V dnešní době se už bez umělého osvětlení neobejdeme. Umělé osvětlení nám prodloužilo aktivní část dne o několik hodin, zvýšilo efektivitu práce, zpříjemnilo prostředí. Ale takto to přeci nebylo od pradávna. Může mít tato změna vliv na naše zdraví?
Při nepřirozeném střídání dne a noci lze pozorovat například změny hladiny hormonů melatoninu (je tvořen pouze po tmě), adrenalinu, kortizolu, lze naměřit i změny tělesné teploty. Z laických důkazů to může být například únava při přeletu letadlem do jiného časového pásma. A jaká úroveň osvětlení už postačuje k rozlazení? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. K odpovědi nám pomůže přiložený obrázek, který ukazuje maxima spektrální citlivosti jednotlivých typů buněk. Z obrázku je patrné, že gangliové buňky mají maximum v oblasti 464 nm, což odpovídá modré barvě. Lze tedy říci, že třeba intenzivní červené světlo nebude mít téměř žádný vliv, kdežto slabé modré světlo bude mít vliv několikanásobný. Ale pozor! I když se vám může zdát například světlo pouliční lampy oranžové, tedy vyhovující, opak je pravdou – vysokotlaká sodíková výbojka obsahuje více spektrálních čar a mezi nimi jsou i čáry z modré oblasti spektra. A jaké hodnoty už jsou tedy nebezpečné? Na toto téma se stále vedou výzkumy a hodnoty se mnohdy liší, ale dá se říci že bílé světlo o intenzitě svitu Měsíce je již rušivé.
Obr.1: Graf citlivosti jednotlivých typů buněk na vlnovou délku světla.
Řeknete si no dobrá, a jak se mohu bránit? Nejlepší obranou je samozřejmě vhodné osvětlení. Pokud vás obtěžuje v noci lampa zářící do vašich oken, můžete po majitele žádat její odstranění, nebo výměnu za kvalitnější. Samozřejmě že ideální je rozumná mezilidská domluva, ale oporu najdete i v právu – problematiku světelného znečištění řeší zákon O ochraně ovzduší (86/2002), bohužel zcela neúčelně. Nápomocen vám bude spíš občanský zákoník, který v § 127 o sousedských vztazích říká: …vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv… a mezi těmito jmenuje i obtěžování světlem nebo stínem. V míře intenzity obtěžování vám pak budou nápomocny technické normy.
|
Obr.2: Rušivá pouliční lampa
|
Foto: Autor
|
Chránit se je ale potřeba nejen před uličními zdroji světla, ale i před těmi vlastními. Dnešní zvyk koukání do noci do monitoru nebo obrazovky taktéž ovlivňuje světlem, stejně tak používání našeho domácího osvětlení. Před tím se ochráníme zcela jednoduše – budeme nosit růžové brýle! Vhodné jsou také oranžové, nebo červené, záměrem je odfiltrovat modrou složku, která ruší naši synchronizaci. V úvahu přichází také přelepení monitoru nebo lampičky (pozor na spálení) fólií, nebo používání barevných zdrojů světel.