí slečna. To už jsem byla samozřejmě spokojeně těhotná.
Jenže teď, po narození miminka, mě došlo, že jsem to malinko nedomyslela..
Jelikož nemáme zahradu, jen malý dvorek, tak musím denně chodit pejsky venčit a s kočárkem a ohromným psem na vodítku (druhý je volně, je to poklidná čubinka) je to někdy docela fuška. Manžel mi sice pomáhá s venčením, jak jen to jde, ale zároveň je také často v práci. Nějak mi nejde v přítomnosti miminka na pejska puberťáka moc křičet a tak si Růža někdy vyloženě ze mě nic nedělá. Mám pejsky moc ráda a oni za to nemůžou, že je máme, že potřebují pohyb, péči, výchovu ….
Jen si moc nedovedu představit situaci, jak to bude, až třeba budeme mít další děti a já budu s nimi všemi chodit na procházku (jedno za ručičku, v další ruce pejska a kočárek…).
Někdy si trochu připadám jako otrok pejsků…
Vím, že jsem se do takovéto situace dostala sama a nezbývá mi než ji nést na vlastních bedrech… (Vždyť i Malý Princ se musel starat o svoji ochočenou lišku a mít zvířátko často bývá dobrá průprava na mateřství.)
Zajímalo by mě, jak je to u Vás, zda někdo máte podobnou zkušenost s pejskem nebo jiným zvířátkem. Jak to zvládáte i s malými dětmi?
Ještě chci napsat, že děti mají rozhodně v naší rodině přednost před zvířátky, ale nechci zase vypadat jako tyran pejsků. Prostě asi budu muset chodit jednou s pejsky a jednou s dětmi, dobře mi tak….
K tomuto článku mě dohnalo včerejší zdrhnutí barvící Růženky a její návrat po 8 hodinách! Nějak se mi to vymklo z rukou, i když Růža zdrhla ráno manželovi, teď nám nezbývá než po 25 dnech čekat na kontrolní ultrazvuk, jestli budou štěňátka… Prostě Vám radím, buďte rozumnější než my a neztěžujte si život tolik jako my.
Ale končím s nadneseným sloganem: Dětem a pejskům zdar!