Určitě každý z nás občas přemýšlí, co by dělal, kdyby se stal svědkem dopravní či jiné nehody, jestli by uměl správně pomoci. Určitě neškodí si zásady první pomoci připomenout…
Je to ošetření postiženého člověka, které provedeme před příjezdem záchranné služby. Správné poskytnutí PP může zachránit život.
Zásady PP:
1. nestat se postiženým (např. při úrazu elektrickým proudem, pomoci tonoucímu)
2. ošetřovat nejprve nejvážnější zranění (přednost má vždy ten postižený, který nedýchá)
3. s postiženým pokud možno nehýbat (zvláště pokud máme podezření na poranění páteře)
4. zavolat záchrannou službu
Zhodnocení situace:
1. nejprve zhodnotíme celkovou situaci, je-li postižených více, musíme rozhodnout, kterému pomůžeme nejdříve
2. kontrola dýchání – zda se postiženému zvedá hrudník, slyšíme a cítíme dech
3. kontrola krevního oběhu – ukazovákem a prostředníkem nahmatáme na krku krkavici, zda tepe
4. zhodnocení stavu vědomí
Stabilizovaná poloha:
Hlavu postiženého otočte k sobě, bližší ruku dejte podél těla a podsuňte ji pod tělo, druhou ruku dejte přes hrudník a vzdálenější nohu přeložte přes bližší, postiženého chytněte na boku za šaty, druhou rukou přidržujte hlavu a postiženého točte směrem k sobě na bok, vrchní nohu a ruku pokrčte tak, aby postižený nepřepadl na obličej, hlavu mírně zakloňte.
– do stabilizované polohy bychom měli dát každého, kdo dýchá a je v bezvědomí a u kterého nemáme podezření na zlomeninu páteře, brání zadušení.
Dýchání z úst do úst
1. provádíme pokud postižený nedýchá
2. uvolníme dýchací cesty – hlavu mírně zakloníme, předsuneme dolní čelist, popřípadě odstraníme překážky dýchání(zvratky, zubní protézy, zapadlý jazyk,…)
3. vlastní dýchání – hlava je zakloněná, čelist předsunutá, zacpeme nos, zhluboka se nadechneme, obejmeme ústy ústa postiženého a dýchneme, pozorujeme hrudník, zda se zvedá. Provedeme 3 vdechy rychle za sebou, pokud postižený nezačne dýchat, pokračujeme v intervalu asi 15 vdechů za minutu. Nezapomeneme kontrolovat tep.
4. u velmi malých dětí dýcháme zaroveň do úst i nosu, vdechujeme pouze vzduch nasátý do úst (ne do plic), frekvence vdechů je rychlejší
Masáž srdce
1. pokud necítíme tep na krkavici
2. postižený leží na zádech na pevné podložce, zápěstí jedné ruky položíme na dolní část prsní kosti, na něj druhé zápěstí, prsty se hrudníku nedotýkají, paže jsou natažené, klečíme, hrudník stlačíme asi o 4 cm 15x, poté 2x vdechneme (pokud jsme na to dva – 5 stlačení, 1 vdech), toto opakujeme, kontrolujeme dech a tep. Pokud se činnost srdce obnoví, pokračujeme jen v dýchání, dokud postižený nezačne dýchat.
3. u miminek provádíme masáž ukazovákem a prostředníkem v rychlejším tempu, stlačujeme do hloubky asi 2 cm.
Dušení
1. malé děti – položte si je na předloktí obličejem dolů, přidržujte hlavu a krk, pleskejte dítě otevřenou dlaní mezi lopatky dokud se ucpání neuvolní
2. větší děti – přehněte dítě přes pokrčenou nohu a opět pleskete mezi lopatky
3. dospělí – otevřenou dlaní pleskáme mezi lopatky
Popáleniny, opařeniny
1. postižená místa chlaďte proudem vody
2. nikdy nestrhávejte z postiženého oděv
Zlomeniny
1. zlomené končetiny fixujeme dlahou, kterou upevníme nad a pod místem zlomení
2. zlomeniny nikdy nenarovnáváme
Krvácení
tepenné krvácení – jasně červená krev stříká z rány
žilní krev – tmavá, volně vytéká
1. ránu stlačte, použijte cokoli jako tlakový polštářek a obvažte
2. postiženou část těla držte nad úrovní srdce
Úraz elektrickým proudem
1. nedotýkejte se postiženého, pokud není vypnutý zdroj proudu
2. k postiženému se přibližujte šoupavou chůzí (nezvedat nohy), abyste nepropojili el. oblouk (zbytková elektřina)
3. pokud postižený nedýchá a necítíte tep zahajte resuscitaci
Požití látek, otravy
1. nikdy nevyvolávejte zvracení, pokud postižený pozřel žíravinu!
2. pokud postižený pozřel léky, zvracení se pokuste vyvolat podrážděním hrdla
Kolaps
1. postiženého položte a zvedněte mu nohy nad úroveň hrudníku
2. uvolněte mu oděv kolem krku a hrudníku
Epileptický záchvat
1. nechte záchvat proběhnou
2. uvolněte prostor, aby se postižený nezranil
3. po záchvatu ho uložte do stabilizované polohy
Pokud postižený jakýmkoli úrazem nedýchá a necítíme tep, zahájíme resuscitaci a to tak dlouho, dokud se funkce neobnoví nebo dokud nepřijede záchranná služba.
Napsal/a: Sepy
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Přiznávám, že tenhle výraz slyším poprvé…
Snad bys to sem tedy, studentko OU, mohla doplnit, ne!? ;o)
Dobrý den, určitě je to fajn, že se konečně tomu začal někdo věnovat.Píšu bakalářskou práci na téma První pomoc -informovanost laické a odborné veřejnosti a po vyplnění mým dotazníků musím říct, že informovanost je zcela nulová.Navíc jsem přesvědčena o tom, že teoretické znalosti nemohou být nad ty praktické, ale i to málo může být k něčemu dobré.Jen tak dál.
P.S.Snad jediné, co mi zde chybí je mezinárodně přijatá definice první pomoci. Studentka Ostravské univerzity
Díky za připomínku, to s poměrem vdechů a stlačení je pro mě novinka, učili jsme se ty dvě možnosti, co jsem popsala.
Bezvadný,že se tady objevil článek o první pomoci,spousta lidí to vůbec nezná.
Jen bych si dovolil poznamenat poměry vdechů a masáž srdce při KPR/kardiopulmonární resuscitaci/-nerozhoduje počet záchranců,v současnosti je to 15:2,čili 15x stlačit hrudník a 2x vdechnout.V resuscitaci budou určité změny -výše zmiňovaný poměr bude změněn na 30:2,odpadnou i 2-3úvodní vdechy,bude stačit jen uvolnění dýchacích cest.
Více na http://www.zachrannasluzba.cz
Myslím,že spousta lidí neví,co má udělat např. s opařeným nebo dusícím se dítětem,jak se zachovat při laryngitidě nebo jiných stavech ohrožujících život.
Takže je fajn,že se tady objevil tenhle článek,jen dál…
Mobile Sliding Menu