Včera jsem uvízla pohledem na letáčku. Opět! Chodím kolem něj už delší dobu.. a vždy mě něco zamrzí. Hodně! Na letáčku jedna velká společnost upozorňuje na svou nadaci, která se snaží získávat prostředky pro děti z dětských domovů. Musím napsat hned na počátku, že proti této/těmto akcím/nadacím/koncertům atd. určitě nic nemám:)…ale čemu opravdu nerozumím (asi nejspíše ani nechci): Proč se většinou (výjimkou jsou snad „Rozum a cit“ a FOD) vybírají příspěvky právě na dětské domovy a neřeší se spíše pomoc dětem tak, aby mohly normálně žít? Normálně – tím myslím jinde než v dětském domově!
Jistě, můžu vyslechnout názory tento současný stav vysvětlující, zdůvodňující…Nicméně to nic nemění na tom, že se jedná o určitou nenormálnost, pardon, napíšu raději abnormalitu (to zní lépe:) Myslím tím hlavně srovnání naší země se zbytkem:) Evropy:( Jaká to asi tak může abnormalita? Abnormalita někoho…něčeho…nastaveného systému? Nebylo by lepší pro všechny, ale hlavně pro děti, kdyby se kladl větší důraz na podporu jejich šance žít v rodině, ať už nějaké nové…nebo na prevenci, aby se do domova prostě nedostaly (pokud to byly důvody např. finanční). Snad po mně nechcete, abych se ptala obráceně – co je tak nenormálního na těch „českých“ dětech oproti dětem z jiných zemí, že tuto možnost nemají?:(:(
Já tedy chlubení – obecně:) – nemám ráda, ale vážně to je fajn pocit! Už jen prostě mít TU MOŽNOST pochlubit se, že právě moje maminka peče ty nejlepší kokina:)..je nejhodnější..krásně voní…no, né?:)