Jak naučit dítě, aby lezlo

Rubrika: Péče o miminko, Vývoj dítěte

Mám pro vás jeden krásný příběh, který se stal před pár lety v mé ordinaci.

Pracuji jako fyzioterapeutka na dětské rehabilitaci a snažím se podporovat děti v jejich přirozeném pohybovém vývoji.

Přišla ke mně maminka s chlapečkem starým přibližně 5 měsíců. Jejich největším problémem byla poloha na bříšku. Miminko na břiše nechtělo ležet ani malou chvilku. Kdykoliv ho tam položili, začal hlasitě protestovat a vyžadovat zvednutí do náruče. Líbil se mu hlavně výhled, který mu rodičovská náruč nabízela.

Rodiče byli neštastní, že nejsou schopni za celý den nic udělat a pomalu ale jistě začali směřovat k pasivnímu sedu, který miminku zajistil dobrý výhled a už nepotřebovalo stálé nošení. Věděli, že pasivní sed není pro dítě dobrý, ale nevěděli jak z toho ven.

A v této fázi se dostali k nám na rehabilitaci.

Mamince jsem popsala, jak by měl vývoj miminka vypadat. Vysvětlila jsem jí, že nezáleží na tom, kdy se co naučí, ale že je důležité, aby prošlo všechny vývojové etapy od polohy na břiše, přes otočení ze zad na břicho, přes vzpor na rukách až do houpání na kolínkách. Z této polohy na všech čtyřech pak následuje lezení, stoj a většinou až úplně naposledy sed. Touha vidět svět z vyšší perspektivy a dostat se kam potřebuji je totiž hnacím motorem celého vývoje.

j-tumova-nelezouPrávě proto pasivně posazené děti většinou nelezou a právě proto jsou pasivním sedem nejvíce ohroženy děti, které jsou nerady na bříšku.

Maminka si vše vyslechla, ale byla velmi skeptická k tomu, že by její dítě mohlo vůbec lézt. Už to bylo její třetí dítě a starší dva sourozenci nikdy nelezli. Ani ona a její manžel v dětství nikdy nelezli po čtyřech. Dokonce ani nikdo v celé široké rodině jejích sourozenců, neteří a synovců nikdy nelezl.

Vysvětlila jsem jí, že lezení je přirozená součást pohybového vývoje zdravého dítěte a že pokud rodič neudělá nějakou zásadní chybu (pasivní sed, chodítko, časté nošení), není možné, aby dítě nelezlo.

A tak jsme se domluvily, že to zkusí.

Začala se řídit naším doporučením, aby okamžitě zrušila pasivní sed a intenzivně se věnovala poloze na bříšku. Pokud dítě chtělo zvednout, rodiče si k němu lehli na zem. Během 3 dnů se nechuť k poloze na břiše zlomila a vývoj se nám začal výrazně zlepšovat. Cvičili jsme pouze formou hry.

V 9 měsících přišla rozzářená maminka, že její dítě leze. Ještě nikdy nic tak úžasného neviděla. Celý den sedí s manželem a místo televize sledují, jak jejich nejmladší syn leze po čtyřech. Dokonce zavolali i příbuzným z Moravy a ti přijeli s kamerami a točili ten „zázrak“, který se v jejich rozvětvené rodině ještě nikdy neobjevil.

Je to čistá radost, kvůli které mám svou práci tak ráda.

Maminky nenechte se ošidit o tento zázrak

a podpořte své děti v jejich přirozeném vývoji.

Toto taky stojí za přečtení!

Recenze: Štěpán Kobliha není žádná bábovka

Kniha od spisovatelky Ivy Geckové Štěpán Kobliha není žádná bábovka, jež vydalo nakladatelství Grada, strhne všechny své malé čtenáře

Čtu dál →

3 tipy na pohodový nákup s dítětem

Ať to odkládáte, jak chcete, stejně se tomu úplně nevyhnete. Do obchodu s dítětem aspoň jednou za čas musíte. A

Čtu dál →

Recenze: Sourozenci – o spravedlivé výchově

Snaha o aplikování spravedlivé výchovy mezi naše potomky někdy bývá velkou zkouškou nervů, a leckdy i těžko rozlousknutelným oříškem. A právě

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist