Však jsem se i dočkala, patřičný odborník je v práci a dokonce se věnuje i své pracovní náplni. To bylo radosti.
Musim se tedy přiznat, že raději nechci vidět účet za telefon, však volat ve špičce Teplice – Brno, to něco obnáší. Jen než ho najdou, kde vlastně je, najít i patřičné dokumenty, bez kterých se neobejde, tož je doba veliká. Ovšem vše se daří.
Po 3 týdnech smutku a naděje na zlepšení je propuštěn a nám navrácen. No, pravda, vypukl boj, kdo nejdříve získá nové informace. I toto se vyřešilo, až na malou, doopravdy docela malinkatou nepatrnou zanedbatelnou maličkost.
Pokud snad Vás zajímá, co to je, vězte, nic podstatného, důležitého čí snad rozhodujícího není.
Jen náš miláček, mazlíček rodiny, klouček blikavý, povídálek, zdroj nových a stále se rozrůstajících informací, počítač, onemocněl. Odešla vypalovačka, stůně zdroj rámusu, otřesu domu a stížností sousedů na zvuky, co se linou z našeho domu po širém kraji. Proto ten odborník, i nápovědu dostal, DVD funguje, omladina se raduje, jen Špejlička CD nemá. Nevypaluje!!!!!!!!
Co dodat, domů byl navrácen, rodinkou pohlazen a hle!!!!!!!!!!!!
DVD nefunguje a CD se točí, vyřvává po kraji, sousedé říkaji, hele, už je doma, ale co to jsou za zvuky? Že by omladina změnila styl?
Kdepak, to taťka vyhrává, radost si dělá, ale mraky se stahují, v pátek jde mašinka za specialistou. Snad tentokrát, až se nám navrátí, bude vše k potěše celé mé rodinky. Do té doby, doufám, nebude domácí potopa, povodeň, nestoupne hladina slzavého údolí, vždyť nosit gumovky po bytě a místo u postýlky mít střapaté bačkorky s šimravou bambulkou nacházat galoše, to by doopravdy netěšilo mé srdéčko.
Děkuji všem za pochopení mé obavy, nevim zda mazlíček domů ve zdraví dorazí.