Anife přinesla na VD chuť na cizokrajná jídla

Anife Hassan Vyskočil vás možná navnadila na ochutnávku nějakých cizokrajných dobrot v diskuzi, která na VD proběhla. Jak jste na tom s chuťovými buňkami při takové ochutnávce?

Anife Hassan Vyskočil je temperamentní mladá žena, která se nebojí experimentovat a ráda nabídne ostatním zážitky ze své rodné kuchyně. I proto vznikla výpravná publikace s příznačným názvem To jsem já, Anife, kterou jsme vám na VD představili.

Knížka ale není typickou kuchařkou. Anife v ní přibližuje také nesčetné příběhy z cest, ale i historky ze soukromého života. Knížka zachovává také Anifin svérázný přístup k českému jazyku s výrazy jako jsou kokurky nebo měsíčníky.

Na co se můžete těšit?

Anife ve své knize postupně představuje střípky z kuchařského umění a životního stylu Maroka, Tuniska, Bosny, Turecka a svého rodného Bulharska.

Díky její radosti ze života, neutuchající lásce k vaření a svéráznému stylu se v knize To jsem já, Anife čtenáři nabízejí jedinečné, nejen kulinářské zážitky. Poutavé příběhy, recepty a fotografie lákají k vaření, ochutnávání i cestování.

„Chtěla jsem, aby kuchařka lidem dala víc než jen recept, ale taky odkud ten recept mám a při jaké příležitosti jsem ho získala a taky, co jsem viděla v dané zemi,“ vysvětluje Anife.

V knize se tak například dozvíte, jak se Anife seznámila se svým přítelem Vernesem, jak ji její bosenská tchýně zkoušela z vaření a žehlení nebo jaké bylo její dětství v Bulharsku. Vařit začala Anife na popud maminky už v útlém věku.

„Máma, která pracovala v nemocnici a zachraňovala životy, neměla moc času, aby se přes týden starala o domácnost. Tak si mě a sestry vzala každý víkend pod své velení a učila nás domácím pracím a také vařit. Bylo mi asi tak sedm let, když mě naučila moje první jídlo Bob čorba (fazolová polévka),“ vzpomíná Anife.

Kokurky a dobrou huť?

V knize „To jsem já, Anife“ najdete také řadu zdánlivě nesmyslných slov a slovních spojení jako jsou například kokurky, frplout, thine, měsíčníky nebo dobrou huť. Nejedná se o dosud neznámé exotické ingredience nebo nedbalost redaktora, ale o záměr zachovat autenticitu Anifiny osobnosti.

„Původně jsme si říkali, že knížku po Anife někdo přepíše do „správné“ češtiny, ale výsledek se nám nezamlouval. Z textu se vytrácela její živá spontánní osobnost a působil neosobně a bez šťávy, jako text bedekru.

Po několika pokusech nějak to vyřešit jsme se nakonec rozhodli hodit pravidla pravopisu za hlavu a nechat Anifina slova taková, jak je opravdu říká,“ vysvětluje odpovědná redaktorka knihy Petra Diestlerová.

A jak vnímáte Anife vy?

Kromě toho, že jste se mohli v komentářích vyjádřit k tomu, jaké cizokrajné dobroty jste již ochutnali, přidali jste i názory na autorku, jejíž knížka byla ozdobou diskuze.

Anabell by její kuchařku považovala nejspíš za perlu své kuchyně a byla by její stálou společnicí…

Anife je sympatická temperamentní žena, když jsem ji viděla v TV vaření, byla úžasná. Líbí se mi její nápady a zručnost při přípravě pokrmů.

Její kniha bude určitě kouzelná, jako je ona sama.
Humhejov

Jaké dobroty jste ochutnali?

Kromě „tradičních“ a vcelku známých jídel z ciziny, se v diskuzi objevili i skutečně zajímavé a originální chuťovky.

V USA jsme po návštěvě aligátoří rezervace ochutnali i smaženého obalovaného aligátora – chutná to trochu jako smažený kuřecí řízek. Ale nesmí to vychladnout, pak je to jak žvýkačka.
Halina

Ovšem, pochopit dobroty z cizích zemí, nemusí být tak jednoduché. A tak se může lehce stát, že si přivezeme i nepříjemnou vzpomínku, třeba jako pivatko…

V Maďarsku mi vypálila chuťové buňky jejich paprika….copak jsem mohla vědět, že paprika na “ozdobu“ na kuřeti na paprice se nemá jíst?

Rozhodně v pojídání červů, pavouků či kobylek jste zdrženlivější a zřejmě se k tomu ani nehodláte přiklonit. Já osobně bych se v tomto směru přiklonila k názoru bzandy, která tvrdí, že „tak špatně na tom zase není“. No, musím přiznat, že ani já bych do takovýchto chuťovek nešla…:-)

I když! Výjimky samozřejmě jsou, ostatně poslechněte si sami uznevimco…

Nedávno jsem chutnala buchtu, byla poměrně nízká, čokoládová a v ní byly zapečeni červi. Chutnali jako sekané oříšky.

Pojďte ochutnat!

Nebylo by to seznámení s kuchařskou knihou, kdyby chyběly recepty. Tak jdeme na to! Co nám Anife nabídne?

Bob čorba

Potřebujete:   

Nakrojíte všechno na kostičky mimo mrkve, která je na kolečka tenká, všechno dáte do hliněného hrnce (když ho nemáte, dáte kastrol), správně to dáte na oheň (když ho nemáte, dáte na sporák),jako u Babici :-). A necháte na pomalým ohni bublat.

Podává se s bílým chlebem a je to tak dobré, že padnete do bezvědomí. Jo, a k tomu si dáváte:

Pravý šopský salát

Mimo hodem šopský salát pochází z Bulharska a je to pojmenované podle Šopů (to jsou takoví Moraváci v Bulharsku). Šopský salát je pojem, protože jeho příprava je úplně jiná než tady v Čechách.

Potřebujete:

Vezmete misku, dáte všechno dovnitř, pokapete olivovým olejem, posypete sýrem a hotovo.

Poznámka: nesolíme, sýr je slaný dost.

Dýňová polévka

Potřebujete:

Na kostičky nakrojíte a zpěníte cibulku a přidáte na kostičky vyloupaná a z dužiny zbavená dýně. Když začne trochu mít zlatostříbrnou pokožičku, tak přidáte ingredience a zalejete pomerančovou šťávou a 1 l vody a vaříte, dokud se chutě nepromíchají, pak rozmixujete polívku (pokud ji budete chtít mít hustě, přidejte 2 vařené brambory) a pak zvlášť v pánvice osmahnete lehce pomerančovou kůru a piniové oříšky.

Do polívky, než ji sundáte, hoďte 1 panáka, povařte a pak posypte s kůrou a oříšky, někteří gurmáni do polívky namíchají 3 lžičky zakysané smetany.

Blahopřejeme!

Diskuze Máte rádi cizokrajná jídla? byla soutěžní. Dva z vás měli možnost vyhrát skvělou a zajímavě připravenou publikaci Anife Hassan Vyskočil s názvem To jsem já, Anife. Jste zvědaví, zda se právě tato publikace objeví i ve vaší knihovničce? Podívejte se do vyhodnocených soutěží!

Výhercům samozřejmě gratulujeme a s ostatními zase někdy příště!