V minulém desetiletí vzrostl počet odkladů školní docházky, naopak nešestiletí do školy nastupovali minimálně. Nedávná novela školského zákona nástup do školy pětiletým otvírá. Je to šťastné řešení?
Od šedesátých let minulého století dostávají odklady školní docházky i předčasné vstupy do školy formálnější podobu a v průběhu času se tyto možnosti objevily i v předpisech. Zatímco odklad školní docházky byl umožňován dětem v rozpětí celého ročníku (v určitých obdobích bylo možné ve zvlášť závažných případech zdravotního postižení udělit i dva odklady), předčasný vstup do první třídy mohl být povolen pouze dětem narozeným do 31. 12. Přestože podle jednoduché logiky by měl být poměr přibližně 2 ku 1 ve prospěch odkladů, počty odkladů postupně dramaticky narostly až ke čtvrtině populace, naproti tomu nešestiletých žáků nastupovalo do škol jen minimálně. Jednak rodiče o tuto možnost příliš nežádali a současně odborníci (zejména psychologové) byli ke vstupu nešestiletých dětí do základní školy vždy velmi zdrženliví. Obě skupiny nechtěly riskovat neúspěch dítěte. Vcelku dobře reflektovaly situaci v českém školství, které nemělo příliš pochopení pro odlišnosti dítěte. Nedávná novela školského zákona přinesla velkou změnu v tom, že do první třídy mohou po splnění určitých podmínek nastoupit i děti, kterým bude šest let až 30. června, tedy na konci školního roku.
Opatření pro mladé génie?
„Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.“ Čí jsou to slova?
Vzhledem k tomu, že podstatná váha doporučování leží v České republice na psycholozích, věřím, že tato změna s nimi byla konzultována. Je totiž známo, že dětští psychologové nikdy nebyli příliš nakloněni zaškolování nešestiletých dětí v kontextu českého školství.
Někteří rodiče, učitelé, novináři se domnívají, že uvedené opatření je určeno pro děti mimořádně talentované. Jasně takové zjednodušení ukazuje informace v březnovém čísle Rodiny a školy, ve které se mluví o „malých géniích“, tedy talentovaných dětech, které by měly na základě doporučení poradenského zařízení a odborného lékaře mít možnost vstupovat do 1. třídy. Kdyby tomu bylo takhle, stačilo by vyjádření psychologa, neboť lékař není profesně kompetentní vyjadřovat se ke „genialitě“. Zákon se naštěstí takhle nevyjadřuje, věřím, že ministerstvo školství i veřejnost chápou větší komplikovanost celé problematiky.
Školní zralost se netýká jen inteligence
Zralost dítěte pro školu se totiž netýká pouze kognitivních předpokladů – zejména první třída neklade u běžně vyspělého a průměrně připraveného dítěte příliš velké nároky na tuto složku. Podstatnou roli při plnění školních požadavků však hrají jiné vlastnosti dítěte a rovněž podmínky, ve kterých se vzdělávání ve škole i doma odehrává. Velmi důležité je, aby se dítě dobře zapojilo do skupiny vrstevníků, aby mohlo pobyt ve škole i samotnou výuku prožívat maximálně radostně, aby se dostatečně přizpůsobilo požadavkům učitele, aby nevybočovalo z řady v projevech, chování a jednání, aby nemuselo školnímu učení věnovat příliš času a energie, aby mu tak zbylo dostatek prostoru pro řešení dalších významných vývojových úkolů. Dále je žádoucí, aby docházka do školy nepředstavovala pro dítě mimořádnou fyzickou zátěž. Z poradenské zkušenosti dobře vím, že i některé dostatečně vyspělé šestileté děti školní docházka zmáhá natolik, že bývají značně vyčerpané a po příchodu ze školy znovu občas odpoledne usínají. U mladšího dítěte je tak mnohem větší pravděpodobnost, že nebude fyzicky stačit. Proto také i zákonodárce stanovil povinnost posouzení nejen psychické, ale i tělesné vyspělosti u dětí narozených mezi lednem a červnem.