Téměř každý se dnes domnívá, že ví, jak důležitá je vitalita a psychické i fyzické uvolnění pro zdraví těla, duše i ducha. Většina lidí si však neuvědomuje, že kořeny toho leží v období raného vývoje. Už v prvních týdnech a měsících života se spolurozhoduje o tom, zda děťátko dostane základ zdravého vývoje, na kterém bude v pozdějších letech stavět. Citlivost kůže je vedle sluchu jednou z nejdříve vyvinutých tělesných schopností a v tomto období je, stejně jako sluch,mimořádně citlivá. Kůže je jedním z primárních smyslových orgánů dítěte, a proto to příroda zařídila tak, že potřeba kontaktu u malých dětí je vyvinuta stejně silně jako potřeba slyšet, jíst a pít. I když jsou malé děti vyspané, syté a spokojené, bez kožního kontaktu, doteků a zvuku matčina nebo otcova hlasu pociťují určité strádání.
Nejrůznější výzkumy neustále ukazují, že malé děti, které nebyly pravidelně vystavovány dotekům, mazlení a intenzivním taktilním podnětům i jiným pozitivním smyslovým podnětům (jako například sluchovým, čichovým atd.), vykazují psychické a fyzické deficity. Dnes už je vědecky dokázáno, že kožní kontakt a verbální kontakt mezi rodiči a dítětem je směrodatný pro celkový vývoj.
Tak vzniká začarovaný kruh. Samozřejmě lze předpokládat, že tyto děti, kterým rodiče neposkytují dostatek lásky a útěchy, mají častěji tendenci k poruchám držení těla a ke strnulosti než děti, které mají dostatek útěchy, hlazení a mazlení. Co tedy může člověk udělat lepšího, než podporovat startovní podmínky rostoucích svalů, kloubů a vyvíjejícího se vnitřního života pomocí láskyplných, vědomých doteků a projevů náklonnosti?