Úžeh a úpal

10.7.2010

Klára J.

Léto a prázdniny bohužel spolu se spoustou krásných dnů přináší i zdravotní potíže způsobené sluncem. Vedle konžích problémů z opalování sem patří i úžeh a úpal, které patří mezi nejčastější nemoci léta u dětí.

Jak je jednoduše poznat?

Úžeh

Slovní hříčka: Slunce vám sežehne hlavu, proto máte úžeh.
Úžeh hrozí při pobytu na přímém slunci bez pokrývky hlavy, pokud je slunce hodně prudké (hlavně od 11. do 15. hodiny), stačí i poměrně krátká doba.
Dochází k přehřátí mozku a mozkových blan, člověku stoupá tělesná teplota a objevují se neurologické a oběhové potíže.
Mezi příznaky patří bolest hlavy, závratě, zrychlení tepu a změny krevního tlaku, zrudnutí pokožky na hlavě, ztuhnutí šíje. Příznaky se mohou projevit i několik hodin po pobytu na sluníčku.
Důležité je, aby se člověk ochladil – vlažnější sprcha, zvýšené množství chladných nápojů. Ne však úplně ledových – tělo se s výrazným teplotním rozdílem bude hůře vyrovnávat, případně onemocní.
V těžších případech, kdy může dojít až k otoku mozku a smrti, je nutné zavolat lékaře.

Úpal

Slovní hříčka: Při úpalu nás může „pálit“ cokoliv, třeba jen teplý vzduch.

Úpal nastává ve chvíli, kdy tělo není schopno odvádět přebytečné teplo.

Hrozí v horkém prostředí, například v sauně, při horké koupeli, nebo při jízdě v přehřátém autě. Horké prostřeí jako takové není příliš školivé, pokud nám dobře funguje štítná žláza. Také na nás špatně působí vlhké prostředí, ve kterém nemůže docházet k ochlazování pomocí odpařování potu.

V horkém a dusném prostředí se rozšiřují cévy v mozku, za jistých podmínek tak sice zlepšují prokrvení, ale při zvýšení teploty těla až na 40°C dochází k ohrožení mozku či srdce. Dále se úpal projevuje bolestí hlavy, zvracením, zrychleným dechem, suchou kůží bez potu, ztrátou vědomí a samozřejmě zvýšenou teplotou. Stav bezvědomí nebo svalové křeče mohou vést k šoku a poškození mozku. Svůj velký podíl nese i dehydratace.

Postiženého přesuneme do stínu nebo do chladnější, dobře větrané místnosti, položíme ho na záda a zvedneme mu nohy. Zajistíme přísun tekutin.

V případě, že ležící má moc rychlý tep, nebo se mu špatně dýchá, voláme lékaře.

Rozíl mezi úžehem a úpalem si lidé často pletou. Snad proto, že k úžehu dojde většinou ve spojení s úpalem, liší se pouze časovým zpožděním propuknutých potíží.
Jako prevence obou případů postačí dostatečné množství přijatých tekutin (bez nich by mohlo dojít např. k tepelné exhausci – vyčerpání) a je-li to možné, tak častější ochlazování koupáním či sprchováním.

Pokud člověku selžou životní funkce, je potřeba urychleně provést první pomoc. Provedeme srdeční masáž, umělé dýchání a uvedeme nemocného v bezvědomí do stabilizované polohy. Samozřejmě přivoláme lékaře.

Líbí?