Přečtěte si tedy vítězný příspěvek z minulého kola a pokuste se sami napsat pokračování.Kristýna byla šíleně zamilovaná. Ještě před několika měsíci myslela, že se jí zhroutil svět a dnes sršela energií, elánem a vyzařovalo z ní štěstí.
Proč jen jsme se tenkrát s Tomášem nedali dohromady? Tolik jsme se chtěli … ušetřila bych si pár vrásek a on taky … ale člověk se asi musí poučit životem, aby si ho a lidí v něm dokázal vážit …
Její myšlenky přerušil mobil: „Kristý už jseš zbalená? Za chvilku jsem u tebe.“
Odjíždí spolu a s partou známých na vodu, na Vltavu. Jako za mlada – pchááá, vždyť jsme pořád mladí. Prostě jako tenkrát, barely, pádla, kytary a frčíme vlakem.
Dny na Vltavě plynuly tak nějak automaticky, jako kdyby spolu jezdili každý rok. Přes den na řece i na pivu a večer u ohně, zpívání, pohoda. Akorát intimních chvilek bylo poskromnu, bylo nádherné počasí, a tak Vltava přilákala spoustu vodáků.
Jeden den se utrhli od party, zakotvili v zátočině a strávili spolu nádherné chvilky plné polibků, milování a krásných slov. Když večer dorazili do kempu za ostatními, zářili oba jako dvě sluníčka. Toho si nemohl nikdo nevšimnout.
Týden dovolené utekl jako voda a všichni se krásně opálení a odpočatí vrátili do práce. Tomáš s Kristýnou byli v každé volné chvilce spolu, jejich vztah je naplňoval energií. Ale stejně byla Kristýna v poslední době nějaká unavená a roztěkaná.
„Co když jsem těhotná?“ napadlo ji …