Souvislosti

Rubrika: Tipy pro zdraví

758439_indexTěžko říci, jak často si dokážeme my samotní dávat věci do souvislostí. Myslím si, že pro řešení mnohých složitějších situací je to velmi potřebné – ať se jedná o úkoly v domácnosti nebo v zaměstnání. Nicméně já bych se ráda dotkla jiné otázky a to „Do jaké míry si dávají informace o pacientovi do souvislostí lékaři a jak je vyhodnocují?“

Hned vysvětlím, jak mne tato krátká úvaha vůbec napadla. U skupiny obyvatel staršího věku se předpokládá, že musí nebo budou muset pravidelně navštěvovat praktického lékaře. Ten jim ve většině případů dříve nebo později objeví vyšší krevní tlak, vyšší hladinu cholesterolu nebo cukru v krvi. A tyto příznaky se mohou zcela samozřejmě kombinovat. Pro lékaře tak začíná, troufám si říci, dobrý byznys. Sobě si tak zajistí pravidelného klienta, který bude chodit pro léky, on mu čas od času změří tlak a vybere regulační poplatek. Pacient se stane častým návštěvníkem lékarny, kde rovněž podpoří koloběh peněz – neb na většinu předepsaných léků bude doplácet někdy nemalé částky. To vše pro dobro pacienta – proč bychom mu to nedopřáli?

No ano, ze srdce přeji každému z nás, kdo má nějaký zdravotní problém, aby se mu pomohlo. Nicméně z vlastní rodiny znám případ, kdy si troufám tvrdit, že podrobnější sledování souvislostí by ušetřilo jak peníze pojištovny, tak peníze pacienta a v důsledku by možná léčení příčiny problému mohlo předejít vzniku nějakých dalších komplikací, které by třeba jednou mohly nastat braním ne zcela vhodných léků.

Abych byla konkrétní… V 18, 40, 50 a 60 letech lékař v rámci preventivních prohlídek zařídí provedení vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi. A bohužel v naší populaci se nachází čím dál tím více lidí se zvýšenou hladinou cholesterolu. A jaké je řešení zjištěné hypercholesterolémie (tj. zvýšeného množství cholesterolu)? Zkuste hádat…

Ano, výsledkem je, že pacient dostane radu, jak má udržovat dietu a většinou se dříve nebo později dostane i na léky, které mají hladinu cholesterolu snižovat. Jistě si teď společně souhlasně pokýváme hlavou, že je to přeci správné, ne? Ano, zcela jistě si pokývneme hlavou a ještě se podivíme, co autorka řeší. Chtěla bych se totiž dotknout otázky, proč lékaři důsledně nehledají příčinu toho zvýšeného cholesterolu. Proč??? Jsou limitováni penězi, množstvím možných rozšiřujících stanovení nebo množstvím informací, které si měly odnést ze školy?

Když mé mamce objevil lékař vyšší hladinu cholesterolu, automaticky obdržela léky. Od doby, kdy léky začala brát, uplynulo několik let (odhaduji, že to mohlo být cca 8 let). Po této době jsem já změnila svého odborného lékaře přes cukrovku. Byla mi provedena základní biochemická vyšetření a taky stanovení cholesterolu, který se ukázal o něco vyšší než by měl být. Proto jsme žačaly společně s lékařkou hledat příčiny. Poté, co jsem lékařce opakovaně potvrdila, že mi nikdo nestanovoval v krvi hormony štítné žlázy (ostatně poruchy štítné žlázy jsou z endokrinologického hlediska druhé nejčastější hned po cukrovce!), mi nechala provést odběr a stanovit jejich množství. A byla mi zjištěna hypotyreóza – tedy nedostatek hormonů, který způsobuje to, že některé metabolické pochody v těle nefungují tak jak by měly (laicky si troufám tvrdit, že tělo nefunguje tak účinně jak by mohlo). Řešení tohoto problému je relativně jednoduché – a to tablety, ve kterých se hormony tělu dodávají. S diagnózou hypotyreózy jsem se jednoduše smířila. Bylo mi vysvětleno, že pokud budu léky užívat tak, jak mám, hladina cholesterolu se srovná do normálu. A tak se taky stalo. Nicméně pro mě to nebyl konec vyvozování důsledků… Řekla jsem totiž mamce, ať přesvědčí jejího lékaře ke stanovení hormonů štítné žlázy i u ní, protože je toto onemocnění dost často dědičné. Lékař se nechal přesvedčit a hádejte, jaké byly výsledky… Mamka měla hormonů štítné žlázy ještě méně než já, takže dostala silnější léky než já. Ve výsledku méně pozorný čtenář ztratil nit, proto bych ráda vysvětlila, proč jsem mluvila o sledování souvislostí lékařem. Jsem totiž přesvědčena, že pokud by mamce po stanovení zvýšené hladiny cholesterolu bylo provedeno i stanovení hormonů štítné žlázy, mohla brát pouze léky na štítnou žlázu, nikoli ještě léky na cholesterol. Ve výsledku si myslím, že takto nastavenou léčbou by se léčila příčina „problému“ (hypotyreóza) a nikoli její důsledek (hypercholesterolémie). V ekonomickém důsledku – léky na štítnou žlázu jsou cca třikrát levnější než na zvýšený cholesterol, méně se na ně doplácí, tj. byla by nižší zátěž pojištovny i pacienta.

Bohužel, ačkoli na internetu najdeme spoustu informací, mnohdy je bez medicínského vzdělání těžké domýšlet to, co by měl dělat lékař (alespoň já jsem o tom přesvědčena). Proto svoji krátkou úvahu zakončím otázkou, zda máte podobnou zkušenost a zda si myslíte, že se najde alespoň malá část lékařů, kteří se snaží spíše řešit příčinu problému než její důsledek.

Napsal/a: bokul

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Napíšu tady náš případ, i když jsem to už naťukávala jinde. Můj syn dostal antieplieptika. Začal si stěžovat na bolest břicha. Nadnesla jsem u pediatričky, jestli by nemohl mít například celiakii (že si stěžuje hlavně po jídle). Navrhla, abychom mu udělali dietu (bezlepkovou).
    Neurolog když slyšel, že ho bolí břicho, snížil mu antiepileptika, dokud se to nedošetří, a poslal ho na krevní testy kvůli celiakii.
    Gastroenterolog ale řekl, že když držel dietu (kterou navrhla dětská), test mu sice udělat může, ale je neprůkazný (kvůli dietě) a z krve se nic nepozná asi tak dalších 5 let.
    Takže měl poddávkovaná antiepileptika, protože ho z nich bolelo břicho (anebo taky ne).
    Nakonec jsem si SAMA dohodla vyšetření v Praze v nemocnici, kde si konečně sedli spolu neurolog a gastroenterolog a dohodli se, že z léků to není a mohou se navýšit.
    Celá tahle anabáze trvala asi půl roku (dlouhé objednací termíny).
    Podle mne je prostě zásadní problém v tom, že mezi sebou nespolupracují odborníci, respektive, že každý doktor rozumí jen něčemu a nedokáže se na věc podívat globálně.
    Nemusíme hned utíkat k alternativní medicíně, stačila by užší spolupráce mezi specialisty.

  • Bohužel – jak dlouho nám bude trvat přechod k celostní medicíně, kde se léčí všechno – tělo i duše? Obrovská spousta zdravotních potíží souvisí s psychikou, s nějakým problémem „uvnitř“ – věřím, že až se začne léčit celý člověk, ubyde spousta nemocí, civilizačních chorob a spotřeba léků bude taky menší. O tom, že hodně příznaků se dá řešit třeba bylinnými preparáty, které jsou k tělu mnohem šetrnější, ani nemluvím…. (i když nejsem klasický zastánce homeopatie 🙂 )

  • Klasika je třeba ekzém. Kožař ho potlačí kortikoidy, pokud se vrátí, předepíše silnější. Alternativní medicína hledá příčiny zahrabané někde uvnitř.

  • Podle mého názoru tenhle fenomén nesouvisí s placením regulačních poplatků, ale v naší západní medicíně se tak prostě žije, medici se na lékařské fakultě takto učí. Co po nich tedy chcete jiného? (Tím nechci říct, že se jich zastávám a že s tím souhlasím. Naopak…)
    Bolí vás hlava? Dostanete tedy analgetikum. Nepomohlo? Dáme silnější. Je to prostě obecný jev. Navíc – díky rozdělení na jednotlivé obory lékaři zásadně neposuzují a ani je zpravidla nezajímají vaše další projevy choroby. Jste-li na očním, neobtěžujte lékaře s líčením svých dalších příznaků neznámé choroby, než jen těch, které souvisejí se zrakem… Atd…

    Naštěstí takto nepostupují úplně všichni lékaři. Někteří se zajímají o homeopatii, různé alternativní směry, ale těch bohužel není mnoho. Navíc bývají mírně řečeno vytěsněni z běžného lékařského prostředí. Ony totiž postupy východní a západní medicíny se v tomto velmi rozcházejí. Tak jak píše bokul, jedni hledají a odstraňují příčiny, druzí „jen“ léčí důsledky.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Tak já už teda pozoruji změny…
    Nejen, že už dlouho potkávám lidi, kteří vždy řeší celého člověka, ale už se o tom i veřejně diskutuje…

  • bokul

    Omlouvam se za preklepy, pisu na miniklavesnici 🙁 Snad to prelustite…

  • bokul

    Žlababa: Priznam se, ze pokud to tak opravdu ve vetsine or´dinssci funguje, je mi z toho zle… Mozna by se mi lepe cetlo, kdyby tu nekdo nspdsl, ze lekari opravdu casteji hledaji pricinu problemu, ktery pak resi a nikoli, ze zvoli pro ne tu jednodussi variantu – leceni nasledku…

    lasak: Nejhorší ns tom všem je, že začátek té diagnozy saha do doby, kdy se regulacni poplatky neplatily. Tezko tedy soudit, zda ted ta situace je spise horsi nebo lepsi…

  • S výše uvedeným souhlasím. Nastala doba, kdy regulační poplatky jsou důležitější než pacient, tak proč hledat souvislosti.

  • Bokul, to, co tady popisuješ, je podle mne naprosto běžná věc. Obávám se, že jediný, kdo je dostatečně motivovaný hledáním souvislostí, je pacient.
    Je přeci daleko pohodlnější předepsat léky na snížení cholesterolu než pátrat po příčině.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist