Jaro

V březnu se příroda probouzí ze zimního spánku a počasí bývá vrtkavé; naši předkové to věděli a řídili se moudrým lidovým pořekadlem: „Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem a máj vyženeme kozy v háj.“ Když nám to počasí dovolí, vylezeme zpoza kamen obvykle dřív než v máji a stejně jako ti naši předkové hledáme první zelené lupeníčko k snědku v zahradě či v přírodě nebo si ho aspoň zakoupíme či vysejeme v květináči na okně.

BYLINKY JAKO POMOCNICE V NEMOCI A PŘI JARNÍ ÚNAVĚ

V předjaří řádí chřipkové epidemie a my maminky se často trápíme s dětskými nemocemi. Léčivé bylinky jsou v léčení našimi pomocnicemi spolu s vírou, nadějí a láskou. Nemoci nás tak učí vážit si zdraví, které není vždy samozřejmostí. Po špatném období přijde vždycky to lepší, s odchodem zimy vše neužitečné zahyne jako staré listí a vrátí se zpět k Matce Zemi, aby se zrodilo nové a lepší. Podobně jako při jarním pálení ohňů a vyhánění zimy spálíme ze zahrady všechno suché a nepotřebné z loňska spolu s našimi zimními chmurami a nemocemi. A přivítáme nové jaro.

JARO A TRADICE

V březnu se příroda probouzí ze zimního spánku a počasí bývá vrtkavé; naši předkové to věděli a řídili se moudrým lidovým pořekadlem: „Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem a máj vyženeme kozy v háj.“ Když nám to počasí dovolí, vylezeme zpoza kamen obvykle dřív než v máji a stejně jako ti naši předkové hledáme první zelené lupeníčko k snědku v zahradě či v přírodě nebo si ho aspoň zakoupíme či vysejeme v květináči na okně. Býváme totiž stejně jako ty první bledule po zimě vybledlí a vyprahlí po čerstvých vitamínech.
Takový jarní salát z ptačince, pampelišek či polníčku nenahradí žádné dovozové ovoce či zelenina z dalekých zemí ani umělé multivitaminy a zažene jistě naši jarní únavu. Stojí nám za to vynaložit trochu více námahy a natrhat si salát venku v čisté přírodě, uděláme tak mnoho pro své zdraví a svoje děti naučíme úctě k přírodě a jejím darům.
Velikonoce jsou příležitostí obnovovat tradiční zvyky a učit je své děti: na Zelený čtvrtek jíme první zelené byliny, na Velký pátek se chodíme omývat do čistého pramene, abychom byli zdraví po celý následující rok, pečeme jidáše s medem z kynutého těsta. Na Bílou sobotu malujeme vajíčka, pleteme pomlázky, pečeme mazance a nádivky s kopřivami. V neděli a v pondělí jíme sváteční jídla z vajec.

V dubnu se lid zahrádkářský slastně rýpe v kypré životodárné půdě a věnuje se hlavně zahrádce nebo alespoň květináčům s bylinkami. V máji, měsíci lásky a květů, kromě vyhánění koz v háj a líbání pod rozkvetlými stromy, nezapomene sbírat nadílku vonných a léčivých květů pampelišek, sedmikrásek, černého bezu a dalších. Z květů si připravíme domácí léčivé sirupy nebo je nasušíme na čaje na zimu.

Napsal/a: Magdaléna Staňková-Kröhová