Nastoupil kdysi do tramvaje a usedl na sedadlo naproti sympatické slečně. Nemohl z ní spustit oči. Odpustila jsem mu:), bylo to dávno před tím, než jsem se vůbec potkali:)…a taky – on nemohl spustit oči spíše ze záhadného „poselství“ na jejich kolenou:) – na bílé A5 měla napsáno VELKÝM tiskacím písmem: „MEDVĚD!!“ První, co ho napadlo, bylo, že se zřejmě nejedná o varování pro ostatní spolucestující…a…dále ho nenapadlo nic, vůbec nic..Přemýšlel prý docela dlouho, ale nejhorší bylo vědomí, že slečna může každou zastávku vystoupit…Začalo mu být jasné, že pokud chce večer klidně usnout bez toho, aby ho „MEDVĚD!!“ ve snech strašil, musí se zeptat! Teď si sama pro sebe potměšile představuji, že třeba tento článek ani nedopíšu a nechám potrápit Vaši fantazii:) 🙂
Takže dobrá, poprosím, aby Ti z Vás, kteří chtějí hledat vlastní silami vysvětlení, tento odstavce zatím přeskočili:) Přichází totiž vysvětlení. Petr, když viděl, že se dívka opravdu chystá vystoupit, v hlavě rychle zformuloval otázku…než ji ale stačil vyslovit, slečna se natáhla do úložného prostoru nad sedačku (nevím, jestli něco takového tramvaje ještě dnes mívají) a odnášela si velkého plyšového medvěda…Vysvětlení tedy bylo jednoduché – zkrátka se bála, aby na něj v tramvaji nezapomněla:)
Někdy prostě hledáme logické vysvětlení pro věci, které jsou většinou velmi jednoduché:)
Můj šéf má zvláštní telepatický vztah se svým psem:) V pondělí byl celý den pracovně v Ostravě a jeho manželka zůstala nemocná sama doma. Když jsem s ní dnes mluvila, vyprávěla, že kdykoliv si na svého muže během dne vzpomněla a začala mu telefonovat, jejich pes začal na zahradě výt. Bohužel se manželovi nemohla dovolat celý den a tak milý pejsek vyl a vyl…Nemohla to pochopit, telefonovala i jiným lidem, ale hafan reagoval pouze na volání páníčkovi… Je pravda, že jí to vrtalo hlavou, ale převažovala starost o manžela, kterého opravdu celý den nemohla sehnat…A vysvětlení? Šéf zapomněl v kabátě na verandě mobil a právě jediný, kdo ho slyšel zvonit, byl jejich pes:)
Vím, že to nejsou „kdovíjaké“ záhady:) a za jejich vyřešení nezískáte žádné vědecké uznání:), ale je zvláštní, jak se kolikrát stačí podívat na věc jen trošku z jiného úhlu pohledu…z ptačí perspektivy…nebo zapomenout na chvíli, že jste dospělí, kleknout na zem a vidět vše jako dítě…nebo použít zdravý selský rozum:) Je vidět, že možností je spousta!:)
PS: Ale nevysvětlitelné věci se dějí i u nás doma:) Minulý týden jsme měli návštěvu – mou sestru s manželem. Chlapi:) byli přistiženi při řešení záhady, proč „se“:):) jejich ženám (to jako nám:) ztrácí vždy jen jedna ponožka páru. Téma záhadné ztráty jedné z ponožek jsem nadhodila i práci a zjistila, že se jedná o poměrně rozsáhlý problém týkající se velkého počtu domácností:) Nicméně věřím, že i tato záhada bude jednou vysvětlena:)