A nyní v létě to platí dvojnásob. Horko, dusno, přeplněné tramvaje a autobusy a během chvilky jednoduše „jdeme k zemi“. Mdloby z horka mohou postihnout prakticky kohokoliv a nemusíte být zrovna těhotná. Účinnou prevencí je dostatek chladných tekutin.
Mdloba neboli synkopa je krátkodobá ztráta vědomí, která je způsobená nedostatečným prokrvením mozku.
Je to v podstatě obranná reakce našeho organismu, která se může vyskytnout z nejrůznějších příčin i jinak naprosto zdravých lidí. Problém nastává, pokud se opakuje příliš často.
Jak k tomu dojde
Obecně se dá říci, že dochází k rozšíření cévních řečiště. Pokud stojíme, zvláště delší dobu, navíc třeba v přeplněné a vydýchané místnosti, krev se ve větším množství hromadí v níže položených částech těla, tj. především v dolních končetinách a v břišních orgánech a dochází k poklesu srdeční frekvence a tím také k poklesu krevního tlaku. K srdci se dostává méně krve a náš mozek se tím stává málo prokrveným. Následkem toho jednoduše, jak bylo řečeno „jdeme k zemi“.
V čem spočívá obranná reakce?
Je to jednoduché – to, že se do mozku a do srdce dostává méně okysličené krve, má to za následek pád k zemi. Tím, že se tělo tedy položí na zem, dojde k tomu, že pumpování srdce a jeho dodávka pro mozek je snazší, než když stojíme a srdce musí pumpovat s větší silou (při poklesu tlaku). Prvořadým úkolem našeho těla totiž je, aby byly zabezpečeny životu důležité orgány.
Jaké jsou nejčastější příčiny
Nejčastěji se jedná právě o horké letní dny, přeplněné dopravní prostředky, kdy musíme stát více minut, stejně tak v dlouhých frontách nebo na místech, kde se shromažďuje hodně lidí, třeba kulturní akce apod.
Působí tady nedostatek chladných tekutin, tedy to, že člověk nedodržuje pitný režim. Velký význam má i stres či nevyspání.
Výjimkou nejsou ani lidé, kteří mdlobou reagují na nějaký citově silný zážitek – určitě se vám vybaví Rudolf Hrušínský nejml. ve filmu Diskopříběh. Pád tatínka k zemi při porodu jeho partnerky sice není až tak častý, ale porodníci se s takovýmito případy také setkávají.
Stejně tak ale může zapůsobit nějaká špatná zpráva, například o úmrtí blízkého člověka a samozřejmě strach.
Další skupinku tvoří lidé s trvale nízkým krevním tlakem. Stejně tak se s mdlobou můžeme setkat při ranním vstávání, kdy se náhle posadíme, nebo také v situaci, kdy se po delším předklonu napřímíme.
Samozřejmě nesmíme vynechat ani těhotné ženy, které se s mdlobami setkávají nejčastěji v prvních měsících gravidity (ale není výjimkou celých devět měsíců těhotenství).
Kromě těchto příčin jsou ale možnosti vzniku mdloby i závažnější, například při ztrátách krve, při epileptickém záchvatu, u diabetiků při hypoglykémii (pokles krevního cukru), při závažných srdečních onemocněních, také při anorexii atd.
Pokud se mdloby opakují velice často, není od věci navštívit lékaře.
Jak se mdloba projeví
Než se postižený člověk tzv. „skácí k zemi“, předchází tomuto stavu většinou varovné příznaky. Ovšem pozor – nejde o příznaky, které by se vyskytly kdovíjak dlouho před omdlením, dají se počítat časově do několika minut, někdy i sekund.
Z příznaků mdlobě předchází pocit nevolnosti, mění se zároveň barva obličeje – bílá až nazelenalá, navíc se pokožka pokryje lepkavým potem (čelo, krk, záda, ruce). Postiženému se točí hlava, má závrať, zrychluje se dechová a tepová frekvence. Postižený člověk může slyšet šepot či šelest (příznaky sluchové), může mít mžitky před očima, zatmění apod.
Co dělat – první pomoc
Postiženého člověka se nesnažíme posadit, naopak jej necháme položeného na zádech a zvedneme mu dolní končetiny. Před tím bychom ho měli co nejdříve dostat do stínu. Povolíme těsný oděv, můžeme chladit čelo studeným obkladem. Zajistíme přívod čerstvého vzduchu.
U mdloby se dá sledovat velice rychlý návrat do původního stavu, zlepšuje se velmi rychle kvalita tepové frekvence a vrací se přirozená barva obličeje. To je také důležitý ukazatel oproti šokovému stavu.
Po návratu k vědomí by měl postižený člověk dostat chladné tekutiny.
Neměl by se zároveň pokoušet ihned postavit a odejít. Naopak, by měl ještě chvíli ležet, pak se pomalu posadit a po chvilce zkusit postavit. To je také například velmi účinná prevence mdlob u lidí s trvalým nízkým krevním tlakem, především po ránu, při vstávání z postele.
Zdravotnickou pomoc obvykle není potřeba volat, pouze je nutné lékaře zavolat, pokud se postižený člověk neprobírá rychle k vědomí (nejpozději do 5ti minut by měl nabýt vědomí), nebo má-li po návratu k vědomí nějaké obtíže, například silné bolesti hlavy, břicha, je-li přítomna porucha řeči či porušená hybnost končetin apod. Zdravotnickou pomoc také zavoláme, pokud není jasná příčina, která mdlobu vyvolala.
Prevencí mdloby je nezdržovat se v těsných dusných prostorách, zvláště pak v horkých letních dnech, dodržovat pitný režim, mít u sebe vždy láhev s vodou. Pokud bychom pociťovali varovné příznaky, pak se snažíme například co nejdříve posadit, pomůže sednutí s hlavou skloněnou ke kolenům a napít se chladných tekutin. Totéž platí i pro těhotné ženy, které by se v letních měsících neměli zdržovat na prudkém slunci, ale spíše ve stínu.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)
Pěkný článek, patřím k těm s nízkým tlakem a párkrát už jsem taky „padla k zemi“. Naštěstí už to poznám, takže ťuk ťuk, už to není tak často.
Jo a máte pravdu, málokdo přijde na pomoc…
Taky jsem zažila, jak mě „slušní lidé“ omdlelou ve vlaku překračovali…
Byli jsme v létě na vandru, už na cestě domů, a já „to“ zrovna dostala. Ale z horka omdlévám i mimo periodu.
A na transfúzce jsem prý jednou překvapila sestřičku, která mě už už viděla, jak padám hlavou na rok kovové skříňky, že jsem se „tak hezky složila“. No jo – mám od dětství stokrát procvičeno.
;o)
Zajímavý článek, vzpoměla jsem si při čtení na bratra, který „šel k zemi“ ve vlaku. Jelikož v té době měl dlouhé vlasy a oblečení jako tvrdý rocker 🙂 nikdo mu nepomohl, spíše si ještě vyslechl komentáře o opilství apod. On je hodně slušný a jel ze školy, takže se dlouho z těchto reakcí vzpamatovával. Každopádně přeji všem omdlévajícím, aby jim někdo pomohl.