Dítě aspoň zpočátku přejímá postoj rodičů ke škole a vzdělávání. Postoj ke škole do značné míry určuje, jak bude dítě ve škole pracovat, jak bude překonávat překážky, jak bude nebo nebude motivované pro školní práci. V důsledku i to, jak dítě bude nebo nebude ve škole úspěšné…Když bude mít dítě pocit, že škola stejně není k ničemu dobrá, tak proč by se v ní mělo snažit, proč by se mělo doma učit, raději se bude věnovat něčemu jinému, příjemnějšímu.
Proto se snažte dítěti školu neošklivit a neshazovat její význam. Nepronášejte doma poznámky typu „neuč se, vždyť to stejně k ničemu není“, „škola je na nic, ani si pak nevyděláš“ apod., byť jsou míněny v žertu či jako obrana rodičů.
Pomozte dítěti budovat pozitivní postoj ke škole
Pokud bude dítě přijímat školu spíše pozitivně nebo alespoň neutrálně, bude se mu do ní lépe chodit. Snadněji se mu bude učit a lépe se mu budou překonávat překážky a frustrace se školou spojené, než když bude mít ke škole negativní postoj. Ty překážky i frustrace nutně k chození do školy patří. Některé dítě rozladí, že musí ráno vstávat dřív než do školky. Jiné dítě bude mrzet, že už není režim ve škole tak volný jako ve školce. Prvňáček se určitě bude muset někdy přemoci a učit se ve chvíli, kdy se mu nechce. Nebo se bude učit věci, které ho moc nezajímají.
Pravidelným chozením do školy si však dítě buduje i disciplínu. Trénuje na chvíli oddálit potěšení a ovládnout se, to vše se mu bude hodit v dalším životě.
Dítě školou nestrašte („počkej ve škole, tam tě srovnají“, „tohle by sis ve škole určitě dovolit nemohl“). Nevkládejte do komunikace, která se školou nesouvisí, hrozbu školou.
Mluvte doma o tom, co zajímavého se dítě ve škole dozvědělo, a ukazujte mu, k čemu všemu se dítěti budou znalosti ze školy v běžném životě hodit. Podpořte dítě ve chvíli, kdy je ze školy rozčarované. Když mu připadá, že se učí samé zbytečnosti. Předveďte mu, kde ty „zbytečnosti“ může použít, kde se bez nich neobejde. Dokonce i když se opravdu dítě musí učit něco, o čem jste přesvědčeni, že je to zbytečné, tak to stejně úplně zbytečné není. Dítě si tím procvičuje paměť. Učí se učit. Schopnost učení jednou využije i u podstatných znalostí.
Povídejte si někdy s dítětem přístupnou formou o významu vzdělávání. K čemu je vzdělání užitečné, že člověk získá rozhled, bez formálního vzdělávání se hůř shání dobrá práce.
Je dobře, když rodina chápe význam vzdělání a bere školu jako prostředníka k němu.
Co když máte výhrady k učiteli?
I když máte výhrady k paní učitelce nebo panu učiteli vašeho dítěte, přesto buďte doma opatrní v soudech ohledně postupu a chování učitelů. Nekritizujte učitele před dítětem. Dítěti se bude těžko učit, když si bude myslet, že mu vědomosti předává někdo hloupý a neschopný. Deklasující poznámka o učiteli přitom často rodičům ujede, aniž by tím mysleli něco vážnějšího. Dítě to však chápe jinak.
Nepodkopávejte záměrně autoritu učitele, to by se mohlo obrátit v důsledku i proti vám. Děti v první třídě považují kantory za velkou autoritu a jsou pak zmatené, když o nich rodiče mluví špatně. Konflikt autorit může skončit i tak, že dítě přestane poslouchat doma i ve škole. Nezapomeňte také, že příští školní rok může mít dítě jiného třídního učitele. I když vám současný učitel nesedí, tak trvalou domácí kampaní proti němu se může stát, že dítě si pokřiví vztah k učitelům vůbec a všichni další učitelé budou mít mnohem těžší pozici.
Jestli s učitelem dítěte nejste spokojeni, zkuste mu dát nejprve čas. Možná za pár dní či týdnů bude všechno jinak. Pokud ne, zkuste s učitelem důvod své nespokojenosti probrat a vyřešit.
Když budou vaše výhrady opravdu vážné, můžete požádat ředitele školy o přeřazení dítěte do jiné třídy.
Co když máte výhrady k vaší škole?
Jestli jsou výhrady skutečně zásadní, raději zkuste změnit školu, než abyste doma každý den lamentovali, jak to v té škole vedou. Hledejte takovou školu, jejíž přístup k dětem a ke vzdělání vám bude vyhovovat.
Co když si opravdu myslíte, že škola je k ničemu?
Třeba máte pocit, že školní vzdělání je skutečně zbytečné a dítě jen zatěžuje.
Uvědomte si ale, že až vaše dítě vyroste, mnoho věcí bude jinak, než je teď. Situace bude možná úplně jiná, než když jste školu končili vy. Může se stát, že až dítě vyroste, bude vzdělání nejen kulturní hodnotou, ale bude se i vyplácet. Svým přístupem byste dítěti třeba zavřeli dveře k dobrému budoucímu uplatnění.
Když už školu nemůžete podporovat, zkuste ji alespoň nesabotovat. Školní vzdělání dítěti v žádném případě neuškodí. Nejspíš mu i pomůže.
Pokud byste chtěli, aby bylo dítě vzděláváno úplně jinak, pouvažujte o možnosti domácího vzdělávání dítěte. Podle současné legislativy je domácí vzdělávání možné na prvním stupni ZŠ.