Kdysi dávno jsem si z náhodně odposlechnutých hovorů mezi ženami živočišného druhu „matka“ odnesla poznatek, že „kila prostě člověku zůstávají po dětech“. Vzala jsem to jako neměnný fakt, asi jako že s černými mračny přijde déšť a nelze na tom nic změnit. A pokud se k tomu dešti nepřidá ještě krupobití o velikosti tenisových míčků, budeme ještě rádi. Protože jak jinak si vysvětlit, že moje babičky jsou kuličky, ale ještě na svatebních fotkách holky štíhlé jako proutek. Stejně jako moje máma, její kamarádky, kolegyně z práce, sousedky, atd…
Pokud ještě stále čtete a nepřeklikly jste znechuceně jinam, soudím, že chcete být i po porodu šik, zdravě vypadat a také se tak cítit, čtěte rozhodně dál. Pro všechny statečné „bojovnice s váhou“ se pokusím shrnout několik základních pravidel, tipů, triků a doporučení vyčtených i na sobě vyzkoušených a budu doufat, že vám alespoň některé z nich pomohou na cestě za původní (nebo třeba i lepší) postavou.
1. Návrat ke svému původnímu šatníku zahajujeme už v době těhotenství…
Bylo by bláhové se domnívat, že jakmile objevíme na těhotenském testu vysněné 2 čárky, můžeme se cpát jak se nám zlíbí, jíst „za dva“ či „za tři“ a na porodní stůl uléhat s pěknými 30 kilogramy navíc. (I když znám i takové případy a po porodu je shodily, ani nevěděly jak. To jsou ale – bohužel – výjimky.)
Ideální je váhový přírůstek 8-14 kg (podle toho, jaká je vaše výchozí váha).
2. Dejte tělu čas…
Za předchozích 9 měsíců prošlo Vaše tělo velkými změnami a tak nelze očekávat, že z porodnice odejdete ve svých riflích, které jste nosila před otěhotněním… Ne nadarmo se říká, že bříško roste 9 měsíců a dalších 9 měsíců mu zase trvá, než bude jako dřív.
Nedělejte ukvapené závěry pár dní po porodu, ale pomaloučku polehoučku svoji cestu za původní dívčí postavou můžete zahájit.
Můj tip: kupte si ve zdravotnických potřebách nebo specializované lékárně břišní pás, pomůže vám povolené a oteklé bříško formovat do původního tvaru. Můžete začít už v porodnici nebo po svém příchodu domů. Není nutné nosit jej celodenně, pokud se vám bude dělat špatně, odložte jej. Levnější variantou, i když ne tak praktickou, je omotat se ručníkem nebo obléci si elastický dres.
3. Kojte, kojte, kojte…
Pokud máte to štěstí a kojíte (a hodláte své dítě kojit i nadále), je to zaručeně to nejlepší, co můžete udělat pro vás oba…
Navíc právě díky kojení a běhání kolem miminka dochází ke zvýšenému energetickému výdeji a hubnutí jde tak trochu „samo“. I když i zde se najdou výjimky…
Moje poznámka: Dnes už nedokážu s jistotou říci, co přesně mi pomohlo ke zhubnutí, asi od všeho trochu. Pravdou však je, že „jen“ kojení, na to mělo určitě velký vliv… V těhotenství jsem nabrala 12,5 kg a po 9 měsících po porodu jsem měla dole 19,5 kg. A ty čokoládičky k odpolední kávičce, které jsem si prostě nemohla odpustit, se neukládaly mně, ale evidentně jsem je mlékem předávala mému synovi. Naše sousoší by mohlo nést název „bída a blahobyt“. A věřte, že od okamžiku ukončení kojení šly kilíčka zase ppoommaalloouuččkkuu nahoru…
4. NE drastické, jednostranné a „zázračné“ diety, NE hladovka…
Zapomeňte na „zázračné“ diety z odevšad číhajících reklam v podobě náplastí, drinků, magnetických náramků, tabletek, apod., které nevyžadují cvičení a zhubnutí slibují i při jídle v neomezeném množství. Bez Vašeho přičinění z Vás Twiggy prostě nebude… Navíc tukožroutské, či jiné krátkodobé diety, po kterých se opět vracíte ke svému původnímu stravování, přináší s sebou Yo-Yo efekt. A to není efekt, který očekáváte… Jakmile totiž pociťujete hlad, zpomaluje se Váš metabolismus, pomaleji spalujete, pomaleji hubnete, ale jakmile se najíte, tělo si pamatuje, že strádalo a začne ukládat zase na další „hladové“ časy.
Odborníci doporučují optimální váhový úbytek pro kojící maminky ¼ kg až ½ kg týdně, pro nekojící maminky max. 1 kg týdně.
5. Nebojte se a zkuste pravidelně jíst!
Obecné pravidlo stravování zní: pestrá strava 5x denně a dostatek tekutin. Přesněji řečeno, jíst byste měla každé 2-3 hodiny.
Můj tip: Jídelní talíře vyměňte za dezertní talířky. Takový plný, téměř jídlem přetékající dezertní talířek je pastvou pro oči. Koho by v tu chvíli napadlo myslet si, že se hodláte „ošidit“. Nezapomeňte také, že jíme očima, proto si vždycky každou porci řádně vyzdobte. Jídlo si pak úplně jinak vychutnáte, uvidíte… Jíst chlebíčky z umaštěného papíru nebo 20 dkg pařížského z plastových kelímků, apod. je naprosté tabu!!!
Kojící maminky by z talířků neměly ubírat příliš, aby neztratily mléko a měly pro svá miminka stále dostatek živin. Ale zase není nutné (stejně jako v období těhotenství) jíst „za dva“. Bohatě postačí asi o 1/3 více než netěhotné, nekojící.
Doporučené tekutiny: bylinkové čaje, neperlivá voda a herečka Angelina Jolie doporučuje zázvorový čaj!
6. NE light výrobky, DIA a 0% tuku
Jen se naoko tváří, že jsou skvělými pomocníky pro udržení štíhlé linie, ale opak je pravdou. Nezasytí a obsahují chemické náhražky, se kterými organismus neumí nakládat, tak je pro jistotu uloží… A vy máte stejně zase po chvíli hlad… Light jogurty také navíc obsahují zahušťovadla a cukr, aby získaly správnou konzistenci a k naší škodě často neobsahují probiotické látky, tolik prospěšné pro střevní mikroflóru.
7. Více zeleniny, méně ovoce
Každé z jídel by mělo obsahovat ovoce nebo zeleninu. Obsahují důležité vitamíny, vlákninu, pomáhají vytvářet v žaludku trávící enzymy, chrání před kardiovaskulárními a nádorovými onemocněními.
A protože bez cvičení to zkrátka nepůjde, bez něj se totiž povoleného bříška jen těžko zbavíme, v dalším díle se můžete „těšit“ právě na cvičební tipy. Ale také na další pomocníky i „škodiče“ na cestě po porodu zpátky do plavek…
Napsal/a: Petra Choltová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)
Pingback: Po porodu zpátky do plavek II. | | VašeDěti.cz ()
Petro, ptát se někdo jiný, asi bych mu odpověď „nedarovala“, ale že jsi to Ty, odpovím – a dokonce zdvořile: „být v tom“ mi brání už několik let zdravotní důvody (a teď už by mi bránil asi i věk).
Jinak – počítáš dobře. Je to přes 10 let. A tipy: jsou jednoduché – nemlsám, nevečeřím, vyhýbám se kalorickým bombám, sportuji… a hlídám váhu… Nenechám ji utéct, max. 2-3 kg a pak s tím hned zas šup dolů. Já to cítím na oblečení a poznám to na sobě, takže si nepředstavuj, že stojím na váze ráno, v poledne i večer.;-)
Jo, jo, to jsou léta praxe 🙂 Bumbrlinka už jsem byla a vím, jak je to těžké dát dolů 15 kilo a znovu už to zkoušet nebudu…
Jarmuschko, třeba si plné kojení a hubnutí při něm vyzkoušíš při dalších dětičkách… 😉 A s termínem „pomamila jsem se“ jsi mi vykouzlila úsměv na tváři (a to nikoli posměšný!).
Danniello, moc díky za komentář i osobní zkušenosti. A zeptám se tě – do roka dítěte jsi vůbec necvičila? Nemyslím stejné intenzivní tréninky jako před dítětem… Nedala sis doma třeba pár kliků, pár břišáků, nejezdila jsi na kole, neplavala, prostě NIC? Ptám se hlavně na to, jestli ti to nechybělo, když jsi na pravidelný pohyb byla zvyklá…
Padmé, děkuji za pochvalu 🙂 A nemohu se tě nezeptat – co ti brání v tom zase „být v tom“ a „vyzkoušet“? 😉 Jinak samozřejmě gratuluji, že jsi dokázala shodit a hlavně, že si váhu (pokud dobře počítám) už 10 let držíš. Zvedám palec nahoru. Nebo nechceš nám předat své tipy na „udržování“ a „hlídání se“? 😉
Petra Ch.
Milá Petro, moc hezký a zajímavý článek, děkuji.
Normálně je mi tak trochu líto, že nejsem „v tom“, abych to mohla „vyzkoušet“ po tvém.:-))) Tak čtivě jsi to napsala.
Já už to mám tááák daleko… Ale ještě si pamatuji, že jsem přibrala během těhotenství cca 15 kg. A když jsem šla z porodnice s miminkem v náručí, měla jsem navíc cca 7 kg. Což už šlo „dorovnat“ docela dobře – kojila jsem, baštila všechno, ale v malém množství a každý den ťapala s kočárkem.
Teď jsem na stejné váze jako před těhotenstvím a vyhovuje mi to. Jen si to udržuju a hlídám (hlídám pořád!).:-)
Hezký článek. Myslím, že většinou doporučení, která v něm jsou, by se měl člověk řídit pořád.
Já jsem v těhotenství přibrala asi 12 kg, nevážím se vůbec, ale odhadem asi 2 mi zůstávají ještě po třech letech. To ovšem už s těhotenstvím nesouvisí, hodně se změnil můj životní styl, v některých směrech bohužel spíš k horšímu. Dřív jsem pravidelně sportovala, dvakrát týdně intenzivní trénink a i doma jsem cvičila. Přiznávám bez mučení, že na obnovení těchto návyků se pořád jen chystám.
Patřím taky k ženám, které během kojení nezhubly. Kromě kil, která ubyla při porodu, jsem se držela pořád skoro stejně opravdu až do úplného ukončení kojení.
Jen jednu malou výhradu (ale pouze z osobního pohledu) bych měla. Nedovedu si představit, že bych začala cvičit dříve, než byl dítěti minimálně rok. Na to jsem opravdu energii neměla.
Předně děkuji za tolik reakcí a tolik pozitivních! Přiznám se, že jsem očekávala více nespokojených reakcí a nářků… 🙂
Horempádem, máš pravdu, univerzální pravidlo neexistuje, každá jsme jiná a na každou z nás platí trochu něco jiného. A to platí i v hubnutí. Cílem tohoto článku bylo hlavně pomoci těm, které chtějí s váhou bojovat. A pevně doufám, že snad žádná těhulka s velkým váhovým přírůstkem z tohoto článku neupadne do deprese!!! Opravdu znám jednu, co přibrala 2x za sebou těsně pod 30kg a vždycky je shodila. Není nikde psáno, že na těle zůstanou i po porodu 😉
Lien, gratuluju. (I když z „hubenosti“ ze stresu není o co stát, viď? 🙁 Přeju ti nějaké to kilčo navíc, ale hlavně pohodu a spokojenost!)
Marino, máš pravdu, je to opravdu individuální… Někdo při kojení zkrátka nezhubne, kdyby se na hlavu stavěl… 🙂 A navíc pokud jsi pravidelně vrcholově cvičila, dalo se asi logicky očekávat, že jakmile pohyb výrazně omezíš, změníš jídelníček, váha půjde nahoru… Tělo je potvora, která má paměť a za ta léta si navykla více spalovat. Ale to ti určitě vůbec nemusím říkat a jen hrách na stěnu házím… 🙂
Jovanko, díky. Nemáme stejné známé? 😉
Anonymní, díky za komentář i zkušenosti.
Peťko, díky za reakci. A nechceš zkusit své štěstí do třetice, jestli ani pak nezačneš při kojení hubnout? 😉
Petra Ch.
No, u nás se plné kojení nekonalo vůbec.
Já si postupně s holkama vybudovala pěknou kondičku, bohužel to nešlo ruku v ruce s budováním hezké postavy – čili pomamila jsem se a mám „pár pěkných kil“ navrch (podobně jako moje sestry).
Navíc je pro mě při mé práci a teď i při dětech náročné někam pravidelně docházet cvičit, ale šla jsem do sebe a už jsem si aspoň zařídila permanentku na bazén – a už pomalu rodinu chystám na to, že budu chodit i pravidelně plavat.
A taky máme konečně hotovou garáž, tudíž mám kam odkládat kolo.
Tak se těším, že se i holky naučí, a budem jezdit spolu.
Peti, pěkný článek. Dobře se čte. 🙂
Bohužel patřím k těm, které právě při kojení tloustnou. Někdy to tak opravdu funguje. Je to samozřejmě špatně, ale nejde s tím nic dělat.
Mladší jsem kojila přes tři roky a teprve po odstavení jsem tak nějak samovolně zhubla asi 10kg.
Jinak souhlasím s tím, že dítě není překážkou, aby si maminka nemohla zacvičit, nebo i jinak zasportovat.
Na Vašem článku se mi nejvíce líbí pasáž o kojení. Mám 3 kluky, všechny jsem kojila. Nejmladšímu jsou 3 měsíce. Díky kojení se postava dostane do původního stavu, proto nechápu proč některé maminky nekojí. Navíc je pravdou, že kojící žena si může dovolit sníst na co má chuť(samozřejměq se to nesmí přehánět).
Ale genetika v tom určitě hraje roli. Já v těhotenství přibrala 12, 10 a 9 kg, kamarádka 30 kg – obě jsme štíhlé. Na druhou stranu jsou maminky, které jedí méně, dodržují zdravou stravu, v těhotenství nepřiberou příliš kilogramů, a přesto vypadají tak nějak těhotně. Myslím, že do určité míry lze postavu a kila ovlivnit, ale hlavně je to tzv. dáno…
Jovanko, souhlasím s tím, že děti nejsou příčinou kilogramů navrch. Ale tou pravou příčinou je životní styl, které s sebou dítě přináší. Např. já před dětmi vrcholově sportovala a to už teď nemůžu (a nechci), jdu jen jednou týdně pro radost na aerobic. Další věc je, že dřív jsem dietně vařila – děti to ale nemají rádi a já nadvakrát vařit nestíhám, chodím do práce. A poslední, co mě napadá – než bych utrácela peníze ve fitku jako dřív, raději za to koupím boty dětem – je to i o penězích.
Marina
Petři, moc pěkné, už se těším na další článek.
Zrovna včera jsem se bavila s kamarádkou, která absolvovala kurz na snížení váhy a byla velmi spokojená. Řílala v podstatě to, co píšeš. Žádné hladovění, ale jíst často a hodně – ale dobrých jídel. Hranolky s tatarkou pětkrát denně to být samozřejmě nemohou.
A ad maminky, které „nemohou“ shodit – znám jich více, nakonec i mi teď po posledním těhotenství zůstal nějaký ten špíček, ale řekla bych, že z 99% je dítě jen výmluvou. Nikdo nedělá tolik, aby opravdu efektivně shodil. Prosím nekamenujte mě 🙂
Opravdu je to individuální. Já jsem v těhotenství přibrala málo (trpěla jsem pokaždé až do 8.měsíce silnými nevolnostmi), ale zase jsem (u obou dětí) ztloustla cca deset kilo při kojení, ačkoliv jsem se nijak necpala. Už jsem zpět na své váze, ale shazování mi trvalo několik let.
Marina
Vždycky jsem tak nějak věděla, že po dítěti budu mít postavu hezčí a taky to tak je. :o))
Přibrala jsem 13kg na 88kg. Rok po porodu, a to jsem stále kojila a nijak se necpala, jsem měla 82kg, stejně jako ihned po porodu, nehlo se ani kilo. Teď jsem od porodu 16měsíců a mám 66kg, ale úplně spokojená tedy nejsem, jsem nějak „hubenější“ než jsem zvyklá, ale myslím, že těch pár kilo pod váhu způsobil stres, který jsem prožila a že přibudou zpět a taky až přestanu úplně kojit.
A souhlasím s Horempádem, sice se určitě najdou ženy, pro které je těhotenství důvodem pořádně se nacpat, ale nemyslím, že je to u každé, která přibrala více, spíše bych řekla, že takové „konzumentky všeho hodně“ jsou v menšině.
Tak Petro pokud se ti tohle všechno podařilo, tak to ti gratuluju 🙂 Přestože by se dalo říci, že jsem neporušila ani jedno ze tvých pravidel, tak stejně jsem měla těch krásných třicet nahoře a fakt jsem se nemusela moc snažit 🙁
Myslím, že na tohle neexistuje universální pravidlo a domnívám se, že maminka, která to teď čte a potýká se s problémem rychle přibývající váhy při těhotenství okamžitě upadne do deprese 🙂 že něco udělala špatně.
Já mám dojem, že tohle je prostě dáno. Některé ženy budou a jsou jako proutky před i po dítěti a některé holt se pak potýkají s kily navíc.
Samozřejmě všem ženám přeji, aby na nich těhotenství nezanechalo ani jednu negativní stopu na těle, ale to je tak trošku utopie, takže bych to spíš řekla jinak, snažte se udržet se v kondici, ať máte padesát nebo devadesát kilo 🙂
Mobile Sliding Menu