Jízda na kole nemusí skončit pouze úžehem, o kterém jsme mimo jiné hovořili v předchozím díle povídání o nejčastějších úrazech vzniklých při jízdě na kole. Můžeme se setkat i s daleko závažnějšími, jako jsou například úrazy hlavy, ale také s klasickými odřeninami, které jsme snad měli na kolínkách jako malé děti všichni…
Odřeniny
Odřeniny jsou poškození kůže, většinou jsou doprovázeny lehkým, malým krvácením. Nemusí být způsobené pouze pádem z kola, ale můžeme si je navodit i například nošením nevhodné obuvi, zvláště pak nové či malé. Dochází pak k odření kůže a tvorbě puchýřů.
Často ale vznikají pádem z kola. Důležitým doplňkem, jež působí jako prevence, jsou chrániče, především pak kolem a loktů.
Co dělat:
Ránu je nutné vyčistit, a to vždy, předejdeme tak možným komplikacím. Použijeme čistou vodu, kterou lijeme na postižené místo. Důležitým detailem je, aby voda byla studená. Má to své odůvodnění – teplá voda rozproudí krev a krvácení, které odřeninu většinou doprovází v různě silném rozsahu, se obnovuje. Studená voda naopak cévy stahuje.
Pokud se do rány dostaly kousky nečistot či kamínky, měly bychom je opatrně odstranit. Můžeme použít vatovou štětičku či pinzetu. Zvláště u dětí musíme být připraveni na nářek, jež tento úkon bude doprovázet, ale ponechání jakýchkoli nečistot v ráně, byť sebemenší, může být nebezpečné. Snažíme se tedy jednat rychle, a odvést pozornost dítěte jiným směrem.
Po odstranění cizích předmětů ránu opět vypláchneme proudem čisté vody a vydezinfikujeme. Při větším postižení bychom měli přiložit krycí obvaz, venku improvizujeme a použijeme například čistý kapesník. Jedná-li o poranění většího rozsahu, je doporučené navštívit lékaře a dle jeho uvážení se nechat přeočkovat proti tetanu.
Úrazy hlavy
Úrazy hlavy patří mezi velice závažná, mnohdy podceňovaná poranění. I zdánlivě nevýznamné zranění, které není doprovázené okamžitými projevy, může v konečném důsledku znamenat i smrt člověka. Při jízdě na kole je nezbytným doplňkem přilba chránící hlavu a zmírňující postižení. K úrazům hlavy dochází často při pádu z kola.
Otřes mozku je tím skutečně nejčastějším druhem poranění. Mohli bychom si ho také vyložit jako „dočasný stav ochrnutí“ projevů činnosti mozku. V krátké době dochází většinou k úpravě. Ovšem pozor – nejde o zanedbatelný stav, vždy je nutné vyhledat lékaře a nechat si odborně posoudit rizika možných komplikací.
Otřes mozku neboli také komoce mozku patří do tzv. reverzibilních traumatických změn, které postihují mozek. Znamená to, že se jedná o změny, které mohou být dočasné a při správné léčbě ustupují. Porucha vědomí se vysvětluje poškozením axonů, popř. i těl neuronů.
Projevy:
Otřes mozku bývá většinou doprovázen krátkodobým bezvědomím trvajícím různě dlouhou dobu. Může se jednat o několik vteřin, ale i minut.
Někdy se můžeme dočíst o třech stupních komoce:
I. stupeň – bezvědomí trvá do pěti minut
II. stupeň – bezvědomí do 15 minut
III. stupeň – bezvědomí trvá déle jak patnáct minut
Toto rozlišení je ale pouze orientační, není úplně přesné, a ani samotná délka není zcela rozhodující pro prognózu.
Dostavuje se nevolnost a zvracení, časté jsou výpadky paměti. Hlava postiženého bolet nemusí, to ovšem neznamená, že je v pořádku. Samo bezvědomí je impulsem k dopravení do zdravotnického zařízení. Malé děti (ale dospělé nevyjímaje) se musí připravit na to, že stráví několik dnů v nemocnici k tzv. pozorování. Vždy ale samozřejmě záleží na posouzení lékaře, resp. stavu pacienta. Pokud nám bylo doporučeno odpočívat, znamená to skutečný odpočinek, bez jakékoli fyzické, ale i psychické zátěže a je vhodné jej dodržet.
Pokud se dostavují bolesti hlavy, většinou se odvíjí od postižení krční páteře, může se ale jednat o spuštění mechanismu migrény apod.
Většinou je přítomna amnézie, tedy krátkodobý výpadek paměti (na dobu ztráty vědomí a těsně před úrazem). Někdy může být nejprve postižený agresivní a poté dochází k amnézii. Tento stav se velmi často zaměňuje s opilostí, zcela bezdůvodně.
Stav po otřesu mozku je důvodem k pracovní neschopnosti, běžná komoce vyžaduje PN v trvání jednoho až tří týdnů dle posouzení lékaře (Waberžinek).
Komplikacemi úrazů hlavy může být krvácení do mozku, které se nebojím nazvat mnohdy jako zákeřné. Nemusí se projevit totiž okamžitě, ale třeba až za několik hodin, dnů či týdnů. Krvácení nemusí být vůbec doprovázeno porušením kostí hlavy. Laik není schopen posoudit skutečnost a závažnost poranění, které se odehrává v lebce, v mozku a neměl by v žádném případě oddalovat lékařské vyšetření. Jedním z prvních příznaků krvácení může být rozšířená zornička, vždy ale záleží na posouzení lékaře.
Tudíž lékařské vyšetření po úrazu hlavy bychom neměli podceňovat a vždy se mu raději podrobit, stejně tak bychom měli lékaře navštívit, pokud přetrvávají několik dnů po úraze například bolesti hlavy.
Poranění páteře a míchy
Poranění míchy jsou daleko méně časté svým výskytem než poranění mozku. Nejčastěji vznikají po určitých sportovních výkonech, výjimkou nejsou například skoky do mělké vody, či jakékoli jiné skoky z výšky a to včetně pádů z kola.
Poranění míchy je doprovázeno buď částečnou, nebo úplnou ztrátou pohyblivosti určité části těla. Vždy se jedná o nebezpečný, život ohrožující stav, tudíž na místě je přivolat co nejrychleji záchrannou službu.
Pokud dojde k pádu z kola a postižený je navíc v bezvědomí, měli bychom automaticky počítat i s možností poranění páteře – skutečné zjištění může být někdy složité a problematické ze strany laiků. K poranění dochází nejčastěji u pádů naznak, na dolní končetiny, v případech, kdy dojde k velkému prohnutí páteře, a samozřejmě při pádu na hlavu.
Postiženého tedy po pádu nikam nepřenášíme, můžeme se pokusit zjistit bolestivost a stav ochablosti a citlivosti končetin. Jak se zmiňuji v další části, u otřesů mozku je vhodnější poloha vsedě, ale tady je nutné také vyloučit poranění páteře. Každopádně – pokud si nejsme jisti poraněním páteře, necháme postiženého raději ležet, nepodkládáme ale hlavu, pouze udržujeme slovní kontakt, ošetříme případná krvácivá zranění a vyčkáme příjezdu záchranky.
Co uděláme, pokud došlo k pádu z kola a člověk se uhodil do hlavy?
V první řadě zjistíme, zda postižený vnímá, zda je při vědomí. Snažíme se udržet komunikaci. Vhodná je poloha vsedě, aby nedocházelo ke zvyšování tlaku v hlavě, ale pouze v případě, pokud jsme si jisti, že nedošlo k poranění páteře. Není vhodné podávat jakékoli jídlo či pití, do doby než dorazí záchranka, rozhodně nic podobného nedávejte, stejně jako léky, a to i v případě například silných bolestí hlavy apod.
Pokud by došlo k bezvědomí, kontrolujte tepovou frekvenci a dechovou, v případě, že postižený nedýchá a není hmatný puls, zahajte umělé dýchání a masáž srdce. Je vhodné se střídat s dalším zachráncem z řad například kolemjdoucích apod. Resuscitaci neukončujte z důvodu, že „to nemá smysl“ – toto právo má pouze lékař, který je také jediný schopen zkonstatovat, zda je nutná či nikoliv. Snažte se vytrvat do příjezdu RZP (střídání při tomto výkonu je důležité, neboť sama resuscitace je velice namáhavá, pokud je vykonávána správně).
Napsal/a: Ivča a Domča
