Příští týden čekají některé rodiče třídní schůzky. Co se dozvědí se určitě dočteme v dalším vydání seriálu První třídou s VD. Kekunku by zajímalo, jak probíhá angličtina v jiných třídách, protože není příliš spokojená se systémem výuky ve třídě Světlušky. Ludlinku maličko znepokojuje, že děti mají příliš mnoho různých akcí a výuku pak dohánějí doma.
Majulka nám poslala docela drsnou zkušenost z družiny, přečtěte si, co se stalo Péťovi a napište nám, co si o tom myslíte? Také máte nešťastně vyřešené vyzvedávání dětí z družiny? Jak to chodí u vás?
Danasi – Eliška
Tento týden byl velmi pestrobarevný. Maminka měla narozeniny a tak jsem ji vyrobila dárek. Mamka nám zase udělala radost, říkala, že má velkou radost, že my máme radost. A čeho, že se to týkalo. Mamka koupila trampolínu. Abychom mohli na ni všichni skákat. Proto říkala, že nechce dárek, ona koupila dárek a nebyl to jen dárek pro ni. V pondělí a úterý bylo pěkně a tak jsem dováděla s Deniskou na trampolíně. Ve středu jsme měli velikonoční burzu a mamka si tam koupila mé výrobky. Starší děti pekli i bábovky a dělali občerstvení a pořádali třeba ve třídě kavárnu. Nebo hráli na nástroje. Každá třída si něco vydělala na velikonoční zábavu. Čtvrtek byl deštivý a než jsem došla do školy byla jsem celá mokrá a to jsem měla pláštěnku i deštník. Paní učitelka mi někde sehnala tepláky. My ve škole vlastní nemáme, protože nemáme tělocvik, ale plavání. V pátek jsme byli ve městě. Šly jsme na akci domu dětí a mládeže Fokusu. Byli tam herci já neznám ty jména, ale byli z Ordinace a byl to například primář Mázl a jeho syn Jakub. Dělali pro nás představení a i my někteří jsme jim pak říkali básničky. Do školy jsme se vrátili o hodinu později, všichni rodiče již byli moc netrpělivý, kde jsme. Eliška
Kekunka – Světluška
Světluška se vrátila do školy, ale asi tam moc dlouho nevydrží. 🙁 Chodí teprve chvilku, jen na vyučování, ale stejně už je zas načatá. Ve škole se učí psát písmenka jako ch či g, v matematice probírají měrné jednotky (litry, kg, metry) a „o x méně“ či „o x více“. Stále nás trápí angličtina, kde se musí pořád učit nějaké písničky. Nechápu tento styl výuky. Jen papouškování textu, kterému dítě nerozumí, nadrtit, odříkat na známku a už se učit novou písničku. Když se Světlušky zeptám, jak se řekne to či ono slovíčko, tak neví. Zajímalo by mě, jak u ostatních probíhá výuka angličtiny a jestli ta naše má nějaký smysl…
Králíček – Dominik
A další týden je za námi. U nás vše při starém ani není nic moc ke psaní,ve škole čtou ve slabikáři a navíc i knížku,ve Slabikáři si to totiž lehce zapamatují.Asistentka Domču chválí,ale párkrát se šlo domů s pláčem,zase nestihl být první.Tak moc se snaží dětem vyrovnat a ono to docela nejde.Jinak mají nemocnou paní učitelku a to bude na déle,protože nastoupila na operaci hlasivek a tak doufám,že ji to dobře dopadne a brzo se za dětmi vrátí.
Ludlinka – Terezka
Zdravíme všechny, týden opět uběhl jako voda. Děti procvičují počítání do 15, pokouší se už i do 20. Ve slabikáři pokračují písmenkem F. Ve čtvrtek byli opět celý den v muzeu a neučili se, šlo o výstavu zvířátek. Na žádné jiné škole jsem neslyšela, že by pořád někde chodili, a ještě ke všemu na celé dny, třeba 2 hodiny max., myslím, že by to úplně stačilo a nemuseli potom dohánět doma. Vím, že se opakuju, ale opravdu mi to vadí. V pátek měla Terezka narozeniny, tak nesla do školy bonbóny.
Majulka – Péťa
Tento týden máme za sebou jeden nepříjemný zážitek, spojený s družinou. Protože chodíme s manželem do práce a nemůžeme si Péťu po vyučování vyzvedávat, jako prvňáka ho nechceme nechat chodit samotného domu a i ho nechávat doma čekat až příjdeme z práce, dáváme ho jako většina pracujících rodičů do družiny. No a do družiny ho dáváme hlavně proto, aby na něj nějaký dospělý člověk dohlížel, když to nemůžeme dělat my. Jak jsem se přesvědčili, ne však tomu tak vždy je.
Ve středu když jsem pro Péťu přišla , tak jsem šla za ním do šatny, kam jinak nesmíme, ale já se potřebovala podívat, jaké tam má věci na převlečení do družiny. Péťa stál v šatně, dost roztřesený a ruce, hlavu i krk měl celé od krve. Zrovna si ruce prohlížel a nějak nevěděl co se přesně stalo, netušil, že má od krve i hlavu. Já jsem se hned ptala, co se mu stalo, že má od krve i hlavu a krk a on že se bouchl o stolek v družině. Na mou otázku, proč mu to družinářky neošetřily a nechaly ho v takovém stavu jít samotného do šatny, kdy musí zdolat celé patro schodů a dlouhou chodbu on odpověděl, že družinářka nic neví, protože byly v družině asi půl hodiny samy a družinářka z jiné třídy mu jen přišla říct, že má jít domu. To mě docela rozhodilo. Když dám dítě do družiny proto, aby ho někdo hlídal a on si nikdo ani nevšimne, že má celou hlavu, ruce a krk od krve, a to ani při tom, kdy ho posílá domů, ve mně dost výrazně oslabilo důvěru v tuto instituci.
Po tom co jsem zjistila jaký je rozsah zranění, jsem ho ošetřila. Jelikož zranění nebylo vážné, stačilo ranku na hlavě osušit papírovým kapesníkem, krev už v tu chvíli přestávala téct. Nedalo mi to však, a protože jinak byl Péťa celkem v dobrém stavu, vzala jsem ho za ručku a šla za jejich družinářkou. Cestou jsem se stále Péti dotazovala, zda mu je dobře, protože se mi zdál trochu bledý. Družinářku jsme potkali, zrovna když přicházela do své třídy, takže do té doby tam pořád nebyla. Ukázala jsem jí Péťu s tím, že jsem jí přišla upozornit, v jakém stavu mi poslaly dítě. Družinářka se zhrozila, co že se mu stalo a na to já, že to by mně měla říct ona, ale že mi to říct nemůže, když byly v době kdy se to Péťovi stalo děti v družině samy. Družinářka se sice vymlouvala na to, že mají nějaký velikonoční dílny, a že tam musela jít. Po tu dobu prý na děti měla dohlížet družinářka z vedlejší třídy. Dohlížení však vypadalo tak, že jen chodila dětem říkat kdo má jít domu a ani při tom se na děti nepodívala, jinak by si musela všimnout zakrváceného Péti. Družinářky se Péti ptaly, proč jim něco neřekl, ale on neměl v době úrazu komu a navíc, že mu teče krev z hlavy vůbec nevěděl, páč si dozadu na hlavu nevidí :-o. Sice si všiml ještě v družině, že má ruce od krve, ale prý se domníval, že mu teče krev z nosu a tak si šel jen ruce umýt. Že je má znova krvavé si všiml až po cestě z družiny do šatny. Vychovatelky se obě velice omlouvaly a byly z toho docela rozhozený, trochu rozklepaný. Já jsem jim po tom, co jsem vyjádřila své negativní pocity a ztrátu důvěry, nakonec slíbila, že toto více nikde řešit nebudu a bude to jen mezi námi. Rozhodla jsem se ale, že budu pro Péťu do té šatny vždy chodit. Nedovedu si totiž představit, co by tam chudinka s těma zkrvavenýma rukama dělal, kdybych za ním do té šatny nepřišla.
Už od začátku se mi moc nelíbil systém školy, kdy zazvoníme u vchodu do školy na videotelefon a někdo, většinou družinářka, kterou skoro ani neznáme, nám řekne, že dítě posílá. Dítě pak musí projít jednu dlouhou chodbu, pak zdolat jedno patro schodů a projít další dlouhou chodbou do šatny. Tam se přezout, obléci a pak teprve jde za rodiči ven. Pak se děti občas vrací pro čepici, šálu, někdy i tašku do šatny. Někdy když dlouho Péťa nejde, tak se vypravím do šatny za ním, což ale nemáme jako rodiče dělat, moc nechápu proč. Jednou se také stalo, že družinářka omylem, místo jiného dítěte poslala Péťu a on nás venku nenašel. Šel tedy zpátky do družiny, ale to už prý plakal, protože mu bylo líto, že tam maminka s tatínkem na něj nečekají a on se už na nás tak těšil. Když jsme za chvíli skutečně přišli a on nás venku konečně objevil, tak se znova rozbrečel a my z něj chvíli museli tahat, proč vlastně brečí 🙁 .
Miney777 – Kristýnka
Tento týden měla Týnka premiéru – v úterý mi celá nešťastná při cestě ze školy (čekal na nás děda – ona o tom nevěděla) říká „Mami, mám průser – dostala jsem špatnou známku“…. Čekala jsem, že UŽ to přišlo, že máme první „5“ ale kdeže – ona jenom „4“ 🙂 Bylo na ní vidět, že jí to opravdu mrzí, a že neví, co si s tím počít. Tak jsem jí chlácholila, že to jednou přijít muselo, že stejně tak přijde první trojka a pětka – a když je to občas, že z toho nebudu dělat vědu 😀 Šli jsme jí s dědou „oslavit“ do cukrárny. Dostala jí v matematice, dělali nějaký kalendář, a byla to samostatná práce – bez nápovědy paní učitelky – jen mě „potěšilo“, že nebyla jediná – „hříšníků“ bylo víc 😀 co zadání nepochopilo…
Ve čtvrtek byli na výlete ve skanzenu, přijela nadšená, dovedla si beránka na papíře a koupila si (dostala kapesné s sebou) vyřezávané vajíčko. Odpoledne pak měli ještě nějaký program v dužině – tak byla plná dojmů 🙂 A aby se kulturní čtvrtek završil, večer jsme byly spolu pozvané do ZUŠky na přehrávky starších žáků (houslí, na které letos chodí) – aby viděli – mladší nováčci – jak by se měla a mohla jejich úroveň vyvíjet.
Příští týden vás „pobavím“ naší odyseou na téma „NAŠE AJ“…
Myšička1407 – Vašík
Zdravím Vás všechny. Posíláme pozdravy. Ve škole se toho moc nepohnulo. Byli na výletě na velikonoční besídce, zdobili vajíčka, vyráběli perníčky, vyzkoušeli si jak se plete pomlázka atd.. Mezi tím se naučili psát Ř K E v pátek školu navštívili horníci a vyprávěli jim o své práci. Čeká nás velikonoční týden . Máme pro Vašíka překvapení, které bychom měli dostat právě na velikonoce. U domečku sice máme psa, ale už 10 letého a tak mu budeme pořizovat kamaráda. Vašík nic neví 🙂 A věřte bylo těžké to utajit. Tak předpokládám že příští týden napíši o tom jak se Vašík seznamovat se svým novým kamarádem.
Všem přeji krásný týden dětem hezké velikonoční prázdniny a klukům bohatou velikonoční nadílku.
Nuninka – Nathaniel
Jaké jsou novinky v naší třídě? Popravdě řečeno, žádné. V matematice počítáme od 1 do 20. Ve čtení máme z nových písmenek tyto Č,R,Ř,CH. V písance píšeme velké Ž. Perem už píšu více, dokonce i v matematickém sešitě. Sice to ještě není úplně ono, ale opravdu se snažím. Píšeme také diktáty, ze kterých mám většinou za 1. A to je fakt super. 🙂 Nejlepší to je stejně s paní učitelkou v dužině. Hodně chodíme ven nebo jsme v tělocvičně. 3-4 třída byla tento týden na florbalovém zápase a naše škola se umístila na druhém místě. Paní učitelka z toho měla velkou radost. Příští týden jsou třídní schůzky, tak jsem zvědavý co nového se mamka dozví. 🙂 Od babičky jsem dostal skejbord a tak se na něm učím jezdit. Zatím žádné zlomeniny nebo jiné úrazy, kromě menších pádů. Bohužel jsem si ho zapomněl ve škole, takže přes víkend nebudu moct trénovat, ale to nevadí, ještě mám kolo.Přeji všem hezký víkend a zase příště ahoj 🙂
Pvosa – Simonka
Jak jsem psala minulý týden, o víkendu se konal maškarní karneval, který pořádala základní škola. Sešlo se tam spousta dětí a Simonka s Nikolkou si to užily. Na začátku byla krátká pohádka, pak se tancovalo a i tombola byla. I my jsme pár cen vyhrály. Jinak ve škole je to pořád stejné. Simonka už jsou v půlce malé písanky 2 – píšou „h,H“. Přes víkend se mají naučit kratší velikonoční básničku:
Hody, hody, doprovody, já jsme malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesu mnoho vajíček.
Ve slabikáři už jsou u písmenka „B“. Trénují počítání do 20 a porovnávání větší, menší a rovná se. Tento týden přinesla Simonka úkol i z prvouky, kde mají dopsat názvy mláďat.
V pátek také přinesla Simonka namalovaná vajíčka, což mě připomnělo, že by jsme mohly velikonočně ozdobit byteček.
Příští týden nás čeká rodičovské sdružení.
