Vraceli se s manželem z večeře. Zatím každý rok na výročí svatby si vyjdou někam na večeři. Dojeli k domu a vystupují. Žena do něčeho kopne. Co je to? Skloní se pod auto a vytáhne mobil. „Co to máš?“ Táže se muž. „Mobil.“ Manžel jej vezme do rukou a pomalu kráčejí k domovním dveřím…„Musíme zjistit, komu patří, a vrátit jej.“ „Jsi blbá?“ Proběhne menší výměna názorů. Samozřejmě opatrně a potichu. Nemusí celý panelák vědět, co řeší. Pěkný večer má trhlinu díky nálezu. Oba mají jiný názor. Je škoda, že jej nalezli. Je jí líto toho večera. Do postele ulehají trochu rozezlení. Jeden na druhého, na sebe samotného i na ten mobil.
Muž usíná první, ženě to vrtá hlavou. Nakonec vstane a zapne mobil. Je vybitá baterka. Mají doma podobný a tak se hodí nabíječka. Zapne nabíjení a po chvilce zase mobil. Projíždí seznam. Vypadá to na mobil dítěte. Najde telefonní čísla nazvané mamka, táta. Napíše sms ze svého mobilu a pošle na daná čísla. SMS zní: Našla jsem váš mobil, prosím ozvěte se, abych vám ho mohla vrátit. Jde si lehnout a doufá, že mají radost i na druhé straně. Vždyť kdyby ztratilo její dítě mobil, také by měla radost z nálezu.
Ráno je probudí zvonění jejího telefonu. Spěchá a hlásí se svým příjmením. Na druhé straně je mužský hlas, který zní naštvaně. „Ty čů., chceš rozbít hu… Naval mobil nebo tě zabiju.“ Je ohromena a stěží se zmůže na slova. „Našla jsem včera v noci mobil na cestě, málem jsme ho přejeli autem. Asi patří vám, chtěla jsem ho jen vrátit.“ Další nadávky a nevybíravá slova. Razantně se rozloučí a pokládá telefon. Manžel je vzhůru. „Co se děje?“ Ve zkratce mu všechno vypoví. „Už jsem ti říkal, že jsi blbá, dobře ti tak.“ Vypadá to na pěkně zkažený den. A opravdu. Zvoní telefon jeden za druhým, pokaždé se opakuje scénář z rána. Nadávky, urážky. Snaží se opakovat, že mobil našli a že jej chtějí vrátit. Nechtějí nálezné, jen vrátit. Dojde několik sprostých sms. To se opakuje celý víkend. Musí vypínat mobil. Je zajímavé, že na nalezený telefon nikdo nevolá. S manželem se pohádali, děti jsou v pokoji a nejsou rádi z této atmosféry. Již lituje toho, že vůbec chtěla mobil vrátit.
Je pondělí, má naštěstí odpolední. Jakmile je sama, odchází směrem na policii. Jde nahlásit nález mobilu. Na policii sepíší protokol. Je v něm nález i to, jak ho chtěla vrátit, a také výhrůžky. Naštěstí si sms nechala uložené. I na policii se jí vysmáli za poctivost a následné výhrůžky. No jo, je blbá. Odchází bez mobilu a s přesvědčením, že to již nikdy neudělá.
Druhý den u nich zvoní policie a oznamuje, že telefon vrátili a pán byl pozván k výslechu. Jestli chce podat oznámení. Řešilo by se to na městském úřadu, jako přestupek. Odmítá, nechce se s tím člověkem setkat, stačilo jí to po telefonu. Odpoledne přijde sms z jiného čísla. Píše žena, děkuje za mobil, který ztratil její syn a omlouvá se za manžela. Neodpovídá, je zhnusena. Přijde ještě několik sms od ženy. Nakonec stručně odpoví: „SMS byli přijaté.“ Tím to končí.
Trvalo jí dlouho, než to skousla. Dnes by mobil také vrátila, ale šla by rovnou na policii.