Já si ještě po letech vybavuji rozhovor v TV se sympatickou paní, úspěšnou bioložkou a teď už i prababičkou:)…jméno si vážně nevybavuji (a lituji toho, protože by si to zasloužila) Po dvaceti minutách zajímavého rozhoru vyslovila novinářka otázku, která zpovídanou paní úplně vyvedla z rovnováhy…kamera snímala její překvapenou tvář…až dosud celý pořad pohotově a vtipně odpovídala, často se sama sobě zasmála…ale teď prostě mlčela. Došlo mi, že nehledá slova pro odpověď, ona se zkrátka jen snažila v hlavě „zpracovat“ otázku…:) Otázka zněla:“..a cítíte Vy se vůbec stará?“ Byla to otázka, která vytržená ze souvislostí by možná zněla trochu neomaleně..:) Ale musím přiznat, že mně v hlavě zněla od počátku pořadu… snažila jsem se přijít na to, čím to jenom je, že ta paní je tak… tak neuvěřitelná:) Bylo to věkem, který jakoby jí nepatřil:)
Nu, ještě chci dodat:) Vím, že „stáří“ není v dnešní době zrovna „in“, ale co na tom, až:)..až budu mít „ten správný věk“, chtěla bych i já mít ve tváři ten nechápající výraz:) Dám duši za to:)
Post scriptum: A kdybyste vážně chtěli vědět, co paní odpověděla, tak její odpověď zněla: „Ne!“:)