Šlapeme brázdu s přirozeným motorickým vývojem dítěte

Rubrika: Péče o miminko

Dětská fyzioterapie nezahrnuje „jen“ tzv. Vojtovu metodu. Pojďte spolu s námi nahlédnout pod roušku vývoje dětské motoriky a podívat se na možnosti, jak umí fyzioterapie při určitých komplikacích pomoct.

Článků na internetu je jistě mnoho, ovšem místo „výcucu“ nejnutnějšího jsem zašla k odbornému zdroji a Mgr. Hanu Vardžákovou a její kolektiv fyzioterapeutů z Lázeňského domu ve Slavkově u Brna požádala o informace ohledně dětského vývoje a fyzioterapie. Dnes vás čeká všeobecný přehled používaných metod. V dalším, již chystaném článku, se zaměříme přímo na vývoj dítěte v prvním roce života. Sérii tří článků budou uzavírat jistě neméně zajímavé informace o cvičení v těhotenství a šestinedělí. A nebyla bych to já, kdyby pod článkem nenásledovalo alespoň pár otázek ;-).

Dětská fyzioterapie obecně
Dětská fyzioterapie uplatňuje všechny koncepty, metody a techniky běžné rehabilitace, které jsou ovšem přizpůsobeny specifickým problémům dítěte.
Dětskou fyzioterapii má často mnoho lidí spojenu pouze s Vojtovou reflexní lokomocí, což je efektivní metoda používaná například u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Dětská fyzioterapie se však neomezuje pouze na jednu metodu. S dětskými pacienty je možné provádět Bobath koncept, cvičení dle Brunkow, techniky plicní rehabilitace, senzomotorické cvičení s nejrůznějšími pomůckami, ale také lze aplikovat „obyčejné“ techniky měkkých tkání.

Obecně je možné konstatovat, že zvolená terapie se vždy musí odvíjet od primárního motorického problému dítěte a od toho, jak dlouho je dítě nemocné. U každého dítěte by mělo jít o celostní rehabilitaci, ať už se léčí po zlomenině paže či s chronickým onemocněním (např. asthma bronchiale). Zároveň je vždy velmi důležitá spolupráce lékaře a fyzioterapeuta, stejně jako spolupráce fyzioterapeuta s dítětem a jeho rodiči.

Samotnou rehabilitaci by měl fyzioterapeut přizpůsobit věku dítěte, jeho psychické a motorické vyzrálosti. Je vhodné podávat cviky hravou formou, využívat pomůcek, ale i hraček. Jak již bylo výše naznačeno, úspěšnost rehabilitace je velkou měrou závislá na tom, jak při ní spolupracuje rodič tím, že cvičí s dítětem doma. Každý rodič, který miluje opravdově své dítě, chce, aby bylo zdravé a mohlo žít spokojeně a šťastně. Proto si již od narození všímá reakcí dítěte i toho, jak prospívá a jak se chová.

Motorický vývoj dítěte v prvních letech života je velmi důležitý pro jeho celostní pohyb v pozdějším věku. Pohyb dítěte je úzce spojen s jeho motivací a s tím, zda má zájem poznávat okolní svět. Motivace je jednoduše „hybnou“ silou pro motoriku dítěte: dítě nemyslí na to, jak pohyb provést, ale má určitý cíl, kterého chce dosáhnout (např. jít k mamince, vzít si hračku). Motorická ontogeneze, což je vývoj od početí až do sociální bipedální lokomoce (samostatné chůze), má svá pravidla. U zdravého tříměsíčního dítěte můžeme vidět „pasení koníčků“, po dalším měsíci a půl se již přetáčí na bok a v pátém až šestém měsíci života je schopné plného otočení na bříško.

V každém měsíci je nutné hodnotit kvantitu i kvalitu provedených pohybů. Kvalitu provedení by měl sledovat především pediatr při pravidelných kontrolách, ale také samotný rodič by si měl všímat motorických projevů svého dítěte. Pro rodiče platí důležité pravidlo, že nemají dávat dítě do takových pozic, do kterých se není schopno samostatně dostat (např. předčasné posazování dětí).
Při cvičení pro těhotné ženy, realizovaném na rehabilitaci v Lázeňském domě ve Slavkově u Brna, jsou proto nastávající maminky seznámeny také s motorickou ontogenezí dítěte, a to jak teoreticky, tak s využitím názorných ukázek.
Mgr. Hana Vardžáková a kolektiv

Článek je, paní Vardžáková, vyčerpávající. Pokud se nepletu, Vojtova metoda vychází z toho, že v CNS člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzorce, vývoj pohyblivosti je určen geneticky a tento vývoj probíhá automaticky a je pokračováním vývoje v děloze. Cvičení a stimulování těchto vzorců dle „Vojtovy reflexní lokomoce“ dokáže ovlivnit jak motoriku, tak i psychiku. Co si mám ale představit pod pojmem Bobath konceptu?
Bobath koncept je neurovývojovou terapií, jež se používá zejména pro léčbu DMO (dětské mozkové obrny). Základem tohoto konceptu je podrobné vyšetření , klasifikace postižení a následné navržení terapie – cílených léčebných technik. Tyto techniky příznivě ovlivňují patologický tonus pacienta, umožňují dítěti provést pohyb co nejjednodušeji a nejsprávněji.

A cvičení dle „Brunkow“?
Tato metoda je založena na cílené aktivaci diagonálních svalových řetězců. Základní princip je dán závislostí pohybové aktivity na postavení aker [pozn.red.: akra = pouze část, kde jsou prsty] horní a dolní končetiny (ruka a noha) vzhledem k trupu a hlavě. Jedná se hlavně o napřímení trupu pomocí aktivního zapojení svalových řetězců spolu s aktivním nastavením rukou v opoře [pozn.red.: opora aker = opora v oblasti ruky (kořen dlaně), v oblasti nohy (opora pata či prsty)]. Obsahuje soubor vzpěrných cvičení, která umožňují zlepšení funkce oslabených svalových skupin, posílení a stabilizaci zádových svalů, končetin, a to vše bez negativního vlivu na zatížení kloubů. Velmi důležitou roli zde hraje vědomé motorické učení, pozornost a koncentrace, pochopení optické i akustické nabídky a její přenesení na pohybovou úroveň. Terapie podle Brunkowové vychází z vývojové kineziologie a respektuje tak při výběru pozic vzpěrných cvičení jednotlivé stupně motorického vývoje dítěte.

Senzomotorické cvičení je osvojování si nějaké dovednosti s „používáním a spojením“ smyslů?
Je to mnohem složitější, zjednodušeně lze říct, že je to další prostředek vedoucí ke zlepšení aktivace svalů, nejčastěji pomocí balančních cviků.

Technikou měkkých tkání rozumím třeba protahování svalů, masáže. Po pravdě, pod pojmem plicní rehabilitace moc představ nemám. Jedná se o koordinaci dýchání, nebo oč jde?
U techniky měkkých tkání se jedná o ovlivnění měkkých struktur (svaly, fascie, kůže, podkoží), snížení napětí. Mobilizací pak ovlivnění kloubního postavení a obnovení kloubní hry.
Plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie u dětí se spíš týká drenážních technik – usnadnění vykašlávání při zahlenění. Jinak je technikou pro laika těžko v pár větách popsatelná :-).

K fyzioterapeutovi většinou s dítětem docházíme, např. jen 1x týdně, proto tu důležitost „zapracovat doma“ chápu. Sama jsem několik let cvičila cviky na skoliózu zad a jedno vynechání svádí k dalšímu… Předpokládám ale, že pokud se jedná o malé děti, jsou rodiče velmi důslední?! Z vlastní zkušenosti se mi osvědčil „rituál“ = prostě v danou hodinu jsem 20 minut cvičila a byla to doba určená jen pro toto.
Rodiče bohužel příliš důslední nejsou, většinou očekávají, že dítě donutíme cvičit my. Velmi často se setkáváme s tím, že dítě doma cvičit nechce, u nás v ordinaci je vše bez potíží. Naši malí pacienti si povinně vedou sešit, kde si jednotlivé cviky malují a popisují.

Přijde mi, že informovanost je v dnešní době celkem dostačující. Setkáváte se ve své praxi s rodičovskými „neduhy“ jako je chodítko a třeba zatím zbytečné stimulování dítěte do sedu?
Neduhy zde stále přetrvávají, přesto, že je informovanost dle mého dostačující. Problém shledávám také v pediatrech, kteří děti velmi často nevyšetří a spoléhají na odpověď matky, která bývá často zkreslená. Maminky si velmi často zaměňují plazení s lezením.

V oblasti motorického vývoje dítěte jistě my – rodiče – nemůžeme vést, a doufám, že ani nevedeme, závody. Pokud by vás maminky opravdu štvalo každotýdenní ptaní okolí, zda už maličký leze, těšte se na příští článek, který bude věnován výhradně vývoji dítěte do 1 roku.

Hezké dny přeje Marie Busolíni!

Napsal/a: Marie Busolíni

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist