Období zápisů do prvních tříd je tady. Rodiče předškoláků doma určitě diskutují, do jaké školy dítě dát, zda školu zvládne a zda by pro něho nebyl lepší odklad. A pokud odklad, tak jak vše zvládnou, jaké mají jako rodiče možnosti a jaké mají povinnosti. Ráda bych tedy v tomto článku shrnula to podstatné, co se týká zápisu do základní školy a školní zralosti.
Důležitou povinností rodiče je jít s dítětem k zápisu – tam musí všechny děti, které oslaví 6. narozeniny do 31. 8. příslušného roku, tj. letos do 31. 8. 2012. Tyto děti tedy všechny absolvují zápis a v září nastoupí do školy nebo dostanou odklad. Rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky není nic formálního a automatického a ani to nelze udělat jenom na základě přání rodičů, kteří si třeba chtějí prodloužit relativně klidné období školky o další rok, nebo si myslí, že dítěti takto prodlouží dětství, když ho nechají ještě rok ve školce. Na jedné straně je nezralé dítě ohroženo selháním a neúspěšností ve školním prostředí a na straně druhé je možné u zralého dítěte „propásnout“ vhodný okamžik, kdy je připravené začít se učit, a když v této době do školy nenastoupí, jeho zájem o ni a o učení se sníží.
O odklad musí zákonný zástupce dítěte písemně požádat do 31. 5. příslušného kalendářního roku, kdy má dítě zahájit povinnou školní docházku. K odkladu je vždy potřeba vyjádření školského poradenského zařízení (tj. pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra), nebo dětského lékaře. Nestačí tedy žádost rodičů, nebo potvrzení ze školky. Vyjádření školky je důležitým podkladem pro rozhodnutí v poradně nebo u lékaře, ale samo o sobě nestačí.
Pokud je naopak přáním rodičů přihlásit svoje dítě do školy dříve, mohou se také zúčastnit zápisu s dítětem, které oslaví šesté narozeniny do 31. 12. 2012, ale k zahájení školní docházky potřebují rovněž vyjádření pedagogicko-psychologické poradny, která potvrdí, že dítě je zralé zahájit školní docházku předčasně.
Tyto možnosti a povinnosti jsou pro rodiče poměrně snadno pochopitelné a proveditelné. Horší už je to s pojmem „školní zralost“.
Dovednosti a návyky důležité pro školu dítě nezíská samozřejmě jen tím, že dosáhne věku 6 let. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a je ovlivňováno řadou faktorů – rodinné zázemí, délka pobytu v mateřské škole apod.
Je nutné si uvědomit, co všechno se pro dítě se vstupem do školy změní – například: činnosti jsou povinné pro všechny, doba řízené činnosti se zvyšuje, dítě musí sedět na jednom místě, orientovat se samostatně v chodu budovy, samostatně pracovat, tlumit impulsy a momentální nápady, spolupracovat v určený čas s paní učitelkou, případně s ostatními dětmi.
Častá nemocnost nebo oslabená imunita může být problémem, dítě vypadává z kolektivu, také nestíhá sledovat učivo, látku pak musí dohánět doma s rodiči, což je pak náročné úplně pro všechny.
Sledujeme hrubou motoriku (chůzi, běh, koordinaci končetin, rovnováhu), jemnou motoriku (práce rukou, navlékání korálků apod…, ale také tkaničky, zipy a knoflíky) a samozřejmě grafomotoriku (práce s tužkou, správný úchop), sledujeme vývoj dětské kresby, uvolněnost ruky, zájem dítěte o tuto činnost. Důležitou informací je dominace ruky – tj. pravák nebo levák, střídá-li dítě ruce, je to určitě důvod pro návštěvu poradny.
Vývoj řeči tvoří důležitou součást školní zralosti. Má-li dítě větší problémy s více hláskami, může to negativně ovlivnit nácvik čtení i psaní. Pokud samozřejmě dítě má potíže s jednou hláskou, tak to důvodem pro odklad není. V tomto ohledu by rodičům měl určitě poradit jejich logoped. Dítě by při vstupu do ZŠ mělo být schopné komunikovat v rozvinutých větách, gramaticky správně, vyprávět, recitovat a také vyjadřovat svoje pocity.
Předškolní dítě by mělo být schopné vydržet u řízené činnost cca 15 minut, pracovat samostatně, pochopit zadání úkolů a vnímat instrukce učitele.
Do této oblasti patří hlavně pojmové vědomosti, dítě zná běžné každodenní věci, zvířata, barvy, základní geometrické tvary, základní pojmy týkající se času, orientuje se v prostoru a na vlastním těle. Posoudí množství, velikost, pořadí, počítá do šesti apod.
Dítě je schopno odloučit se bez výraznějších obtíží od rodičů, umí navazovat komunikaci s kamarády i dospělými. Zvládá i určitou míru neúspěchu a překonává překážky. Dítě zvládá sebeobslužné činnosti – obléká se, obouvá, zouvá, stoluje apod.
Sociálně zralé dítě navazuje přirozené kontakty s vrstevníky, umí si s nimi vhodným způsobem hrát, je také schopno si hrát i samostatně. Zvládá také základy slušného chování.
– Oslovit MŠ a vyžádat si informace od paní učitelky.
– Pokud i MŠ vyjádří pochybnosti o zralosti dítěte, objednat se do pedagogicko-psychologické poradny, kde dítě odborně vyšetří.
– Požádat o vyjádření nebo doporučení odborníky, v jejichž péči už dítě je.
– Informovat ZŠ u zápisu o pochybnostech o připravenosti dítěte na školu, případně předat zprávu z poradny a dalších odborníků.
Někteří rodiče musí ale bohužel řešit ještě další problém v souvislosti s rozhodováním o odkladu – někdy si odborníci vzájemně protiřečí, jeden odklad doporučí a druhý označí dítě jako zralé a připravené na školu. Ze své praxe znám dětské lékaře, kteří automaticky doporučují odklad všem dětem narozeným v létě bez konkrétních dalších informací a znám i několik případů, kdy dítě posoudila jedna PPP poradna a doporučila odklad a poté druhá PPP ohodnotila dítě jako zralé (ve stejném období). Tato situace je nelehká jak pro rodiče, tak i pro dítě, které běhá od jednoho vyšetření k druhému a stále neví, jestli půjde do školy, nebo ne.
Problémem také často je, že dítě přichází k cizímu odborníkovi a ne každé dítě je připravené s cizím člověkem hned komunikovat. Takže ve známém prostředí mateřské školy se dítě jeví jako přiměřeně zralé, ale v poradně vůbec nespolupracuje…
Jak tedy řešit takové nelehké situace? Pokud jeden z odborníků doporučí odklad, je důležité zjistit přesně kvůli čemu je odklad doporučován, která konkrétní oblast je u dítěte oslabená a které oblasti naopak zralé jsou. S touto informací je dobré jít na konzultaci k ostatním, kteří odklad naopak nedoporučují, případně požádat, zda by se tyto dva subjekty mohly vzájemně zkontaktovat a o situaci pohovořit a dojít ke vzájemné shodě – například školka s poradnou nebo poradna s lékařem apod. Situaci je také možné konzultovat s budoucí učitelkou první třídy nebo s ředitelem základní školy, i oni se mohou zkontaktovat s mateřskou školou nebo poradenským zařízením a pomoci rodičům v rozhodování. Pokud rodiče k některému subjektu nemají důvěru, mohou si samozřejmě vyžádat posouzení jinde, nemělo by ale dojít k tomu, že s dítětem obchází každé poradenské zařízení, které je k dispozici. Pokud se jedná o dílčí oslabení a rodiče chtějí dát dítě do školy, je také vhodné vyžádat si informaci, zda je možné tento problém doma trénovat a dítě na školu lépe připravit. Nutné je také zvážit, kolik času je v rodině k dispozici na domácí přípravu během první třídy – nezralé dítě vyžaduje ze strany rodičů více pomoci při domácích úkolech a přípravě do školy.
Rozhodnutí není dobré odkládat na poslední chvíli. Objednací termíny do poradenských zařízení bývají v době kolem zápisu brzo obsazené a také dítě samo potřebuje vědět, zda do školy půjde či nikoli.