Dětský slovníček

Tak jsem se právě zaposlouchala, jak si náš Martínek hraje a napadlo mě, napsat tento článeček.
Dohání vástaké někdy dětská „mluva“ k smíchu? Nebo máte občas pocit, že by jste potřebovali překladatele? U nás ho většinou teda potřebuje tatínek. Já už občas vím,co jaké slůvko znaméná, ale občas to i není jednoduché zjistit, co vlastně tím má syn na mysli.
Zde je pár ukázek (jistě jsem si nevzpomněla zrovna teď na všechny,ale aspoň ukázkově) a těším se na Váš výběr z dětského slovníku.

brmbí = vysavač (to když synovi bylo asi 1,5-2roky)
vydlice = příbor
píchačka = vidlička
čeput = kečup
náput = nákup

Jednou za mnou Martínek přišel, že chce „ukánit“ Nechápavě jsem na něj koukala a pak jsem pochopila, až když začal naznačovat:

ukánit = obejmout rukama jeho tělíčko
tuli tuli = mazlit

Jednou se z jeho pokojčku ozývalo volání „čápi-čápi“ – několikrát za sebou to vyzní dosti neslušně (občas se tento výraz ozývá u nás po vsi, když si místní mládež povídá!)..tak jsem tam běžela a koukám, on si hrál s gumovou malou husou, jako že lítá a je to čáp a volal na ní „čápi – čápi“ :o)
Když je bezmocnej a vidí, že mu občas ani já nerozumím, co chce, značne ukazovat, naznačovat rukama-nohama. Jo z dětmi se člověk nenudí..