Zatracené kakání

Každá novopečená maminka a leckterý odvážný tatínek se s nadílkou v plínkách setkává od prvních dnů života svého drobečka. A častokrát se sám sebe ptá, jestli je právě „tohle“ ještě normální…

Jak častá, jak barevná či jaké konzistence má být „normální“ stolice zdravého dítěte a kdy se už začít znepokojovat a konzultovat stav s pediatrem?
Záleží samozřejmě na více okolnostech, zejména na věku dítěte a podávané stravě.

NOVOROZENEC

V prvních zhruba třech dnech po narození odchází tmavě zelená až černě zabarvená mazlavá stolice, nazývaná smolka. Je to pozitivní jev signalizující fungování trávicího traktu a průchodnost střev a jedná se o buněčnou drť, minerální a žlučová barviva nahromaděná ve střevech plodu ještě v době gravidity.

Po těchto třech dnech se mění barva i složení stolice a v plence nacházíme zpravidla jasně žlutý obsah, ne nepodobný míchaným vajíčkům. Často se mezi maminkami traduje, že zelená stolice prozrazuje nedostatek mléka a hladovění dítěte. Tento mýtus se nezakládá na pravdě! Alarmující by pro maminku měla být máloobsažná stolice zabarvená dohněda, páchnoucí, někdy i s příměsí hlenu. Tak totiž může skutečně vypadat tzv. „hladová stolice“. Její další známkou je malý váhový přírůstek a neklid dítěte.
Příčin zelené stolice může být několik. Jednak k zezelenání obsahu plenky může dojít po nějaké době u dítěte se zbytky novorozenecké žloutenky, díky obsahu redukujících látek a u miminek krmených umělými mléky vyplavováním železa obsaženém v umělé stravě.

Zdravý novorozenec má stolici několikrát za den a jejich počet se u velkých jedlíků může rovnat počtu kojení za den.

Lékařskou pomoc vyhledáme okamžitě, jestliže ve stolici objevíme krev či hlen! Dalším, až život ohrožujícím stavem u novorozence mohou být průjmy, které velmi rychle dehydratují malý organismus, zejména pokud nestačíme doplňovat ztráty tekutin u dítěte, odmítá tekutiny, popř. současně i zvrací.

K normalizaci střevní mikroflóry kojeného novorozence můžeme přispět zařazením probiotik a prebiotik do stravy matky a u dětí krmených umělým mlékem volit ty, které tyto kultury obsahují. Působí totiž v prevenci průjmu i zácpy, pomáhají při potížích s nadýmáním, pozitivně ovlivňují imunitu dítěte, zmírňují alergické projevy (astma, atopická dermatitida), snižují riziko vzniku infekcí močových cest a pohlavního ústrojí, atd.

KOJENEC

Počet stolic za den se u kojenců časem snižuje a u plně kojených dětí se setkáváme většinou s 1 a více stoličkami za den. Nemusí nás ale ani znepokojit, pokud dítě nemá stolici i několik dnů, neboť dítě veškeré přijaté mléko plně využije. Není tedy známkou zácpy ani nedostatku mléka, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Barvu i konzistenci lze přirovnat k již zmiňovaným míchaným vajíčkům, nebo hořčici.
Průjem se u kojených dětí nevyskytuje tak často jako u dětí nekojených díky složení mateřského mléka, obsahu protilátek a buněk imunitního systému, díky kterým je dítě schopné lépe překonat infekční průjmové onemocnění. Průjem u kojeného dítěte znamená změnu oproti normálnímu běžnému stavu spíše co do barvy a hustoty, než frekvence stolic za den. Průjmovitá stolice je zelenohnědá, zapáchající, často s příměsí hlenu.

U dětí krmených sušeným mlékem se setkáváme s pevnou, formovanou a zapáchající stolicí hnědé barvy. Tyto děti (a s nimi také jejich rodiče) trápí oproti kojeným dětem častěji zácpa a bolestivá defekace. Ke změně z kašovité na tuhou stolici je nutné počítat také při přechodu z mateřského na většinu typů sušeného kojeneckého mléka.
Průjem se u nekojených dětí projeví změnou barvy, konzistence a počtu stolic. V tomto období je vhodné nepodávat umělé mléko, neboť podporuje kvasný proces ve střevech a zhoršuje tak střevní obtíže. Mléčnou dávku je možné nahradit stejným množstvím mrkvového odvaru nebo čaje slazeného glukopurem.

K normalizaci střevních pochodů můžeme přispět pravidelnou konzumací bílých jogurtů nebo podáváním probiotik či prebiotik, která mohou být součástí sušené mléčné stravy.

Stejně jako u novorozenců vyhledáme okamžitě lékařskou pomoc při identifikaci hlenu nebo čerstvé či natrávené krve ve stolici! Dále navštívíme pediatra při zácpě, která u kojeného dítěte trvá již 7 a více dní, u dítěte krmeného sušeným mlékem považujeme za zácpu méně než 3 stolice za týden.
Doporučuje se alespoň konzultovat s lékařem i nekomplikovaný průjem kojence. Průjem může provázet spolu se zvýšenou teplotou růst zoubků, může být ale také projevem nesnášenlivosti kravského mléka nebo lepku.

BATOLE

Barva a konzistence stolice u starších dětí zpravidla odráží to, co snědly. Pro optimální vyprazdňování je vhodné dbát na vyvážený jídelníček s dostatkem ovoce a zeleniny a pitný režim. Za velmi významný okamžik v tomto období můžeme bezesporu označit nácvik chození na nočník, ale to je téma na jinou diskuzi.

Za průjem označujeme více než 3 stolice během 24 hodin. U dětí kojených se doporučuje zvýšit frekvenci kojení, u dětí nekojených je vhodné z běžné batolecí stravy vyloučit umělé mléko a u obou skupin vyřadit z jídelníčku ovoce, které by stejně jako sacharóza (běžný cukr) podporovalo kvašení ve střevech. Podstatné je doplňovat ztracené tekutiny.
Občasný průjem může signalizovat spolu s kožní vyrážkou (nebo i bez ní) alergický projev, který se objeví ihned nebo v průběhu následujících 72 hodin po konzumaci dané potraviny. Vaše podezření může potvrdit alergolog po provedení nejprve kožních testů a následných rozborů krve.

O zácpě hovoříme, pokud doba mezi jednotlivými stolicemi přesáhne 72 hodin. Kromě dostatku tekutin, vhodné skladby jídelníčku, dostatku pohybu, apod. je vhodné zařadit stejně jako v předchozích případech probiotika, které napomohou upravit střevní procesy.

ZÁVĚREM

Vy, jako rodiče, trávíte se svým děťátkem nejvíce času, a tak vždy bezpečně rozeznáte jakékoli odchylky od běžného stavu. Máte-li kdykoli jakékoli pochybnosti, vždy se obraťte na svého pediatra. Protože za zeptání nic nedáte a žádný učený z nebe nespadl. Lékař má oproti vám léta vzdělání a další léta zkušeností, ale kakání své ratolesti znáte přece jen nejlépe vy. A tak se nenechte odbýt a naslouchejte své intuici…