Oslovila jsem tři prodavačky – mladinkou, mladou a starší, zkušenou. Udiveně na mě pohlédly. Nevěděly. Myslela jsem, že se diví samy sobě, protože nevědí, kde sirky v obchodě mají. Mýlila jsem se. Podivovaly se mému přání. Pochopila jsem, že hledat sirky v předvánočním hyperobchodě je jako hledat jehlu v kupce sena. Ujala se mě sympatická prodavačka, slečna eM., která se vydala, v těsném závěsu se mnou, sirky hledat. Když jsme dorazily k regálu, pro sirky určeném, zjistily jsme, že nejsou. Došly.
Mám krátce otěhotnělou kamarádku. Možná porodí kluka jako buka. Co bude, když bude pro svého rošťáčka potřebovat látačky na štupování věčně rozdrbaných fuseklí?
Už teď jí poradím, že do obchoďáku ne.
Vám všem mamkám, tetám a babičkám z VD přeju ochotné prodavačky, jako byla slečna eM. Přeju vám peníze, aby bylo za co nakupovat sirky, látačky, ale taky třeba kvalitní obuv pro děti a vkusné, dřevěné hračky. S penězi se žije líp.
Přeju vám chápavé a spolehlivé partnery, kteří nevyvolávají žabomyší války a malicherné spory.
Přeju vám taky taktní rodiče, kteří poradí jen na vaše požádání. Moudře vědí, že mlčeti zlato.
Všem vám vinšuju pevné zdraví. Pokud si zdraví přece jenom zalenoší, přeju pečlivé lékaře a obětavé sestřičky, jaké jsem zažila v letošním roce já.
Pěkný nový rok!