Podnětem k založení WZŠ ve Stuttgartu v továrně Waldorf-Astoria ředitelem Emilem Motlem byly idee Rudolfa Steinera o postavení vzdělávání a školy ve společnosti.
Waldorfská pedagogika vychází z antroposofie R. Steinera, krerá si všímá zákonitostí vývojových kroků dítěte a mladého člověka. Učební plán, metody a obsah výuky WZŠ jsou z tohoto poznání přímo odvozeny. Smyslem je upravit učební plán potřebám a postupně se rozvíjejícím schopnostem dítěte.
Vedle tradičního obsahu (program WZŠ naplňuje vzdělávací standardy v Čechách vydané Ministerstvem školství) má WŠ zajišťovat všestranný vývoj dítěte v prakických a uměleckých oborech. I proto tu najdeme vedle „tradičních“ předmětů i např. knihařství, pletení, tkaní, zeměměřičství atd. Dítě si tak snáz vybere, v čem bude mít šanci vyniknout.
Výkony žáků nejsou motivovány známkami, ale živým zájmem o probíranou látku. Děti jsou hodnoceny slovně.
Vyučování hlavních předmětů (MAT, ČJ, FYZ, DĚJ, ZEM a další) probíhá v tzv epochách – 2hodinový vyučovací blok, který se ještě dělí na část rytmickou, vyučovací a vyprávěcí. Další předměty se již vyučují v klasických vučovacích hodinách.
Dalším specifikem je absence učebnic. Jejich roli plní materiály, kreré si učitel sám vytváří nebo vyrábí.
Po celou školní docházku provází dítě jeden třídní učitel.
A nyní moje zkušenosti:
S Waldorfskou pedagogikou jsem se setkala před 7 lety, kdy jsme čekali Lukáška, na přednášce ve waldorfské MŠ v Praze. Začala jsem se o toto více zajímat a věděla jsem, že bych byla moc ráda, aby moje děti mohly navštěvovat tento typ školy. A protože jsme měli štěstí, mohl Luky nastoupit do WMŠ, kde byl moc spokojený a nikdy jsme neslyšeli, že by do školky nechtěl a hned od začátku si zvykl naprosto v pohodě. Vztahy mezi dětmi jsou opravdu kamarádské a pani učitelka se k nim chová jako ke svým vlastním a všechny jsou její zlatíčka.
Nyní už chodí do školky naše Naty a moc se jí tam líbí.
Ve školce dodržují pravidelný rytmus, na každý den v týdnu mají danou činnost (malování, modelování, práce s přírodninou, práce s potravinou). Mě se líbí, že při malování nemusí vybarvovat předkreslené tvary, ale malují tzv. mokrou technikou, kdy na mokrou čtvrtku nanáší jednotlivé barvy, z čehož vznikají krásné obrázky a co kus, to originál. Touto technikou malují i ve škole.
Když mají práci s potravinou, tak i pečou např. chleba, koláče apod. A to jsou dobroty. Při modelování používají pláty z včelího vosku.
Také se mi líbí, že zde převažují hračky z přírodních materiálů.
Luky už chodí do školy a velmi se mu tam líbí, vytváří si moc pěkné sešity. Děti nepíšou perem, ale „kreslí“ voskovými bločky a voskovkami z včelího vosku do svých sešitů, které mají čistě bílé stránky, což mně se velice líbí a jsem ráda, že nemusí doplňovat předepsané a předtištěné sešity a učebnice, ale záleží jen a jen na fantazii dítěte, jak si svůj sešit vytvoří.
Ve školce i ve škole chystáme v průběhu roku různé slavnosti, které děti, a i nás rodiče, více sbližují. Což je také skvělé, ta vzájemná spolupráce učitelů, dětí a rodičů.
Vím, že ani waldorfské školy nejsou bez chyb, a že tento článek může pro někoho vyznít jako propagace, ale je to myšleno jako tip pro ty, co hledají pro své děti jinou školu než „klasickou“. A já věřím, že jsme pro naše děti vybrali to nejlepší, a že budou ve škole a školce dále spokojení a šťastní, jako jsou dosud.