Mají si s čím hrát?

Už vím, proč nám naše dítě rozebírá všechny elektrospotřebiče a hledí se vzrůstající oblibou na televizi. Má málo hraček a málo hravou maminku. Dnes jsem byla na návštěvě u zkušené dvojnásobné matky Dany a málem mi vypadly oči z důlků. Podotýkám, mají stejný panelákový byt jako my, ale hraček a nápadů se jim tam vešlo asi stokrát tolik…

Na tomto místě je třeba uvést alespoň stručný výčet těch nejzajímavějších: dětská kuchyňka s několikero druhy nádobí, dětská pračka s ovládáním i zvuky, malý funkčí vysavač včetně smetí, dílna mladého kutila, kompletní „barbie“ rodina včetně dvou batolat, velká krabice lega a nejrůznějších druhů kostek, trampolína, nepřeberné množstí různých vkládaček a skládaček. Možná si teď říkáte zbytečně moc, ale naše dítě bylo nadšené. I když určitě sehrál roli i fakt, že to pro Libáska byly věci nové a neokoukané.

Když Dana rozložila výkresy svých dětí: vystřižený vánoční stromek s ručně vyráběnými ozdobami, děda namalovaný rok a půl starou Kačkou s očima, pusou a pupkem, ježek z párátek oblepený kůrou a listím jako dárek pro tátu k narozeninám a další desítky výkresů, opravdu jsem zírala. Vytáhla dokonce vlastnoručně vyrobené papírové maňásky na divadlo.

Potom nám předvedli různé vzdělávací hry. Zaujal mě především krtek, který závodí podle na kostce hozených barev. Nakonec si Kačenka vzala pracovní sešity pro nejmenší školáky (3-5let) a začala řešit medvídkovy úkoly a Kuba za naprostého klidu své maminky ozdobil okno plastelínou.

Byla jsem na návštěvě jak v jiříkově vidění. Nejdřív nás přivítala Maková panenka (Dana našila ze zbytků látek kostýmy) a Kubík jen pro dokreslení dojmu hrdě nasadil na hlavu klobouk motýla Emanuela. Kolem mé hlavy neustále létaly další plány – plátěný domeček na zeď pro Kačenku, mašinka pro Kubíka a obrázková malba do miniaturního dětského pokoje.

Pochopila jsem pravou podstatu Danina hesla: „Já mám hodné děti, ale musí se něčím zabavit.“ a opravdu před ní smekám.

Celý den neustále přemýšlím, čím našeho koumalistu zabavit a je mi jasné, že jen kvanta hraček nestačí. Ale rozhodně něco z toho, co jsem dnes viděla pořídím, nejspíš kuchyňku. Libásek totiž miluje umývání nádobí.

Zdaleka asi nebudu jediná, která tráví se svým dítětem převážnou většinu času sama. Moje kreativita je omezená a navíc po několikaměsíčním pobytu doma už i značně otupená. Jakmile Libásek v krtčí televizi vidí slepičku, rovnou hlásí „máma“.

Máme spoustu času si hrát, ale umíme to?