Každý si asi vzpomene, jak jsem v loňském školním roce psala o velkých problémech Dominika ve škole. Aby byli všichni v obraze, tak se to pokusím v několika větách zrekapitulovat. Dominik trpí atypickým autismem a ADHD a je integrován do klasické školy. Loni se jim ve škole vyměnila paní učitelka a škola dostala i nového ředitele a ač jsem se snažila o komunikaci, tak nic nefungovalo a vše byl problém.
Protože se tempo, výuka a přístup školy podepsal na Dominikovi až tak, že odmítal vstávat do školy, byl unavený, nezvládal ani množství úkolů, co si nosil domů, ale zároveň vše chtěl zvládat, tak jsem to musela začít řešit. Bohužel se začal se zhoršovat i jeho zdravotní stav, trpěl únavou, migrénami se zvracením, bolestí bříška, tiky, za rok přibral jen několik deka a kdo by nechal své dítě trpět. V té době mu zjistili mimo jiné histaminovou intoleranci, ke které právě patřila také únava, bolesti hlavy, křeče a i zhoršené EEG.
Protože bohužel domluva se školou nefungovala, tak jsem vše musela začít řešit přes SPC. Přestože měl mít Domča ve škole IVP, které zřejmě nedodržovali, tak pracoval dle výuky zdravých spolužáků, protože on to přece zvládal. Zvládal, ale co pak bylo doma, už nikdo neviděl.
Vůbec nevím, co se ve škole při kontrole odehrálo, ale paní z SPC nařídila omezení výuky, jen na 4 h denně, bohužel byl unaven už čtvrtou hodinu a pět jich nezvládal. Také mu snížili rozsah výuky, třeba děti psali 6 vět a Domča jen 5 vět, děti 10 příkladů a Domča jen 8 příkladů. Prostě získal na vše více času.
Vše se pomalu zlepšovalo a nastal poslední den školy. Tehdy jsem se jen mezi řečí u šatny dověděla, že končí paní asistentka a mám Domču připravit na to, že bude mít jinou! A koho? To jsme se nedověděli, takže jsme začínali prázdniny s malým tajemstvím.
Ano, prázdniny jsme s Dominikem prožili v klidu a jeho zdravotní stav se zlepšil až tak, že jsme nevěděli, co je bolest hlavy, únava či zvracení. Domča byl dva měsíce „zdravé“ dítě i když jsme dodržovali dietu, při které nesmí spoustu potravin. A já se dostala i ke článku, kdy při histaminové intoleranci se zlepšení projeví při psychické pohodě. Takže náš zdravotní problém se zhoršil v době, kdy byl ze školy psychicky vyřízený a o prázdninách pohoda.
A jak prázdniny končily, tak jsme se sešli s Dominikem, s paní učitelkou i novou slečnou asistentkou. Popovídali jsme si a poznali se navzájem ještě před začátkem roku a ze školy jsme odcházeli oba nadšení. Já si sice říkala, že uvidíme až při běžných školních dnech, jak vše půjde, ale dobrý pocit jsem měla hned. Docela mě převapilo, že slečna je tak mladičká, ale asi se mi tak jen jeví.
Sice zatím uběhly jen dva školní měsíce, ale světe div se, vše funguje a já svůj dobrý pocit měnit nemusím. Komunikace funguje, pokud je nějaký problém řešíme to vzkazem v sešitě. Omluvenky a úkoly si posíláme i emailem.
Dokonce po první hodině plavání, kdy se jim Dominik sekl a odmítl znovu vlézt do bazénu, za mnou přišel sám ředitel, že pokud nebude chtít plavat, tak nemusí jezdit. Protože přece Domču nebudeme nutit do plavání, aby si ho zcela nezprotivil.
Ano, nevím co bude dál, ale zatím jedeme podle nařízení SPC, takže chodí na ty 4 h a zbytek doháníme doma. Hlavně se doučujeme slovíčka do Aj a doděláváme cvičení za domácí úkol. No ne, že by mi zrovna tento předmět nedělal problémy, ale hlavně, že je Domča v pohodě.
Tak jak jsem loni musela nadávat na přístup a chování školy a paní asistentky, tak letos naopak zatím jen chválím a jsme spokojení. Jen doufám, že tato pohoda vydrží i do konce června a nebudu muset zase něco řešit. Také by mě zajímalo, čím nastala ta změna, která je v Domčův prospěch. Ale hlavní je, že jde vše jak má a Domča je v pohodě.
