Všichni dobře víme, že krásná princezna je hodná, zatímco zlá čarodějnice musí být ošklivá. S jakými dalšími charakteristikami si ještě spojujeme fyzickou krásu? Připisujeme stejné atributy krásným ženám i pohledným mužům? Jak se vidí příslušníci obou pohlaví navzájem?
V hollywoodských filmech musí být všichni kladní hrdinové fyzicky atraktivní. Některé výzkumy z USA rovněž ukazují, že fyzicky atraktivnější politici mají větší šanci uspět ve veřejné soutěži. Spojování krásy s dobrými vlastnostmi je tedy stereotyp, který může ovlivňovat to, jak hodnotíme druhé lidi. Připomeňme si, že stereotyp je zobecnění vlastností určité skupiny lidí. Předpokládáme, že konkrétní osoba, s kterou se setkáme, musí mít ty atributy, které jsou připisovány skupině, jejímž je členem. Jedinec není vnímán jako jedinečná lidská bytost, ale jako typický člen určité kategorie osob (Cikán, blondýnka, profesor…).
Fyzická atraktivita, štěstí a úspěch
Spojení krásy s dobrem, šťastným životem a kladnými osobními vlastnostmi je jedním ze stereotypů, které ovlivňují naše interpersonální vnímání. Tyto stereotypy se také staly předmětem řady výzkumů amerických sociálních psychologů. V jedné z prvních studií na toto téma autorky Dion, Bersheid a Walster (1972) předkládaly pokusným osobám fotografie osob s různým stupněm fyzické atraktivity. Pokusné osoby měly za úkol usuzovat o osobnostních charakteristikách, životní spokojenosti, štěstí v manželství a pracovní kariéře lidí zobrazených na fotografiích. Ukázalo se, že jedincům, kteří byli fyzicky atraktivnější, byly přisuzovány nejen různé pozitivní osobní vlastnosti, ale i to, že jsou šťastnější a úspěšnější. Tato a další následující studie tak přesvědčivě dokumentovaly existenci stereotypního spojení krásy s dobrem a štěstím.
Krásní a chytří?
Dalším stereotypem je spojení fyzické atraktivity s intelektuálními kompetencemi a pracovní úspěšností. Klasická studie ze sedmdesátých let 20. století, kterou prováděli Landy a Sigall (1974), ukázala, že za určitých okolností může být fyzická krása spojována s talentem a intelektuálním výkonem. Středoškolští studenti měli za úkol hodnotit eseje napsané studentkami. Ke každé eseji byla přiložena fotografie autorky. Když se autorka jevila posuzovateli jako fyzicky atraktivní, měl tendenci jí dát lepší známku. Další práce ukázala, že stereotypnímu spojení krásy s talentem mohou při hodnocení podlehnout i podstatně zkušenější osoby. Autorky Clifford a Walster (1973) nechaly učitele ze 400 škol, aby si prostudovali písemná hodnocení skupiny žáků. K hodnocení byla vždy přiložena fotografie atraktivního nebo neatraktivního dítěte (dívky či chlapce). Ukázalo se, že učitelé posuzovali atraktivní děti – dívky i chlapce – jako bystřejší a inteligentnější než neatraktivní žáky.
Na druhé straně však známe stereotyp „hloupé blondýnky“, který ukazuje, že spojení krásy s intelektuálními kompetencemi nemusí platit zcela všeobecně. Přesto, že současná komerční masmédia mají tendenci zobrazovat přitažlivé lidi jako pracovně úspěšné, a tedy i intelektuálně a odborně kompetentní, životní praxe nás mnohdy přesvědčuje o opaku.
Víme, že lidé označovaní jako vysoce inteligentní nejsou vždy fyzicky přitažliví, a naopak fyzicky přitažlivé není možné vždy považovat za inteligentní. Na tyto skutečnosti ukázala například variace známého Aschova experimentu s centrálními rysy, v kterém byl zkoumán vliv přídavného jména warm (vřelý) a cold (chladný) na formování dojmu o popisovaném člověku.
Původní Aschův experiment ukázal, že pokud je v seznamu přídavných jmen popisujících jedince uvedena rovněž vlastnost „vřelý“, jsou osobě přisuzovány i další pozitivní vlastnosti, zatímco informace o tom, že osoba je „chladná“, vede naopak k přisuzování dalších negativních rysů. Autoři Ashmore, Tumia a Schreier (1980) nahradili přídavné jméno warm výrazem good-looking (dobře vypadající) a cold slovem unattractive. Experiment ukázal, že manipulace s přídavnými jmény popisujícími fyzickou atraktivitu ovlivnila přisuzovanou sociální kompetenci, nikoli však kompetenci intelektuální.
Napsal/a: Marek Franěk, Martin Bílek
