Strašák aneb Zápis do první třídy

Je tu leden a s ním doba zápisů do 1, tříd. Od dob našeho dětství se sice mnoho změnilo, ale pro velké množství rodičů stále zůstává zdrojem obav o svou ratolest. V životě nastávajícího prvňáčka je chápán jako první velká zkouška, jako jakýsi křest ohněm. Ale je tomu opravdu tak? Z hlediska školy je to sice způsob, jak zjistit, jaké děti do školy přijdou, ale do jisté míry je to jen jakási formální záležitost, kdy se dítě poprvé pořádně podívá do školy a seznámí se s prostředím a osobami, mezi kterými bude trávit několik následujících let. Dá se při něm ale zjistit, zda dítě nemá nějaký problém v intelektové, sociální nebo jiné oblasti, pro který by bylo lepší pouvažovat o odkladu, aby mělo čas v klidu dozrát. Jindy se přijde na oblast, kde má žáček „mezery“ a dá se rodiči poradit, jak s dítětem pracovat. Mnohdy jde o zdánlivé maličkosti, jež dítěti pozdější vstup do školy velmi usnadní.
I forma zápisu se na mnohých školách změnila. Stále se snažíme děti „vyzkoušet“ ze stejných věcí (k tomu nám slouží Jiráskův test školní zralosti), ale někde se tak už neděje za zavřenými dveřmi metodou učitel – žák, ale spíše hravou formou. Pohádkové a soutěživé zápisy, kde dítě prochází trasou a plní úkoly, nejsou výjimkou. Ani si mnohdy neuvědomí, že byly „prozkoušeny“ jejich znalosti, dovednosti, otestována motorika apod.

Jak dítě na zápis připravit?
Především zapomeňte na věty typu: „Nesmíš to zkazit, nebo tě nevezmou!“, „Ta paní učitelka si o tobě bude myslet věci, když to zkazíš!“ apod. Pro dítě je celá akce velkým stresem, i když se těší, mnohdy zapomene věci, které za běžné situace normálně ví a umí. Zkušený pedagog si poradí a dítěti pomůže. Nečekáme „hotového“ prvňáčka! Do září je ještě půl roku a dítě jaksi „dozraje“.
Pokud má dítě vadu řeči, je třeba navštěvovat logopeda. Náprava je dlouhodobá a čím dříve se začne, tím lépe. Nejde o kosmetickou záležitost, jak se rodiče mnohdy domnívají, ale o závažný problém, který by dítěti v budoucnu mohl velmi uškodit.

Co by dítě mělo znát?
Mělo by vědět, jak se jmenuje, kolik je mu let. Pokud zná adresu, je to výborné. Mělo by znát barvy, základní geometrické tvary (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), poznat rozdíl mezi více – méně, nahoře – dole, větší – menší. Mělo by být schopno zopakovat jednoduchou větu, namalovat jednoduchý tvar podle předlohy. Ze školky určitě zná nějaké říkadlo, básničku či písničku, se kterou se určitě rádo pochlubí.
Pro ostatní „zkoušky“ můžeme dítě připravit tím, že s ním budeme vystřihovat, lepit, malovat, modelovat, stavět ze stavebnice – to vše formuje motoriku a dovednosti dítěte, učí ho trpělivosti.
Rozhodně nedrilujeme dítě týden před zápisem, protože jsme si právě uvědomili, jak ten čas letí.:o) To vede jen k většímu nepokoji dítěte, které pak strachy vše splete. K zápisu přistupujte klidně, dítě povzbuďte, dejte mu najevo, že ono je pro vás tím nejlepším.

Závěrem
bych se zastavila u oblečení. Dítě by mělo být pěkně upravené a oblečení by mělo být pohodlné. Má to svůj důvod. Holčička, které lezou neposlušné vlásky do očí, se soustředí stejně těžko, jako klučík, kterému padají kalhoty, mačkají botky, škrtí límeček, nebo teče nudle z nosu, neboť nemá kapesník…
Pokud už je zápis šťastně za vámi, je to rozhodně důvod k oslavě. Jen zapomeňte na věty: „Počkej, oni tě tam v září srovnají“. Připravili byste si tak uplakané 1. září.